Trendy produkce, vývozu i dovozu obráběcích a tvářecích strojů

České podniky zabývající se klasickým strojírenstvím a produkující obráběcí a tvářecí stroje čekají na oživení. Zatímco automobilky, energetické firmy nebo inovativní ITC společnosti předpovídají úspěšný rok, tradiční strojírny přešlapují na místě. „Produkce se v loňském roce v porovnání s rokem 2008 propadla téměř o 45 %,“ řekl na posledním semináři projektu HSBC Grant pro export Leoš Mačák, náměstek ředitele Svazu strojírenské technologie. Nejčastěji čeští strojaři vyvážejí své výrobky do Německa, Ruska, ale překvapivě také do Číny. České strojírenské společnosti, které vyrábějí obráběcí a tvářecí stroje, nezažívají žádný návrat ke konjunktuře. Nadšení s automobilkami a producenty ICT čeští strojaři rozhodně nesdílejí. „ČR se v rámci zemí CECIMO (Evropský výbor pro spolupráci v průmyslu obráběcích strojů) umístila na 7. místě a celosvětově na 12. místě. Před námi jsou samozřejmě Německo či Itálie, ale také Rakousko a Belgie,“ upřesnil Leoš Mačák ze Svazu strojírenské technologie. Tomáš Nymburský z HSBC k tomu dodal: „Propad u českých exportérů zaměřujících se na strojírenství byl opravdu významný, nicméně v celosvětovém kontextu adekvátní. Celosvětová produkce totiž klesla z 55,5 mld. eur v roce 2008 na 35,1 mld. eur v loňském roce. Což představuje pokles o 37 %.“ Nejzajímavější je pro české strojírenské exportéry stále Německo, Ruská federace a nově i Čína. „Jestliže do Německa jde téměř 30 % celkového vývozu obráběcích strojů, tak do Číny je to již téměř 11 %,“ řekl Leoš Mačák. Na vzrůstající význam Číny upozorňuje české exportéry dlouhodobě i HSBC. „Předpokládáme, že během pěti let bude zhruba asi 30 % čínského zahraničního obchodu probíhat v RMB. Ve finále se může stát, že renminbi bude jednou ze tří nejpoužívanějších měn světového obchodu,“ dodává Tomáš Nymburský z HSBC. Důvody propadu vývozu obráběcích strojů z ČR Podle slov Leoše Mačáka vedlo k současnému stavu v průmyslu obráběcích strojů hned několik důvodů: ? Politické důvody: např. extrémně vyhraněné postoje k některým zahraničně- politickým otázkám ve srovnání s ostatními členy EU. ? Přístup státních orgánů ČR k exportům: problémy s vydáváním Schengenských víz, přísný a zdlouhavý proces udělování vývozních licencí, celnice mnohdy nařizuje zahájení licenčního řízení na zboží nespadající do kategorie kontrolovaného zboží. ? Ztráta pozice ČR jakožto tradičního exportéra: české firmy vyklidily tradiční trhy po roce 1989 - české zboží bylo okamžitě nahrazeno výrobky zvláště z Německa a Itálie, různý přístup při udělování vývozních licencí na stroje v rámci EU, chybí dostatečná státní podpora exportu – na rozdíl od Německa a dalších zemí EU, liknavost některých zástupců českých obchodních zastoupení v zahraničí, nedostatečný marketing a akvizice ze strany výrobních podniků. ANALYZA SEGMENTU Leoš Mačák však zdůrazňuje rovněž silné stránky českého průmyslu obráběcích strojů. K nim řadí především trvalou kvalitu výrobků nabízených stále za přijatelnou cenu. V neposlední řadě také silnou technickou základnu, kterou Česká republika disponuje, a dlouholetou tradici ve výrobě obráběcích strojů. Co se týče příležitostí pro tento průmyslový segment, jako hlavní se jeví vznik společných podniků s centralizovanou výrobně-vývojovou a prodejní strategií. Za zmínku rovněž stojí velká výhoda ČR směrem k rusky mluvícím zemím, díky jednodušší komunikaci. Před českým průmyslem obráběcích strojů však stojí také řada hrozeb. Mezi ty nejvážnější řadí Leoš Mačák neexistenci velkého kapitálu, který by dokázal pokrýt další poklesy výroby, rozpad učňovského školství, likvidaci aplikovaného výzkumu a nedostatečné financování vysokých technických škol. /cej/