Ještě v živé paměti, a psal o tom i Technický týdeník, je vývoj magnetického rychlovlaku Transrapid pro rychlosti kolem 450 km/h. Doma v Německu zakusil sice jen zkušební jízdy na domácí dráze v Emslandu, k provozní světové premiéře došlo v roce 2002 v Číně, kde propojil na 30km dráze Šanghaj a mezinárodní letiště Pudong. Tady dosáhl tehdy i světového rychlostního rekordu 501 km/h. Zdálo se, že nic nebrání úspěšnému nasazení Transrapidu i v samotném Německu, ale konec všem přáním učinila nehoda experimentálního vlaku v roce 2006, při které při rychlosti kolem 200 km/h na severozápadě země nedaleko města Lathen zahynulo 23 lidí. I když příčina nehody se připisuje lidskému selhání, osud dalšího vývoje Transrapidu byl zpečetěn. Přesto se pokračovatel v myšlence využít principu magnetické levitace k dopravě našel. Stala se jím společnost Max Bögl, která u systému TSB (Transportsystem Bögl) chce ale na rozdíl od Transrapidu upustit od superrychlostní varianty a tichý, ekologický provoz tentokrát využít především pro městskou dopravu. Dosažená rychlost má být max. 150 km/h a variantou je i plně automatizovaný provoz. Trať pro nový magnetický vlak může být postavena buď jako vyvýšená železnice, na úrovni terénu, nebo i v tunelu jako podzemní dráha. Jednotlivá klimatizovaná vozidla mají délku 12 m, šířku 2,85 m a přepravovat mohou až 127 cestujících. Vlak je možné sestavit až o šesti jednotkách. Za poslední roky bylo na zkušební dráze najeto už přes 65 tisíc km a dá se očekávat, že tentokrát nebude pro praktické nasazení TSB žádných námitek. Celý proces posuzování, včetně certifikace, má však své zákonitosti, a zvláště z hlediska bezpečnosti se po zkušenosti s Transrapidem nesmí nic opomenout. Pokud vše půjde tak jak má, uvažuje se o praktickém nasazení TSB v Mnichově a Berlíně, vždy na spojení letiště s centrem města, a to přesto, že mnichovské letiště Erding spojuje s centrem města i poměrně nová podzemní dráha. Je zajímavé, že rychlejší premiéru, stejně jako tomu bylo v případě Transrapidu, plánuje i Max Bögl v Číně, tentokrát za spolupráce s čínskou Chengdu Xinzhu Road & Bridge Machinery Co. Ltd. První vozidlo řady TSB už bylo odesláno do Číny letos v červnu, kde ho po testech čeká nasazení ve veřejné dopravě v Čcheng-tu. /jiří šmíd/
