Po dlouholetých sporech o financování
výstavby je nyní cesta pro
první komerční trať supervlaku
v Německu, pohybujícího se vysokou
rychlostí na magnetickém polštáři
(samozřejmě bez kol a několik
centimetrů nad tratí) pod názvem
Transrapid, konečně volná. Zástupci
Bavorska podepsali dohodu s příslušnými
partnery, podle níž se začne
v létě příštího roku stavět magnetická
dráha, jejíž vlaky překonají
téměř 40kilometrovou vzdálenost
mezi mnichovským hlavním železničním
nádražím a letištěm za 10
min. Magnetická dráha „spolkne“
více než 1,85 mld. eur a první vlak
vyjede na trať v roce 2014. Stavba
dráhy zaměstná během pěti let 5500
pracovníků a pozdější provoz dráhy
vytvoří trvale 850 pracovních příležitostí.
Patent na magnetickou dráhu
dostává německý inženýr a vynálezce
Kemper v roce 1934 a teprve po
37 letech - v roce 1971 - se uskutečňuje
na 660 m dlouhé magnetické
zkušební dráze první jízda pokusného
osobního vlaku v Ottobrunnu
u Mnichova. Během mezinárodní
dopravní výstavy v roce 1979
v Hamburku přepravuje magnetický
Transrapid 05 více než 50 000 návštěvníků
a v roce 1988 je na pokusné
trati v Emslandu zahájen dlouhodobý
pokusný provoz Transrapidu 06.
Je zde dosaženo světového rychlostního
rekordu magnetického vlaku
pro přepravu osob 412,6 km/h, který
je překonán v roce 1993 – dosahuje
max. rychlost 450 km/h. Černým
dnem v historii vývoje Transrapidu
je 22. září 2006, kdy dochází
k tragické nehodě na pokusné trati
v Emslandu – Transrapid 08 naráží
do čisticího vozu. Nehoda má na
svědomí 23 osob.
První Transrapid měl světovou
premiéru v Číně
Vlak Transrapid německé konstrukce
a technologie určený pro
běžný provoz měl však svou světovou
premiéru v prosinci 2002
v Číně, kde magnetická superdráha
spojila Šanghaj s mezinárodním
letištěm Pudong a o rok později byl
na této 30kilometrové dráze zahájen
pravidelný provoz. Vlak tehdy
dosáhl světového rekordu rychlostí
501 km/h na trati určené pro přepravu
cestujících a k velké spokojenosti
pasažérů jezdí až dosud. V Číně
se v současné době hovoří o jejím
prodloužení k vnitrostátnímu letišti
Hogqiao. Jednalo by se o úsek dlouhý
37 km, zatímco velkolepější bude
předpokládané spojení se sousedním
velkoměstem Hangzhou, které je
vzdáleno 175 km. Dosud však žádná
varianta prodloužení nebyla oficiálně
potvrzena.
Nutno připomenout, že také čínští
výzkumníci a technici vyvíjejí vlak
na magnetické dráze vlastní konstrukce
pod názvem CM1 Dolphin,
s nímž probíhají zkoušky na pokusné
trati Tongji patřící šanghajské
univerzitě. Zatím Transrapidu konkurovat
nemůže, protože jeho vývoj
pro praktické použití je v samých
počátcích.
Až nyní dostaly velké německé
koncerny ThyssenKrupp a Siemens
příležitost, aby svou konstrukci
a technologii magnetické dráhy
předvedly ve vlastní zemi. ThyssenKrupp
postaví vlakovou jednotku,
Siemens dodá pohon - soustavu
supravodivých magnetů, lineární
motory, řídicí a zabezpečovací techniku.
Obě firmy investovaly do
výzkumu a vývoje magnetické dráhy
kolem 300 mil. eur a tak budou
mít příležitost, aby se jim prostředky
alespoň z části vrátily. /tej/
