Na univerzitě ve Stuttgartu vyvinuli
nový postup, při kterém se
solární buňky jako dosud nevytvářejí
z 200?m tenkého polykrystalinového
plátku, resp. tablety, nýbrž
z monokrystalinové křemíkové
fólie tlusté pouze 45?m, a to při
vysoké účinnosti systému a enormní
úspoře nákladů. Nárůst zdrojů
fotovoltaické elektrické energie se
ročně pohybuje na hodnotě 20 %,
avšak podíl vyrobené energie na
celkové spotřebě činí v SRN pouze
0,1 %. Pomocí nové technologie
lze dnes vyrobit již cenově příznivé
solární buňky, které se jeví jako
lukrativní nejen pro dosavadní
aplikace na střechách domů, ale
otevírají také zcela nové perspektivy
v přenosné zábavní, komunikační
a bezpečnostní elektronice.
Na řešení výzkumného úkolu se
velkou měrou podílel také renomovaný
ústav Fraunhofer IPA pro
výrobní techniku a automatizaci,
rovněž se sídlem ve Stuttgartu.
Nová křemíková tenká vrstva
sloužící jako substrát pro pozdější
solární buňky se izoluje na speciální
připravené tabletě. Tato Si
vrstva se pak musí rozdělit na jednotlivé
oblasti s cílovou velikostí
solární buňky. Pro ten účel se jako
vhodný ukázal snadno přizpůsobitelný
laserový dělicí proces. Pro
následný postup oddělování, resp.
izolování byly vyzkoušeny různé
úchopové mechanismy z hlediska
optimální použitelnosti a rychlosti
bez poškození. Po oddělení buněk
začíná zpracování Si plátků na
solární buňku, při kterém se musí
opracovat přední a zadní strana
destičky.
Jelikož Si destičky, resp. plátky
jsou náchylné na lom, bylo nutné
vyvinout způsob ukládání, který
umožňuje uchovat destičky během
transportu v zásobníku a následných
procesů. Sestrojil se proto speciální
odběrový a přepravní systém, který
umožňuje odebírat destičky automaticky
a skladovat tablety s respektováním
potřebné snímací síly.
Vedle vyvinutého oddělovacího,
odebíracího a skladovacího procesu
existuje ještě projekt automatického
transferu CellLifter, který je schopen
ručně nebo automaticky pracovat
s předem strukturovanými Si buňkami,
nasadit potřebný úchop s definovanou
přítlačnou silou a odebrat
Si buňku. Potřebnou oddělovací sílu
lze sledovat on line, uložit v paměti
počítače a analyzovat. Veškeré oddělené
buňky se ukládají do připraveného
zásobníku a později přisunou
k dalšímu zpracování. G. HOLUB
