Japonská Toyota začala svůj model Yaris vyrábět ve francouzském Valenciennes v roce 1999. Aktuální stav malého vozu Yaris prezentuje už jeho třetí generaci a hybridní verze měla premiéru v loňském roce. Dnes máme možnost obě varianty alespoň principiálně porovnat. Délkově se liší minimálně (3,88 a hybrid 3,90 m), co se týká designu dostal hybridní Yaris agresivnější čelní partii. Plnohodnotný paralelní hybrid využívá systém Hybrid Synergy Drive® (HSD), kde oproti konvenční hnací soustavě má navíc generátor a elektromotor, dělič výkonu obou hnacích jednotek formou planetového převodu bez jakékoliv spojky, dále pak centrální jednotku invertor/ /konvertor transformující elektrické napětí a měnící charakter proudu (střídavý/ /stejnosměrný) a samozřejmě moderní akumulátor typu Ni-MH. Spalovací motor tady zastupuje 1,5litrový benzínový čtyřválec VVT-i s prodlouženou expanzí Atkinsonova cyklu (lepší vyhořívání směsi), který společně s elektromotorem dávají systémový výkon 74 kW. Co je důležité, technikům se podařilo celý tento náročný komplet umístit do malého Yarise, aniž by došlo k omezení jeho vnitřního prostoru. Kromě spalovacího motoru se do přední části vozu vešel ještě elektromotor plus výkonová elektronika a také převodovka e-CVT, kterou tvoří planetový převod zajišťující plynulou variabilitu točivého momentu obou hnacích jednotek pro přední kola. A protože se blok akumulátorů vešel pod zadní sedadla, nepřišel zkrátka ani 285litrový zavazadelník, jenom palivová nádrž se zmenšila o šest litrů (nyní 36 l). Ale i tak je na tom při dosahované nižší spotřebě hybridní Yaris s dojezdem lépe. Základem jeho hospodárnosti a ekologických vlastností je spolupráce benzínového motoru a elektromotoru se schopností rozjezdu a ujetí až dvou kilometrů v lokálně bezemisním elektrickém režimu rychlostí omezenou 50 km/h. Využití děliče výkonu pro změny provozního režimu má pro cestující tu výhodu, že přechody nejsou slyšitelné a samozřejmě se ani nedají postřehnout. Přizpůsobení vhodného převodu prostřednictvím planetové převodovky je automatické, dělá vůz až pozoruhodně svižným a bez citelných rázů. V rámci pohonu HSD® je při zpomalování a brzdění využívána rekuperace, přičemž koordinaci hydraulického a rekuperačního brzdění má na starosti elektronické řízení celé brzdné soustavy včetně stabilizačního systému směru jízdy. Nechybí ani funkce start/stop, vhodná pro městský provoz. Přestože hybridní Yaris převzal podvozkovou partii ze základního modelu, na jeho jízdní komfort nedosahuje a s nerovnostmi povrchu vozovky bojuje s o něco menším úspěchem. Při porovnání spotřeby obou těchto modelů je třeba se zmínit o hnacím agregátu Yarise s klasickým pohonem, kterým byl 1,33litrový (73 kW) benzínový čtyřválec DOHC s časováním sacích i výfukových ventilů v závislosti na otáčkách motoru a poloze škrticí klapky označované jako Dual VVT-i. Ten byl spojený se šestistupňovou manuálně řazenou převodovkou. Jeho továrnou udávanou spotřebu 5,5 l/100 km (127 g CO2/km) jsme posunuli v reál ném provozu na 6,6 l/100 km. U hybridní verze, která má v technickém průkazu udanou spotřebu 3,7 l/100 km (85 g CO2/km) nám palubní počítač ukázal průměr 5,3 l/100 km. K přehlednějšímu srovnání obou verzí čtyřdveřového modelu Yaris slouží připojená tabulka. Hodně složité by bylo porovnání cen obou vozů. Jenom odlišná výbava ceny různě posouvá. Stačí si uvědomit, že součástí hybridu je automatická převodovka a kalkulace se rychle mění. U hybridu je ovšem zcela zásadní vzít v úvahu použití nejmodernější technologie, která umožňuje jak hospodárnější, tak i z hlediska ekologie příznivější provoz. Velice hrubým odhadem by se mohlo jednat o cenový rozdíl do 10 %.
