Toyota v předvečer otevření loňského autosalonu v Tokiu představila druhou, zcela novou a od té stávající důrazně jinou generaci vodíkového typu Mirai. Měli jsme možnost prohlédnout si ji, na stánku Toyoty pak už k vidění nebyla… Aktuální generace Toyoty Mirai patří k světovým protagonistům pohonu vodíkovými články (FCEV). Vychází se z předpokladu, že bateriové elektromobily nejsou řešením nejisté situace, do níž se současný automobilový průmysl zejména v Evropě a USA propadá, a jestli si má civilizace zachovat výhody individuální mobility, jedinou možností je vyrábět elektrickou energii přímo na palubě vozidla. Dnes už touto technologií disponují i další automobilky, ovšem právě Mirai od Toyoty ji dokázala dovést do skutečně velkosériové produkce: za posledních pět let vzniklo již více než 10 tisíc vozů tohoto typu, jež brázdí silnice v Japonsku, USA i evropských zemích, disponujících dostatečnou infrastrukturou plnicích stanic. S Mirai jsme toho najezdili asi nejvíc ze všech ve střední Evropě, v říjnu roku 2015 v rámci dánských COTY jízd Tannistesten a znovu hned v listopadu přímo v Japonsku na okruhu Fuji Speedway po boku tehdy nového typu Prius čtvrté generace, a pokaždé nás Mirai překvapovala svou praktickou využitelností. Vzápětí jsme Toyotu Mirai testovali v Hamburku, kde jsme si přímo u jedné z tamních veřejných plnicích stanic ověřili, že natankování stlačeným vodíkem pro dalších asi 500 km jízdy netrvá více než pět minut. Zřejmě nejdiskutovanější oblastí současného typu Mirai je kromě pouze čtyřmístného interiéru jeho design: ačkoli jde zpravidla o věc vkusu, tento vůz by za pěkný neoznačil asi nikdo. V Dánsku nám tehdy jeho rozevláté a nemotorné proporce šéfkonstruktér Yoshikazu Tanaka vysvětlil tím, že záměrem bylo vytvořit vůz, jenž bude již ve svém vzhledu odrážet výjimečnost poháněcí koncepce. Nyní ale přišel čas na změnu. Toyota – dodava tel mobility Nová Toyota Mirai FCEV Concept se představila krátce před zahájením loňského autosalonu v Tokiu. Na samotném stánku však již k vidění bohužel nebyla, protože prezident Toyoty Akio Toyoda si tam žádné vozy zkrátka nepřál: prý už značka Toyota není automobilkou, ale stává se „dodavatelem mobility“. V Japonsku je to ojedinělý přístup, v Evropě ale dobře známý (někteří výrobci zde k němu přistupují pod tlakem veřejného mínění, jiným to přijde vhod pro odvedení pozornosti od nedostatečnosti portfolia svých automobilů). Nová Mirai je sice označována za studii, výroba se rozeběhne až letos, ale prototyp vystavený za tokijským hotelem Hilton Odaiba, s nímž jsme se měli možnost spolu s vybranými novináři z celého světa podrobně seznámit, působil dojmem dotaženého, takřka sériového automobilu. Dokonce i interiér byl dokonalý jak po stránce funkčnosti, tak co do použitých materiálů a jejich zpracování. Výrazně horizontálně členěná palubní deska podtrhuje nárůst šířky prostoru pro cestující a řidič má k dispozici promyšlené a překvapivě jednoduché, přitom při zemi se držící komunikační rozhraní s dvojicí displejů, přepínači v obvyklých místech a krátkou páčkou voliče převodů na středové konzole. Dojem důvěry dále potvrzují kvalitní a na pohled i dotek příjemné materiály, známé z běžných automobilů současnosti. Výrazně se mezigeneračně změnily koncepce i proporce vozu. Na první pohled Mirai FCEV Concept kromě dvacetipalcových ráfků zaujme zejména dlouhou kapotou s jednoduchou přídí a do blatníků daleko protaženými sdruženými svítilnami, zatímco splývající záď se zvýrazněnou odtrhovou hranou na víku výklopné zádi působí velmi jednoduchým a čistým řešením. Nový Mirai Concept stojí na rozvoru náprav 2 920 mm a je úctyhodných 4 975 mm dlouhý, 1 885 mm široký a jen 1 470 mm vysoký. To znamená, že je o 85 mm delší, o 70 mm širší a o 65 mm nižší, přičemž rozvor navýšený o plných 140 mm umožnil dosáhnout již plně pětimístného interiéru. K větší stabilitě přispěje kromě většího rozvoru a celkově nižší stavbě také o 75 mm rozšířený rozchod kol. Technické údaje zatím k dispozici žádné nemáme, ale je jisté, že nová Mirai má na rozdíl od svého předchůdce („vše vpředu“) klasické uspořádání poháněcího ústrojí, tedy optimální vyvážení hmotnosti mezi nápravy a pohon zadních kol. To znamená, že Toyota Mirai druhé generace nabídne i lepší jízdní vlastnosti a více stylu. Jak k tomuto radikálnímu obratu mohlo dojít? Na tokijském autosalonu v roce 2015 byla představena sportovně střižená čtyřdveřová studie Lexus LF-FC, jež měla předznamenávat první sériový automobil Lexus s pohonem vodíkovými články. K tomu zatím nakonec nedošlo a skutečným zhmotněním konceptu Lexus LF-FC se nakonec stává Toyota Mirai druhé generace. A dojezd na jedno natankování? Oficiálně je to tabu, mluví se o „nárůstu o 30 %“, ale neoficiálně lidé z Toyoty v Tokiu hovořili o 1 000 km… Jiří Duchoň
