TOS Kuřim – historie a současnost (I)

Závod TOS Kuřim při svém vzniku vyšel z tradic brněnské Zbrojovky, která v období prudkého rozvoje strojírenství krátce po první světové válce zavedla jako jedna z prvních sériovou výrobu obráběcích strojů, jmenovitě frézovacích strojů a soustruhů. Současně probíhající zbrojní výroba dala obráběcím strojům do vínku potřebnou kvalitu, díky které se jak frézky, tak i soustruhy dobře prodávaly i v zahraničí. Velká poptávka po obráběcích strojích si vynutila již v roce 1938 vypracování projektu nové strojírny – samostatného závodu dislokovaného mimo území města Brna. Vlastní realizace projektu se začala uskutečňovat až na podzim v roce 1941, kdy se po vytipování vhodné kuřimské lokality na území dnešního závodu zahájily rozsáhlé zemní práce. Projektantem stavební části byla vídeňská projekční kancelář Klaudy a Liepert. Aktuální potřeba většího množství moderních obráběcích strojů určených především pro válečnou výrobu leteckých motorů urychlila výstavbu závodu takovým způsobem, že již v prosinci roku 1942 stály dokončeny, respektive byly těsně před dokončením, objekty H 16, H 8, H 9, H 14 a H 7, v nichž bylo v provozu na 350 obráběcích strojů. Výroba se v novém kuřimském závodě rozběhla v mechanických dílnách ještě v nedohotovené H 16 již v létě 1942. Zaměřila se na přesné vyvrtávací stroje, hoblovací stroje na kuželová ozubená kola, soustruhy, konzolové frézky a speciální stroje. Počátkem roku 1943 se z nařízení říšských orgánů usadila v H 7 a H 9 německá firma Klöckner, která zde zahájila výrobu leteckých motorů a současně započala se stavbou objektu K 4. Právě v tomto období krátce po zahájení výroby měl závod 4250 pracovníků, přičemž toto číslo se v době totalitního nasazení zvýšilo až na 15 000 zaměstnanců, čítaje v to i zaměstnance firmy Klöckner. Přes prudký nárůst zaměstnanosti nebyla díky systematické sabotážní činnosti v závodě dosahována plánovaná produkce. Místo plánovaných 800 kusů jemně vrtacích strojů bylo do konce roku 1944 dodáno pouze 188 a stejně tak v rámci programu Hüler bylo místo očekávaných 200 jednotek a stavebnicových strojů dodáno pouze 5. Výroba obráběcích strojů v závodě určená pro německý zbrojařský průmysl a výroba leteckých motorů firmou Klöckner měla za následek bombardování americkým letectvem 25. srpna 1944, které přineslo závodu těžké ztráty nejenom na majetku, ale i na životech. Po částečné opravě byl provoz obnoven pouze v omezeném rozsahu. V roce 1945 bylo vyrobeno jen 46 strojů, nicméně opravami a doplněním strojního zařízení začala systematická obnova závodu. Do konce roku 1946 byly opraveny H 8 a H 16 a závod se postupně konsolidoval. Při ustavení národního podniku Zbrojovka Brno v roce 1945 již není závod Kuřim jeho součástí a včetně provozovny Vaňkovka v Brně, kde je dislokována těžká mechanika a slévárna, se z něj stává samostatný podnik Spojené továrny na obráběcí stroje se sídlem v Praze. Od tohoto období nastává neustálý rozvoj výroby jak v mateřském závodě v Kuřimi, tak i v obou provozech ve Vaňkovce. Prvního vrcholu bylo dosaženo v roce 1949, kdy se vyrobilo 1981 strojů. Zřízení národního podniku TOS Kuřim proběhlo k 1. 1. 1950. Rozvíjející se výrobě však neodpovídaly možnosti slévárny Vaňkovka, a proto v období let 1950 až 1953 byla postavena slévárna šedé litiny, jedna z prvních komplexně mechanizovaných v Československu. I když v historii závodu můžeme zaznamenat bohatý sortiment brousicích, vyvrtávacích, vrtacích i speciálních strojů, mezi nejvíce rozšířené patří světoznámé frézovací stroje F 3, F 4, F 5 a soustruhy SV 18 a SV 18R, které tvořily v prvních poválečných letech podstatnou část produkce a proslavily závod svým výkonem, přesností a především bezporuchovým provozem. Jen soustruhů SV 18 bylo v období 1945 – 1957 vyrobeno neuvěřitelných 8499 kusů. Není možno bez zmínky obejít ani výkonné konzolové frézky řady FA, které byly vyráběny ve velikostních variantách FA2 – FA5, typ FA5 až do roku 1982, v celkovém množství 4095 kusů. Vyhledávané byly také portálové frézovací stroje FP vyráběné v řadách 12, 16 a 20 a rovinné frézky řady FR vyráběné ve čtyřech základních velikostech šířky pracovního stolu a v deseti variantách uspořádání dle polohy a počtu vřeteníků. Vývoj těchto produktivních a zahraničními zákazníky požadovaných strojů skončil v roce 1975 v rámci delimitace výrobních programů zemí bývalé RVHP a následně v roce 1987 byla předána kompletní výkresová dokumentace do TOS Hulín. V současné době se vedení akciové společnosti rozhodlo oživit tradici výroby rovinných frézek a znovu zahájit jejich výrobu. Za zmínku jistě stojí, že v oblasti horizontálních vyvrtávacích strojů se v letech 1948 – 1964 vyráběla vyvrtávačka H 80 v celkovém počtu 1970 kusů. Desetileté zkušenosti z výroby jednoúčelových strojů daly v roce 1957 podnět k výrobě 1. automatické linky určené na opracování skříně ložiska železničních vagónů pro firmu SKF. Jednoúčelových strojů bylo vyrobeno téměř 3550 kusů. Linek bylo vyrobeno celkem 65. O jejich kvalitě a technické vyspělosti svědčí dodávky realizované na náročné zahraniční trhy. Každý podnik má své výrobky, které se daří na trhu dlouhodobě realizovat. Takovým výrobkem je u TOS KUŘIM nástrojařská konzolová frézka FNK 25. V různých modifikacích se jich vyrobilo celkem 11 733 kusů.