Od roku 1962, kdy se tento veletrh konal poprvé, se mnohé změnilo. Jedno ale zůstává: JIMTOF nikdy nebyl a ani dnes není primárně místem určeným pro sjednávání obchodních kontraktů. Je to přehlídka nejmodernějších technologií a trendů, které se velmi brzy dají očekávat i v Evropě. Vysoký zájem o tento veletrh jednoznačně potvrzuje rekordní počet unikátních návštěvníků, kterých letos bylo více než 153 tisíc. Orientaci veletrhu na nejnovější technologie zdůraznil ve svém zahajovacím proslovu i předseda Japonského svazu výrobců obráběcích strojů Jukio Iimura. Na tomto veletrhu, podle jeho slov, neuvidíte konkurenční soupeření firem – „boj o zákazníka“ – ale pouze soutěž v tom, jak kterou technologii nejlépe prezentovat. Žádná z firem by neměla jet na JIMTOF s běžnými, i když třeba obchodně potenciálně úspěšnými produkty. Na JIMTOF by měla každá z firem přivézt jen to opravdu nejlepší a nejmodernější ze své produkce. To je také důvod, proč jsou hned na první pohled výstavní expozice menší, než na jaké jsme zvyklí třeba z Evropy. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, byla letos společnost DMG MORI, která se svým stánkem zabrala jednu celou halu! V Německu už tento pohled nikoho nepřekvapí, v Japonsku to ale bylo poprvé Symbolem letošního ročníku veletrhu JIMTOF byl strom, jehož rozpínající se větve, které představují trvalý růst technologií, sahají až k nebi (sky - hogh - tree)V první den veletrhu byla do hlavního společenského sálu umístěna jeho socha, vytvořená z ledu. Klíčovým slovem letos bylo „spojovací“ (connecting) – se světem, s technologiemi, se studenty, ale jednoznačně především v souvislosti s největším tématem výstavy, kterým byl internet věcí (IoT). Tématem číslo dva byla bezesporu umělá inteligence (AI), těsně následovaná robotizací s důrazem na spolupráci robotu s člověkem. O tom, že tato témata berou v Japonsku velmi vážně, svědčí zcela unikátní projekt, kterého jsme zde byli svědky – internetové propojení více než 300 vystavovaných strojů od 72 různých výrobců a všech možných typů. Východní část výstavního areálu se tak změnila v jednu obrovskou propojenou digitální továrnu s centrálou v hale 7, kde měli návštěvníci možnost přímo sledovat na monitorech aktuální stav jednotlivých připojených strojů napříč halami. Podobný projekt se ještě nikdy a nikde na světě neuskutečnil. Byl to pohled do budoucnosti internetu věcí, který na nás všech zanechal hluboký dojem. A také to, jak se na něm dokázal domluvit a přátelsky vzájemně spolupracovat tak obrovský počet z velké části konkurenčních firem. Bylo by něco podobného možné u nás? Stejně jako IoT, bude hrát klíčovou roli v průmyslu budoucnosti i umělá inteligence. Jedním příkladem z mnoha, který zde výrobci prezentovali, byla zvuková analýza stavu stroje s cílem předcházet poruchám a co nejlépe nastavit režim pro prediktivní údržbu. Vrcholem pomyslné řady AI aplikací jsou stroje ovládané lidským hlasem a gesty. První prototypy již existují, na reálné nasazení ve výrobě si ale ještě nějakou dobu budeme muset počkat. Jak zdůraznil Jukio Iimura: „Bez vytvoření tohoto prostředí (založeného na IoT a AI) se vystavujeme nebezpečí, že japonský průmysl začne zaostávat. „Poněvadž se v naší stárnoucí populaci začíná odehrávat mnoho změn,“ pokračuje Jukio Iimura, „naším hlavním cílem musí být zlepšit produktivitu, jak to jen lze, a plně se věnovat vytváření bezobslužných výrobních systémů. Tyto body zájmu jsou společné pro všechny, kdo jsou jakkoliv zapojeni do řízení průmyslu. JIMTOF je tu právě proto, aby ukázal způsoby řešení těchto otázek,“ uzavírá. Hlavní přednáška letos o elektromobilitě Zatímco většina hlavních přednášek se na JIMTOFu týkala umělé inteligence, robotizace a nových technologií v těsnější návaznosti na průmysl obráběcích strojů, úvodní tzv. keynote speech byla věnována technologickým inovacím potřebným pro rozvoj elektromobility. Přednesl ji ředitel a viceprezident společnosti Nissan Motor Co. Hidejuki Sakamoto. Podle jeho slov bude důsledkem pokračující transformace automobilového průmyslu směrem k elektromobilům a autonomním vozidlům zásadní převrat ve strojírenské výrobě jako takové. Společnost Nissan Motor uvedla na trh již více 300 tisíc elektromobilů a díky tomu má již dostatek zkušeností k tomu, aby mohla objektivně zhodnotit na jedné straně, co je a bude potřeba, aby se elektromobilita mohla dále úspěšně rozvíjet, a na druhé straně, jaké problémy lze v budoucí masové výrobě elektromobilů očekávat. A které to tedy jsou? Ve zkratce: bateriové technologie, ultralehké materiály a bezpečnostní technologie. Zřejmě nejzajímavější částí této přednášky byla část, kdy ředitel Nissanu anoncoval významné prodloužení dojezdu u nového modelu Nissan LEAF do roku 2023 až na 600 km (dnes má dojezd přibližně 400 km na jedno nabití) a zvláště pak přechod na zcela novou technologii výroby baterií po roce 2023 od kapalinou plněných baterií na pevnolátkové. I přesto, že se výměna kapalného elektrolytu za pevnolátkový potýká s mnoha problémy, ředitel Nissanu zněl přesvědčivě a zdálo se, že nepochybuje, že se jim tento přechod podaří úspěšně zrealizovat. Podrobněji se o veletrhu JIMTOF dočtete v příštích vydáních našeho časopisu. Andrea Cejnarová, Tokio
