V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku? Dne 4. listopadu 2009 v 15 h byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko- polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili pod záštitou radního Libereckého kraje pro oblast zemědělství a životního prostředí Ing. Jaroslava Podzimka zástupci tří polských a tří českých institucí. Jsou to: Astronomický ústav Wrocławské univerzity, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Správa CHKO Jizerské hory, Lesy ČR, Krajské ředitelství Liberec, Nadleśnictwo Świeradów a Nadleśnictwo Sklarska Poręba. Po 5 letech je Jizerská oblast tmavé oblohy známá Když si sednete k jedné z hraničních nebo informačních cedulí Jizerské oblasti tmavé oblohy, budete překvapeni, kolik lidí o její existenci ví, příp. kolik lidí aspoň ví, že tmu je dnes potřeba chránit. Za 5 let udělala v tomto smyslu Jizerská oblast tmavé oblohy velký efekt. Jednou z významných akcí je co do informovanosti každoroční veletrh cestovního ruchu v Jablonci nad Nisou EUROREGION, kde Jizerská oblast tmavé oblohy „vystavuje“. Jizerská oblast tmavé oblohy si při svém vzniku dala do vínku upozornit na to, že tma začíná být ohroženým druhem a že pro ochranu našeho přirozeného nočního prostředí musíme něco udělat. A to se rozhodně povedlo. Vzor pro další státy v Evropě Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy vznikly v Evropě další oblasti. V roce 2010 to byl Park tmavej oblohy Poloniny (Slovensko), v roce 2013 Beskydská oblast tmavé oblohy (česko-slovenská oblast), Park hvězdného nebe Bieszczady (Polsko) a v roce 2014 Manětínská oblast tmavé oblohy (Česká republika). Česká republika je dnes v ochraně nočního životního prostředí spolu s Maďarskem na čelním místě v Evropě, protože každý z těchto států má na svém území tři takové oblasti. U nás se uvažuje ještě o vyhlášení oblasti tmavé oblohy na území Národního parku Podyjí, možná s přesahem do Rakouska. Vždy v květnu na Jizerce a na přelomu září a října na polské straně (Stog Izerski, Swieradow) probíhají Astronomické dny pro veřejnost. Měření ja su oblohy V Jizerské oblasti tmavé oblohy probíhají průběžně odborná měření jasu oblohy – jinými slovy, jak je obloha nad Jizerskou oblastí tmavé oblohy tmavá. Tma tam už není absolutní (tu už v Evropě ani nenajdeme), ale je stále lepší než na většině území ČR. Hranice Jizerské oblasti tmavé oblohy Oblast se rozkládá podél horního toku řeky Jizery na území dvou států. Na české straně sahá od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém Jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Hranice byly zvoleny tak, aby vedly většinou po hřebenech. Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny, kteří žijí v širokém okolí zdroje.
