V loňském roce začaly platit evropské normy požadující po bankách udržitelný přístup, odpovědnější chování a aktivní řízení klimatických rizik. Když jsme se o téma tehdy zajímali, bylo více než jasné, že tuzemské banky poněkud zaspaly. Situace už se sice postupně mění, mění se však také pravidla „hry“. V loňském roce podepsalo 16 bank působících v ČR a sdružených v České bankovní asociaci (ČBA) společné Memorandum ČBA pro udržitelné finance, v němž se společně zavazují k podpoře ekologického a společensky odpovědného podnikání. Jde tak o slaďování cílů bank s dlouhodobými cíli EU směřujícími k uhlíkové neutralitě. Banky již společně vytvořily také modelový ESG (environmental, social and governance) dotazník, který jim pomůže dostát svým povinnostem při klasifikaci firemních úvěrů podle unijní taxonomie. Dotazník má však ještě jednu rovinu. Může pomoci firmám adaptovat se na legislativní požadavky v dostatečném předstihu. Některé firmy totiž už nyní musí každoročně reportovat aktivity v oblasti udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti. Na půdě EU však probíhá příprava novelizace směrnice, která na reporting zavádí podrobnější požadavky, a pokud bude přijata, rozšíří také okruh podniků, které budou mít povinnost reportingu. Od roku 2026 by se tak podávání zpráv mohlo týkat i kotovaných malých a středních podniků. Banky však mají povinnost klasifikovat nové úvěry z hlediska ESG již od poloviny roku 2021 a informace, které jsou dostupné z veřejných zdrojů, nejsou v mnoha případech dostatečné, a dokud nebude podrobný reporting povinný i pro menší firmy, musejí si finanční domy vypomoci tak, že informace získají přímo od svých klientů.
Dotazník zmapuje situaci mezi českými firmami To, jak konkrétně budou bankovní domy se získanými daty nakládat, bude vždy záviset na politice a veřejných závazcích jejich mateřských institucí a skupin. Například Komerční banka zapracovala dotazy z ESG dotazníku ČBA do svého vlastního ESG dotazníku, přičemž informace takto shromážděné slouží bance k lepší znalosti o ESG chování klientů. „V tuto chvíli to však neznamená, že banka firmám, které nemají ESG strategii nebo málo reportují o ESG aspektech činnosti či neznají své emise skleníkových plynů, přestane poskytovat financování nebo výrazně zhorší podmínky stávajícího financování. Informace nebo jejich nedostatek se ale mohou individuálně promítnout do hodnocení rizikového profilu klienta,“ říká Milan Tomík, expert environmentálních a sociálních rizik v KB. Podle něj budou následující dva roky přechodným obdobím, kdy bude celá skupina KB měnit kritéria pro hodnocení klientů vzhledem k novým požadavkům na povinný reporting podle EU standardů, transformaci celých odvětví a měnících se požadavků v rámci dodavatelských řetězců. „Pro banku jsou však tyto informace důležité už nyní při rozhodování, jestli takové projekty podpoří poskytnutím zvýhodněného zeleného financování na projekty s kladným přínosem v oblasti udržitelnosti. V budoucnu bude hrát významnou roli při klasifikaci firemních klientů i jejich ESG rating připravený nezávislými agenturami,“ pokračuje. Podobně bude zatím k dotazníku přistupovat také Reiffeisen Bank. Podle vyjádření Petera Špierce, projektového manažera na inovace, budou informace ze začátku používány k tomu, aby si banka vytvořila obraz o aktuálním stavu problematiky ESG mezi firmami na českém trhu: „Aktuálně je potřeba získat kvalitní data, s nimiž můžeme pracovat a na jejichž základě dokážeme zvážit další kroky. Momentálně nemáme v plánu nijak penalizovat klienty, kteří nepřistupují k problematice udržitelnosti dostatečně zodpovědně.“ Ani postoj České spořitelny není příliš odlišný. „Česká spořitelna bude informace z dotazníku vyhodnocovat v rámci regulatorních povinností, vycházejících z direktivy EBA (European Banking Authority). Vyhodnocování ESG rizik je součástí úvěrového procesu banky. Primárním cílem České spořitelny je své klienty podporovat v tranzici, nikoliv je omezovat. Získaná data z dotazníků bance pomohou identifikovat potenciální slabé stránky klienta a pomoci mu s jejich řešením,“ vysvětluje za tiskové oddělení František Bouc.
Úvěry jako podpora transformace Jak tedy bude pravděpodobně vypadat hodnocení rizik v praxi, zejména v segmentech, které generují výrazné množství emisí? Komerční banka má pro environmentálně a sociálně citlivé sektory, jako jsou například energetika, těžební průmysl, hutnictví a metalurgie, papírenství, petrochemie, zemědělství, lesnictví a dřevařství, zbrojařství či tabákový průmysl, určitá pravidla, která stanovují minimální požadavky na firmy v těchto odvětvích, případně specifikují činnosti, které banka financovat nemůže. „Což ale neznamená, že bychom ze dne na den přestali financovat nečisté průmyslové sektory. Pro ČR jsou to obvykle klíčová odvětví, zpravidla s vyšší přidanou hodnotou. KB nemá důvod je přestat financovat, pokud se firmy chovají v souladu s legislativou, investují do snižování dopadů své činnosti na životní prostředí, reagují na externí faktory, jako jsou rostoucí ceny emisních povolenek a energií a surovinových vstupů, a mají rozumnou environmentální pověst,“ upřesňuje Milan Tomík s tím, že každý sektor a klienty v něm banka posuzuje i z hlediska připravovaných legislativních změn a očekávaných trendů, vlivu na jejich budoucí konkurenceschopnost a finanční situaci. „V souladu se strategií KB posuzujeme klienty i z hlediska reputace a jejich environmentálního chování, kdy budeme postupně omezovat financování největších znečišťovatelů, kteří nebudou mít plán na zlepšení. Rozhodně ale v tuto chvíli nehrozí situace, že by strojírenská firma nemohla získat úvěr na nové investice s výjimkou vážného tržního, reputačního nebo ekonomického důvodu,“ dodává. Z vyjádření Františka Bouce vyplývá, že Česká spořitelna nemá příliš odlišný pohled na to, jak bude informace z ESG dotazníků využívat. I pro tento bankovní dům tak platí, že velkým kritériem pro financování bude to, jak bude daný klient chtít přistupovat k transformaci byznysu směrem k posílení udržitelnosti. „Cílem České spořitelny je přispívat k zelené transformaci české ekonomiky, což znamená, že pokud toto bude projekt splňovat, jsme připraveni se jím samozřejmě se vší vážností zabývat, přičemž konkrétní podmínky financování budou vždy stanovené čistě na individuální bázi.“ A o podpoře transformace podniků hovoří také Reiffeisen Bank. Podle ní může každý sektor v rámci ekonomiky přistoupit k investicím, které mu pomohou k udržitelné transformaci podnikání. „Určitě ale není důvod se obávat, že by běžná strojírenská firma nezískala úvěr na novou linku,“ doplňuje Peter Špierc.
Ostřeji sledované obory Nasnadě je samozřejmě otázka, jak budou banky posuzovat například žádosti o úvěry ze segmentu automotive, kde je v současné chvíli velký tlak na zvyšování podílu produkce elektromobilů. Pole posledního, a zatím teprve projednávaného návrhu Evropské komise to vypadá, že prodej nových vozů se spalovacím motorem bude v EU možný do roku 2035, což by se mohlo odrazit i v posuzování úvěrování firem v automotive. Jisté však je, že do budoucna budou mít pro posuzování environmentální hlediska rozhodující vliv v sektorech energetiky, ropného průmyslu či stavebnictví. U některých oblastí, typicky třeba ve strojírenství či službách, bude naopak význam ekologických faktorů výrazně menší. /Kristina Kadlas Blümelová/
