V minulém vydání TT jsme zařadili informace z tiskové zprávy společnosti THERMO|SOLAR Žiar, s. r. o. V překladu do češtiny bohužel došlo k několika chybám, a proto – s omluvou společnosti THERMO|SOLAR – uveřejňujeme text znova a ve správném znění. Radikální pád cen ropy na světových trzích za poslední rok, doprovázený poklesem cen dalších energetických zdrojů na bázi uhlíku, vyvolal falešné iluze, že těchto komodit je dostatek, a proto není zapotřebí urychleně řešit obnovitelné zdrojů energie (OZE). Doprovodným negativním jevem tohoto vývoje se stalo nejenom přibrzdění rozvoje těchto zdrojů ve světě, ale i nárůst produkce CO2 doprovázený dalším globálním oteplováním s negativními důsledky tohoto vývoje. Přitom pro intenzivnější využívání OZE a hlavně sluneční energie neexistuje alternativa. Ing. Milan Novák, ředitel největšího slovenského výrobce solárních kolektorů, společnosti THERMO|SOLAR, Žiar, s. r. o., k tomu říká: „Otázka nezní, jak velké jsou zásoby fosilních paliv, ale zda si lidstvo bude moci dovolit jejich využívání z ekologických příčin, z hlediska vlastního přežití. Alternativou je právě intenzivní využívání solární energie. Není to jen proto, že se ztenčují zásoby fosilních paliv. To platí pro plyn a ropu, kde se zásoby odhadují minimálně na 250 let. K ekologickým důvodům nevyhnutelnosti intenzivnějšího využívání solární energie se postupně přiřazují také strategické aspekty. Rostoucí závislost průmyslově vyspělých států světa na politicky nestabilních, avšak na ropu a plyn bohatých oblastí světa, je spjata s rostoucími náklady a riziky zabezpečení přístupů k těmto energetickým zdrojům. Proto už dnes nadnárodní koncerny (BP, Shell, Total) investují nemalé prostředky do výzkumu, vývoje a výroby zařízení na využívání OZE. Proč budoucnost patří právě solární energii? Protože současné energetické potřeby lidstva převyšuje biomasa cca 10krát, vítr 80krát, avšak slunce až 13 000krát!“ Mezi silné stránky využívání sluneční energie, a v jejich rámci termických solárních systémů, patří značný potenciál tvorby nových pracovních míst. Dalším je technologická zralost, poněvadž lze jednoduché technologie integrovat do existujících systémů a pozitivně ovlivnit prodloužení životnosti i snížení nákladů na údržbu doplňkového energetického zdroje – kotle, jenž je odstaven v letním období. Hlavními konstrukčními materiály slunečních kolektorů jsou nejčastěji hliník, měď a sklo. Proto u nich lze 100procentně recyklovat použité materiály. Dobře recyklovatelná je také rozhodující část ostatních komponent solárního systému. Tyto systémy mají relativně vysokou (40–65%) účinnost přeměny slunečního záření na teplo v porovnání s fotovoltaikou (5 až 15 %), anebo fotosyntézou (pod 1 %). Zároveň zajímavě dotvářejí stavby (ucelené solární střechy nebo fasády budov, architektonicky zajímavé dělení ploch apod.). Nevznikají nároky na nové zastavěné plochy (střechy, fasády, překrytí parkovacích ploch apod.). „Termické solární systémy mají během provozu nulové negativní ekologické vlivy. Na rozdíl od jiných energetických zdrojů, částečně i jiných druhů OZE, sluneční energie patří k nejčistším energetickým zdrojům, jaké lidstvo zná. Například nedokonalé spalování suchého a ještě ve větší míře vlhkého dřeva může být spojeno se zvýšeným množstvím exhalátů. Vodní díla mohou způsobovat problémy rybám zanášením naplavenin, větší přehrady mohou negativně ovlivňovat i mikroklima. Větrné elektrárny mohou způsobovat problémy ptákům zvýšenou hladinou hluku. Podle některých názorů ruší ráz krajiny a jsou s nimi problémy i v chráněných krajinných oblastech. Geotermální vody mohou zase způsobovat problémy s nadměrnou mineralizací povrchových vod apod.,“ upozornil Milan Novák. Dodal, že solární systémy umožňují decentralizaci výroby energie přímo v místě spotřeby, čímž odpadá potřeba investičně a provozně náročných distribučních sítí. Mají přitom krátkou dobu energetické amortizace (tedy provozu solárního zařízení), v jejímž průběhu se množství jimi vyprodukované energie rovná energii spotřebované na jejich výrobu v celém výrobním cyklu, od těžby surovin po montáž. Z prvotních surovin je tato doba kratší než dva roky. Z recyklovaných materiálů jen několik měsíců. „Solární systémy mají zanedbatelně nízké provozní náklady. Po počáteční investici solární systém investorovi zabezpečuje téměř bezplatnou dodávku tepla během příštích až 30 let, což představuje praxí potvrzená životnost kvalitních solárních zařízení. Lze je také vzájemně doplnit s jinými OZE, hlavně s biomasou v zimě, a velký potenciál pokrytí energetických potřeb při přípravě teplé užitkové vody, vytápění budov a v průmyslovém teplu do 100 °C také ve středoevropských podmínkách. Poskytují větší nezávislost na monopolních dodavatelích energií. Jsou spolehlivé a komfortní v době provozu, bez nároků na údržbu a obsluhu. Přitom zajišťují konstantní cenu tepla, bez ohledu na vývoj tržních cen jiných energetických zdrojů, včetně ostatních OZE,“ řekl ředitel Novák. Podle rakouských zdrojů lze při dnešní technické úrovni solární techniky dosáhnout v Rakousku 20% podíl na úspoře primárních energetických zdrojů. Slovensko je přitom podobně velké a má podobné podnebí. Ing. Milan Novák upozorňuje také na to, že Slovensko je v Evropské unii stále na jednom z posledních míst ve využívání sluneční energie. Podle odhadu společnosti THERMO|SOLAR je na Slovensku instalováno kolem 150 000 m2 slunečních kolektorů. Pro srovnání, v počtu obyvatel podobném Rakousku, koncem roku 2012 nainstalovali přes 4,1 mil. m2 solárních termických systémů. Zaostávání Slovenska se přitom ještě prohlubuje. Rakušané ročně nainstalují podstatně víc slunečních kolektorů než jich bylo instalováno během celé novodobé historie samostatného Slovenska. www.thermosolar.sk
