The Pit – jáma roste rychlostí 4000 m3
za den a její žravost skončí až zmizí poslední
z 230 000 m3 zeminy. Do jámy bude posléze
usazen termojaderný reaktor. Nedaleko ní se
pomalu zvedá na ploše 14 000 m2 montážní
hala pro největší cívku světa. Cívka poloidálního
magnetického pole je tak obrovská,
že ji nelze hotovou žádným způsobem transportovat
– a to Boeing umí přepravit raketoplán
– a cívka se musí vyrobit v místě použití.
Ve francouzském Cadarache se již třetím rokem
buduje mezinárodní tokamak ITER.
The Pendulum – kyvadlo nemilosrdně odřezává
minutu po minutě, hodinu po hodině až
k okamžiku, kdy lidská společnost zjistí, že vyřešila
energetický problém jednou pro vždy čistou
a nevyčerpatelnou energii jaderné fúze. Nebo také
za zatáčkou na cestě k ní objeví dosud nevyřešený
problém. Na cestě? Latinsky cesta je ITER
a stejnojmenný tokamak potřebuje k demonstraci
termojaderné fúze největší magnetický systém,
do jehož výroby se lidé pustili. Magnetické pole
200 000krát silnější magnetického pole Země
bude izolovat plazma 10krát teplejší než nitro
Slunce.
Elektromagnet 16 m vysoký, průměr otvoru
9 m, hmotnosti 360 t není určitě žádný drobeček.
Až 18 takových elektromagnetů navinuto
z 82,2 km dlouhého kabelu o celkové hmotnosti
6540 tun, to jsou cívky toroidálního magnetického
pole (TMP) mezinárodního tokamaku ITER.
Cívky TMP si můžeme představit jako známý
solenoid, ovšem zatočený do kruhu. Elektrický
proud 68 kA vytvoří magnetické pole 11,8 tesla.
Magnetické pole cívek TMP v sobě skrývá energii
41 GJ: konečně systém bude izolovat od stěn
výbojové komory plazma o teplotě 150 milionů
stupňů, tlaku několika tisíc pascalů.
Kdyby vinutí cívek tokamaku ITER bylo z mědi,
potřebovaly by výkon 2 GW a učinit z takového
zařízení energeticky ziskový reaktor by bylo
nemožné. Supravodivé cívky spotřebují pouhých
35 MW, a to především na provoz kryogenního
hospodářství.
Supravodič „Cable-In-Condiut“ – „kabel v trubici“
tvoří 900 supravodivých vláken Nb3Sn
smíchaných s 522 vlákny čisté mědi. To kdyby
náhle supravodivá vlákna přestala být supravodivá
(quench), tak po jistou dobu převezme
měď úlohu vodiče a zabrání tak destrukci. Celý
kabel je zasunutý do trubice z nerezové oceli.
Na supravodivou teplotu ochladí vlákna Nb3Sn
tekuté helium. Spojení zdroje energie a cívek zajistí
relativně krátký vysokoteplotní supravodič.
O výrobu 18 cívek toroidálního magnetického
pole (TMP) se podělí členové konsorcia ITER
(IO): Japonsko, Evropská unie, Rusko, Jižní
Korea a Čína. První smlouvu podepsalo Japonsko
již v listopadu 2007 a byla to první smlouva
týkající se výroby tokamaku ITER vůbec. Japonsko
vyrobí 25 % vodičů cívek TMP – 20 tun
vláken Nb3Sn. Evropa 20 %. První vzorek 50 kg
pochromovaných supravodivých vláken Nb3Sn
byl vyroben v březnu 2009. Japonská agentura
ITER objednala supravodiče u dvou firem: Jastec
a Hitachi Cable. Po roce byla první délková jednotka
100, resp 760 m mědi a 415 m Nb3Sn převezena
lodí z Nippon Steel Copany sídlící v městě
Wakamatsu ležící na nejjižnějším japonském
ostrově Kjúšú do Jokohamy, kde byla otestována
firmou Toshiba Corporation.
Výsledky testování představující měření tisíce
kontrolních bodů, byly uloženy do Conductor
Database, aby ostatní členové konsorcia IO vyrábějící
supravodivé cívky TMP měli ke všem
datům popisující jednotlivé fáze výroby supravodičů
přístup. Databáze byla vytvořena za pomoci
odborníků pracujících na obřím vstřícném
urychlovači LHC v evropském CERN.
Dne 20. června 2010 přijala ITER Organization
17 t supravodivého vlákna Nb3Sn, 2,4 km
supravodivého kabelu a 760 ochranného měděného
vodiče v ceně 12, 14 mil eur. Japonský výrobek
se tak stal první dokončenou komponentou
mezinárodního tokamaku ITER.
Alan Edgar Poe v povídce Jáma a kyvadlo alegorizoval
boj jednotlivce s jezuitským řádem.
Věčný zápas svobody se zkostnatělým řádem
Cadarache povýšil na duel tvořivého ducha s řádem
přírodních zákonů. Věřme, že vítězný!
Ing. Milan Řípa
Foto: ITER organization