Jeden z hlavních autorů České
ústavy JUDr. Vojtěch Cepl, nazval
v TV pořadu Uvolněte se prosím
opakovaně českou politickou garnituru
slovem účtaři. Vzhledem
k jeho nadhledu soudce, jenž viděl
bezpočet lidských selhání, k tomu
měl jistě právo, a to se zaměřil
spíše na právní povědomí politiků
a nehodnotil jejich schopnost
vést zemi k určitým a společností
akceptovaným cílům. Skutečnost
je taková, že za vlády ekonomů,
nebo těch, kdož se za ně vydávali,
upadlo silně nejenom právo, ale i
veřejné finance. Neuvěřitelně trapné
reje politiků před volbami dokonale
odvedly pozornost veřejnosti
od skutečných problémů.
Ve vší tichosti byla například
Rada vlády pro výzkum a vývoj
opět vyhozena na vedlejší kolej.
Pod řízení Ministerstva školství.
Při vší úctě k příslušným ministrům,
je to prostě blamáž. Opakuje
se známá situace z doby vlád 90.
let, kdy podporu vědy řídil člověk
pověřený rovněž rasovými problémy
a jinými komisemi.
ČR je dnes téměř jedinou zemí
v soustátí EU, která nepodporuje
myšlenku rozvoje průmyslu a
hospodářství, ba ani zdravotnictví
samostatným ministerstvem. Nejde
o to, že by bylo zapotřebí více
ministerstev, ale o rozdělování ubohých
prostředků způsobem, který
by nesl stopy smyslu a koordinace.
Který by přinášel výsledky. Způsobem,
jakým to dělají například
Finové, Němci či dokonce Italové,
známí svým jinak volným přístupem
k organizacím všeho typu. Ale možná
byste se divili.
Snaha účtařů ozdravit veřejné
finance je sice chvályhodná, ale
nese stopy gaunerství. Jak jinak
posuzovat záměrně šířenou zprávu,
že není na vyplacení penzí!
Očividná příprava k zastrašení
veřejnosti a záměru zvýšit věkovou
hranici odchodu do důchodu
na 65, 70, nebo dokonce 75 let
a skutečná finanční hra se smrtí.
Veřejné finance a stav společnosti
může ozdravit především
vyšší příjem a ten lze získat jen
tvořivou prací. A navíc, rozhárané
poměry v české vědě a aplikovaném
vývoji po pořádku ve
financování přímo volají. Takže
nějaký rozumný koncept koordinovaného
postupu by byl celospolečenským
konsensem. Ale to
bylo a je marné volání. Politici
se naučili jen škrtat, ale určitě
ne myslet na budoucnost. Už ta
účtařina je těžké jařmo. Natož
právo a tvořivost. JAN BALTUS
