Představa, že se turisté na chorvatském pobřeží Jadranu budou za pár let „kochat“ pohledem na těžební plošiny, je děsivá. Může se však stát skutečností, alespoň na některých lokalitách. Pobřežní vody Jaderského moře v poslední době poutají pozornost ropných koncernů. Geologické průzkumy potvrdily, že pod mořským dnem jsou zásoby paliva, které se určitě vyplatí těžit. Předběžné odhady hovoří o 3 mld. barelů. Chorvaté zatím postavili v Jaderském moři 18 plošin čerpajících zemní plyn. Italové jich už mají asi stovku a těží nejenom plyn, ale také ropu. V průměru 80 000 barelů paliva denně. Podle záhřebské vlády nerostné bohatství, jež se skrývá v pobřežních vodách Jaderského moře, umožní pozvednout celou ekonomiku, vydělá jí devizy a vytvoří tolik potřebná pracovní místa. „Zvýšení naší energetické bezpečnosti pokládáme za prvořadý úkol,“ prohlašuje chorvatský ministr hospodářství Ivan Vrdoljak. Vláda proto zve na Jadran zahraniční ropné společnosti. A zájemců je dost. První licence na průzkum letos mj. obdrželo konsorcium tvořené americkou společností Marathon Oil a rakouským ÖMV. Chorvatská INA, jejímž hlavním akcionářem je maďarský MOL, získala dvě licence. S další disponuje italská ENI, jež hodlá na Jadranu spolupracovat s londýnskou firmou Medoilgas. Chorvatsko v současné době uspokojuje potřebu zemního plynu vlastní produkcí ze 70 %, v případě ropy z 1/5. Palivo těží nejenom u pobřeží Jaderského moře, ale také „na suchu“ v severovýchodních oblastech. Výhledově chce být nejenom energeticky soběstačné. Ropu a zemní plyn plánuje také vyvážet. To ale předpokládá investovat na Jadranu během následujících 4–5 let zhruba 2,5 mld. USD. Plánuje se také výstavba terminálu na zkapalněný plyn (LNG) na největším chorvatském ostrově Krk, jenž je s pevninou spojen mostem. Provoz by měl zahájit v roce 2019. Proti těžebním záměrům na Jadranu, kam každý rok zavítá asi 11 mil. turistů, se ostře staví ochránci životního prostředí. Obyvatelé přímořských letovisek pak sepisují protestní petice. „Těžba ropy na Jadranu je spojena se značnou dávkou nejistoty. Únik i nepatrného množství může napáchat obrovské škody cestovnímu ruchu, o který se chorvatské hospodářství značnou měrou opírá. Riskujeme, že si podřízneme větev, na které sedíme,“ míní europoslanec Davor Skrlec z chorvatské strany Zelených. Kabinet v Záhřebu by podle něj udělal lépe, kdyby více podporoval rozvoj především solární energetiky, pro níž má země dobré předpoklady. S přispěním OZE se nyní v Chorvatsku vyrábí 13 % elektřiny. Barbara Dorićová, šéfka vládní agentury pro využití uhlovodíkových zdrojů, tvrdí, že mnohem větší riziko pro Jadran už nyní představují ropné tankery plavící se do italského Terstu nebo do slovinského Koperu: „Na těžební společnosti budeme klást ty nejpřísnější ekologické požadavky.“ Připomíná, že EU po havárii ropné plošiny britského koncernu BP v Mexickém zálivu zpřísnila podmínky, za nichž lze těžit z mořského dna. /aa/
