Textil s novými možnostmi využití

Frankfurt nad Mohanem hostil od 13. do 15 června výstavu, jejíž perspektivy, na rozdíl od jiných, jsou tak říkajíc světlé. Na 1200 vystavovatelů o tom přesvědčilo zatím cca 25 000 návštěvníků z řad odborníků. Techtextil a seminář M aterial Vision byly vpravdě mezinárodní, neboť jen 446 firem přicházelo z pořádající země a 130 z velmocí netkaného a tkaného textilu - Itálie, zbytek byl ze 41 země. Mezi nimi vystavovalo i 22 firem z České republiky, zejména v klastru Clutex. Budoucnost materiálů, jejichž výzkumu a vývoje jsme se tak lehkomyslně vzdali, je rozhodně zajímavým oborem a některé perspektivy využití až berou dech. To, že technické textilie jsou již léta součástí staveb, víme, ale jejich využití v architektuře je novou dimenzí. Je jen smutným poučením, že návrh Jana Kaplického, onen pověstný „chrchel“ dle slov místopředsedy ODS, jinak projekt Národní knihovny, je dnes zařazován do světových katalogů s novými materiálovými perspektivami. Na druhé straně potěšilo, že mnohé české firmy pochopily programy EU ve výzkumu lépe, než naši politici. Lez po horách jako koza, ale nemusíš tak smrdět To řekla jednou jedna dívka švédskému techniku Kristoferovi Skanzemu ve švýcarských Alpách, ačkoliv byl perfektně oblečen do nejnovějších textilií pro outdorové sporty, jak jsme dnes zvyklí říkat. Ten šel do sebe, a ještě se třemi kamarády založil firmu HeiQ, která si položila za cíl vytvořit textilii, jež nebude zachycovat pach potu, polévek a čajů, jimiž jsou „proparfémované“ horolezecké bundy a kalhoty. Povedlo se a princip jak toho dosáhli, je celkem jasný. Využili efektu lotosového listu, který poset malými hrbolky nedovolí kapkám tekutiny ulpět na povrchu a zaschnout. Je to řešení na pomezí nanotechnologií, a symbolizuje současný vývoj v technických textiliích. Není už jistě problémem vyrobit jakékoliv polyetylenové či PLC vlákno, třeba z odpadu, problém je vtisknout mu užitné vlastnosti požadované dobou a barvu. Ale objevují se i nové možnosti. Zcela nečekané. Například v evropském projektu Polytect jde o vývoj tkanin využívaných ve stavebnictví, které v sobě obsahují různé senzory, jimiž je možné monitorovat podmínky, v nichž se textilie nachází. Tedy tlak, vlhkost, otřesy, polohu, pohyby atd. Program, v němž se pohybuje i česká firma Safibra z Říčan, otevírá neuvěřitelné možnosti monitorování staveb a princip se již využívá. Úkol české firmy je vyvinout nejenom nová optická vlákna, ale i senzory pro tyto textilie. Podobně i projekt Avalon, který má například výstup v paměťových textiliích na bázi slitiny NiTi, opět placený a organizovaný z peněz EU, v němž se úspěšně angažují jak firma Elle z Hradce Králové, tak i Fyzikální ústav AV ČR, jen vzbuzuje otázku, jestli nějaký český politik včetně prezidenta domýšlejí, k čemu byla vlastně Unie založena a jaká očekávání jí byla dána do vínku. Tím spíše, že celý evropský prostor pocítil odliv tradiční textilní výroby do zahraničí. Ale existují výjimky, jako belgické koberce investované americkým kapitálem, či výroba některých strojů, které Asiaté nedokáží zkopírovat (nebo jim nestojí za to). V programu Avalon se řeší výroba tkanin s teplotní pamětí, což znamená mj., že pomocí zvláštní struktury NiTi vláken lze vyrábět ortézy zachovávající při určité teplotě svůj tvar. Další využití v textiliích se samozřejmě nabízí. Mezi bojovníky za udržení znalostí z výroby textitií v ČR můžeme zařadit nejenom ostatní členy klastru Clutex, ale především GF Macinery (bývalý Elitex či Výzkumný ústav strojírenský Brno), který dodnes dokáže pro své objednavatele (i z Asie) dodat zařízení na míru a ve vysoké kvalitě. Na výzkumu dnes leží i veškerá tíže úspěchu VÚTS Liberec (viz článek na str. 4) atd. Znalosti se prostě neztratily a tak nějak by mohl vypadat profil českého textilního průmyslu, kdyby nebyl ponechán zlodějské ruce trhu, ale byl alespoň rozumně usměrněn. Inovace na každém kroku Jako na každém německém veletrhu, byl seznam novinek na Techtextilu pořádně objemný. Podívejme se na některé. Firma Blücher z Erkrathu vystavila tkaninu SARATEC®Permasorb®, která je schopna zachytit toxické látky a emise působící na stěny budov ve městech. Tkanina tyto látky nejenom zachytí ve velkém množství, ale dokáže je také vypíráním vydat. Něco podobného, ale pro oděvy v pracovním prostředí, nabídla firma ContiTexh AG z Hannoveru. Její ContiBarrierSystem® je dokonce vysoce rezistentní na kyseliny a je lehčí, než dosavadní typ téměř o 50 %. Hmotnost tkaniny je tedy 450 g.m-2. Mimochodem, pracuje se na tkaninách, které by dokázaly zachytit teplo i v historických památkách, které prozatím zateplováním nemohou z pochopitelných důvodů projít! Potřebujete z bezpečnostních či estetických důvodů zdůraznit betonové části budov? Pak jistě nabídnete architektovi aby využil nabídky firmy Gustav Gerster z Biberbachu a nainstaloval reflexivní panely Lucemento, vyráběné ve formátech 200 x 50 cm a různé tloušťky. Mají hladký betonový povrch, v němž je reflexivní textilie. Podívejme se, čím přispěli do vývoje nových textilií strojaři, jedni z nejlepších v branži zpracování kovů. Textilní stroje, jako vysoce namáhané soustrojí, vyžadují mimo jiné i jednoduchou výměnu opotřebovaných dílů, snadnou kalibraci kvůli přesnosti výroby, možnost průběžné kontroly a možnost např. měření a kontroly tahu. Samozřejmě nejvíce namáhanými částmi strojů jsou ložiska. Pro textilní stroje vyvinula společnost Policill Holmer Knäbel z německého Buxtelhude nové ložisko s měřením iLs 125. Tento díl strojařiny na nejvyšší úrovni je schopen proměřit i síly, jež na něj působí a tím informovat o svém stavu a nastavení stroje. A nyní série velmi aktivní švýcarské firmy Schoeller Technologies AG ze Sevelenu. Oděvní průmysl již poznal v loňském roce textilii colback®, která se vyznačuje zajímavou vlastností. Byť tmavá, neabsorbuje ultrafialové spektrum světla, tudíž se neohřívá. Jen krůček stačil firmě Schoeller k nabídce podobné tkaniny pro automobilový průmysl. Už žádná přehřátá sedadla, efekt je úžasný. Potah se chová, jakoby byl z bílé barvy. Trochu futuristicky zní název další textilie z dílen firmy Schoeller - NanoSphere®, která vykazuje vysokou odpudivost vodních kapek. Na rozdíl od podobných materiálů na bázi fluorokarbonových vláken, jež nabízejí stejný efekt, je nová tkanina vysoce rezistentní a houževnatá, což ji předurčuje například k výrobě popruhů a postrojů všeho druhu, a zavazadel. Kdo se nestaral nikdy o malé dítě, zejména o těžce nemocné, nemůže přijmout další novinky z firmy Schoeller s odpovídajícím nadšením. Látka opatřená strukturou 3XDRY® je nejenom schopna nenasávat vlhkost z vnějšího prostředí, ale dokonce odpuzuje i vlhkost z vnitřní strany. To ji samozřejmě předurčuje k využití při výrobě ložního prádla a dalších podobných materiálů. Pokud návštěvník uviděl poprvé reklamu na DNA textil, pomyslel si, že to už je snad trochu přehnané. I když se přírodou v poslední době výrobci textilu inspirují takřka na každém kroku, jedinečnost DNA jako klíče k osobnosti každého člověka a živého organismu je téměř posvátná. Jenže právě té jedinečnosti využili ve firmě Shoeller ke specifickému označení tkanin, jež tak může výrobce neomylně určit mezi plagiáty. Odhaduje se, že ztráty firem díky plagiátům, zvláště z Asie, dosahují částky až 300 mld. eur. Zvláštností této „textilní DNA značky“ je, že ji lze vtisknout do jakéhokoliv typu textilie, od oděvních až po stavební. Další z výzkumných programů ENOB Energy Optimized Building přivedl firmu TAG Composites& Carpets GmbH z Krefeldu na myšlenku low-e fabric, tedy povlaků, které snižují prostupnost záření ve vlnových délkách od 3 do 50 ?m. Navíc, takové povlaky pak dokáží eliminovat i oblast viditelného spektra od 0,4 do 0,8 ?m. Jinými slovy, budova obalená takto vybaveným textilem drží teplo více, než budova neošetřená. Kdo ví, čeho se ještě dočkáme. Technická Universita v Drážďanech vyvinula systém k měření a ovládání útku a osnovy tak, že umožňuje vytvářet tkaninu i pro průmyslové využití, například pro vyztužování hadic a podobných technických prostředků. Vytvářet nové, buněčným strukturám podobné materiály, je dosti obtížné bez matrice. Na téže universitě v Drážďanech vyvinuli novou technologii Net Shape Nonwoven (NSN), která umožňuje vysoce savé, ale pamětí obdařené materiály, které se přímo nabízejí pro medicínské využití. Jde vlastně o třídimenzionální textil s danou geometrií. Součástí výstavy Techtextil byla soutěž Design Plus. Vybíráme pro vás tři ceny, první pro plyšová křesla vyráběná z odpadních PET lahví, biodegradovatelný deštník japonského typu z materiálu firmy PAM&Co a sportovní obuv z polyuretanu společnosti Elastrogram GmbH BASF Group. Nevzdávají boj To, že se výroba textilu přesunula do Asie slyšíme takřka denně a mnoho lidí to zlobí. Že to znamenalo i přesun výrobních kapacit strojového parku je věc jasná, a situace na světových globálních trzích smetla i tradiční evropské výrobce, do nichž by to prostě nikdo neřekl. Globální trh je jedna velká změna a jen těm, kdož bojují je dopřáno držet se svého oboru. Ale žít mohou dokonce i malí. Firma OSIF GmbH z německého Gabsenu vystavila například svůj perfektní na senzorech postavený produkt, zařízení, jež dokáže identifikovat vady útku u technických tkanin. To by nebylo ještě nic tak neobvyklého. Tím je však skutečnost, že může detekovat chyby útku i osnovy, lze nastavovat porovnání, vyhodnocení a to dokonce i při změně úhlů útku a osnovy. Technické textilie se stávají více a více prostorem, kde se evropské firmy mohou cítit lépe – výzkumem v oborech chemie, polymerů, nano a termického zpracování. V technických textiliích se začínají uplatňovat prvky technického vybavení, optická vlákna, senzory, tím i software a robotizace. Příklad Italů, kteří si drží své pozice i při relativně malých dimenzích svých firem, je hodný následování. Český textilní průmysl je v troskách, nemohl obstát v konkurenci, ale znalost se ještě nevytratila a příklad VÚTS Liberec či brněnského GF Machinery je hodný následování. Vyrábět zařízení obdařená chytrostí a na přání zákazníka. Proč jsme nepodpořili řádně nový výzkum materiálů, v nichž by své uplatnění našli i starší textiláci, to je otázka pro tvůrce ekonomického prostředí. Tedy legislativu a výkonnou moc. Vzhledem k tomu, že příští Techtextil bude ještě větší a stane se velkou přehlídkou technických textilií celé Evropy s podobnými akcemi v Asii a USA, je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost. Jan Baltus Franfurt n.M.