15. března 2019 za čala stavba 26 km dlouhého horkovodu mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi. Město propojí s elektrárnou dvě 26 km dlouhá potrubí o vnějším průměru 80 cm. Obě budou minimálně 1,3 m pod zemí. Povedou z větší části podél silnice mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi. Ztráty na trase by měly činit kolem 3 %, odhaduje firma Tenza, která stavbu pro ČEZ provádí. (Stavěla již tepelný napáječ z elektrárny Dětmarovice do Bohumína nebo z pražské Libně do Holešovic.) Náklady na stavbu mají činit zhruba 1,5 miliardy korun. Práce by měly probíhat necelé dva roky a první dodávky tepla by se k zákazníkům měly dostat v topné sezoně 2020/2021. Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 % výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních zdrojů. Temelín městu ročně dodá 750 TJ tepla, hlavně pro sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí. Díky temelínskému teplu bude moci Teplárna České Budějovice snížit spotřebu uhlí až o 80 tisíc t ročně. Nejen z hlediska emisí, ale také vzhledem k nepříliš jasným vyhlídkám v zásobování uhlím na českém trhu lze takový krok považovat za naprosto racionální. Smlouvu o dodávkách podepsalo město se společností ČEZ v prosinci 2018, teplo by měl Temelín Budějovicím dodávat nejméně 20 let. Do Českých Budějovic bude proudit voda o teplotě 140 stupňů, k jejímuž ohřevu se využije část páry pro turbínu. Teplovod tedy nevyužívá odpadního tepla z elektrárny. V tomto okruhu jsou příliš nízké teploty pro daný účel: voda proudící do chladírenských věží má teploty pouze kolem 30 stupňů. Plán propojit elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali ještě v době, kdy se elektrárna začala v roce 1987 stavět. Na straně elektrárny byl tedy projekt v době spuštění v podstatě připravený, vzpomíná pro Technických týdeník bývalý ředitel Temelína František Hezoučký. V rámci projektu se podle Hezoučkého také uvažovalo o vývodu zmiňovaného odpadního tepla z JTE Temelín, které se pro teplovod nehodí. Uvažovalo se ovšem o využití v bezprostředním okolí elektrárny, například na vytápění velkoprostorových skleníků. „Ten plán ovšem v podstatě ztroskotal na nezájmu místního zemědělského družstva,“ dodává dlouholetý ředitel elektrárny. O teplovodu se neuvažovalo pouze v Temelíně, ve hře svého času byla také varianta stavby teplovodu z Dukovan do Brna. Teplovod měl měřit zhruba 42 km a vedl by podstatně složitějším terénem s poměrně značnými výškovými rozdíly. Jednalo se tedy o náročnější stavbu s uvažovanou cenou miliard korun v cenách z 90. let. Temelín je největším výrobcem elektřiny v ČR, kryje pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 TWh elektřiny. Od začátku letošního roku vyrobil 3,5 TWh elektřiny.
