Jak vyhřát domov, to je otázka,
kterou se zabýváme od dob, kdy
člověk vymyslel uzavřený prostor,
v němž přebývá. Od mohutných
krbů v ještě mohutnějších kamenných
hradech jsme došli k mnohem efektivnějším
způsobům. Teď víc řešíme
stránku ekonomickou, ale neměli bychom
opomíjet ani design.
Když pomineme různé zdroje tepla,
můžeme se soustředit na základní dva
způsoby vytápění. Podle fyzikálního
principu známe vytápění konvekční
a sálavé. To první nám zprostředkovává
radiátor či obdobné topné těleso,
které ohřívá okolní vzduch. Teplý
vzduch je vždy lehčí než chladný, a tak
ten teplý stoupá vzhůru. Po ochlazení
se od stropu, stěn a předmětů v místnosti
opět vrací k topnému tělesu, přičemž
se prouděním vzduch postupně
ohřívá a následně předává teplo stěnám
i předmětům v místnosti. A také nám,
kterým při delším sezení přece jen začne
být chladno na nohy. Vstaneme
tedy, přitopíme, strop se rozpálí, efekt
u země je nepatrný, leč spotřeba stoupá
a s ní stoupají i výdaje.
Sálavé vytápění dokázaly původní
poctivé pece a kachlová kamna, odborníci
dodnes tvrdí (a mají pravdu), že
při tom druhu vytápění vám k naprosté
tepelné pohodě stačí o 2 až 3 stupně
nižší teplota než je tomu u vytápění
konvekčního. Vtip je v tom, že sálavé
teplo prohřívá rovnou vás podobně jako
sluneční paprsky. A protože doba je
moderní a s pecí se moc počítat nedá,
nabízí se dneska jako sálavé infravytápění.
Zahřívání tu vlastně postupuje
opačně, nezdržuje se oteplováním
vzduchu, ale prohřívá rovnou předměty,
lidi, stěny a od nich se pak následně
ohřeje i vzduch.
MŮŽETE KOMBINOVAT
Vítanou praxí je doplňovat oba způsoby
vytápění, poměr sálavého tepla
ke konvekčnímu může být až 80 % ku
20 %. Základem infratopení jsou samozřejmě
infračervené paprsky, které
topné panely vydávají. Infračervené
záření je elektromagnetické vlnění
o vlnové délce větší, než je vlnová
délka viditelného světla, a kratší než
vlnová délka mikrovln. Šíří se rychlostí
světla – necelých 300 000 km/s.
Výkon vyzařování je přímo úměrný
čtvrté mocnině absolutní teploty zdroje.
Podobně jako u jiných druhů záření,
intenzita tohoto vlnění klesá s druhou
mocninou vzdálenosti od zdroje.
Provozní náklady se řadí za tepelné
čerpadlo, dřevěné pelety a černé uhlí
a před ústřední topení, plynový a elektrický
kotel.
Panely se mohou zahřát na vysokou
teplotu (až kolem 100 °C), akumulace
tepla následně snižuje náklady. Teplo,
vyzařované do místnosti je rovnoměrné,
vytváří příjemnou tepelnou hladinu,
takže další vytápění klasickými
konvertory můžete nastavit na nižší
hodnotu.
Jiným zajímavým sálavým zdrojem
jsou třeba topné panely SETOP, vodní
radiátory, jejichž čelní strana je opatřena
třícentimetrovou deskou z přírodního
kamene, tj. ze žuly či mramoru.
Kamenná deska akumuluje teplo vyzařované
z radiátoru a dále ho předává
v podobě přirozeného tepla sálavého.
Počítat tu ovšem musíte s větším zatížením
stěny, při 1 m? kompletního
panelu (tlak vody do 0,6 MPa, vývod
?“) dosahuje váha 1102 kg. Ještě pro
představu o výkonu panelu udejme, že
při teplotě vstupní vody 90, výstupní
70 a vzduchu 20 °C dosáhnete při
rozměru 1050 x 950 a hloubce 80 mm
výkonu 1083 W.
Nic ale není jen tak. Sálavé teplo
nemůžete přenášet z místnosti do místnosti,
jako je tomu u radiátorů, otevřít
dveře nepomůže. U infrazáření navíc
nesmí být mezi ohřívaným předmětem
a panelem překážka, jinak jsou tepelné
paprsky pohlceny nebo se odrazí.
TAKÉ VZHLED JE DŮLEŽITÝ
Na topení většinou není nic hezkého,
a tak se mnohé značky zaměřily na design,
aby přitáhly zákazníka. Jistě jste
se už setkali s neobvyklým designem
u topení pro koupelny, s umělecky
vypadajícími a přitom hřejivými koupelnovými
žebříky a panely. Nabízí je
Cordivari, Scirocco či Tubes, zajímavé
topné panely navrhuje a vyrábí naše
značka Isan, zabývá se jimi i designér
Jiří Svatoň. A pak jsou tu panely-obrazy.
U nás dokonce existuje firma, která
vám umožní dodat si pro potisknutí panelu
vlastní obrazový motiv.
Jinou cestou se vydala francouzská značka
Thermadéco, která vznikla na základě
uměleckého přístupu k věci. Její elektrický
panel visí na zdi jako obraz, připojuje se do
zástrčky ve zdi, přívod je skrytý, aby nerušil
umělecký dojem. Firma spolupracuje
s různými umělci, takže na panelu jsou
reprodukována skutečná umělecká díla,
panely se vyrábějí ve čtyřech formátech
a váží od 16 do 22 kilogramů. Přední panel
lze dokonce vyměňovat a speciální technologie,
kterou firma využívá, je o 30 % levnější
než běžné topné panely. Poněkud tají,
o co speciálního jde, ale podle údajů by se
dalo soudit, že jsme možná zase u infra…
Vše je opatřeno digitálním termostatem,
s jehož pomocí si můžete naprogramovat
celý týden a nastavit požadovanou teplotu
s přesností 0,5 °C. Udává se, že tyto panely
dokážou vyhřát celý interiér, ale berme to
trochu s rezervou.
Snaha o topení, na které je příjemný
pohled a působí v bytě harmonicky, je
ale velice sympatická, s ošklivostí některých
užitečných výrobků jsme se
snad smiřovali už dost dlouho.
Vladimíra Storchová
Foto archiv autorky