Od 1. ledna 2013 došlo ke změně legislativy a nastavení podpory spoluspalování biomasy s uhlím. Paradoxně nejvíce byla postižena kombinovaná výroby elektřiny a tepla, tedy využití biomasy s vyšší účinností v teplárnách. Těm se přestává její spalování vyplácet, a proto ho omezují. „Stát řeší neuváženou podporu fotovoltaiky na úkor rozumného využívání biomasy a s vaničkou vylévá i dítě,“ uvedl k tomu ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Teplárny výrazně redukují množství spalované biomasy kvůli snížení podpory spoluspalování biomasy s uhlím. Do problémů se dostávají rovněž producenti dřevní štěpky, což ohrožuje stovky pracovních míst v celé ČR. Omezení podpory spoluspalování může podle TS ČR paradoxně zvýšit také účty za elektřinu. „Spoluspalování biomasy jsme kvůli snížení podpory museli pozastavit v Krnově, Olomouci, Přerově a Frýdku- Místku a výrazně omezit v Karviné i v Kolíně,“ uvedl Zdeněk Duba, předseda představenstva Dalkia Česká republika. „Letos spálíme o 60 000 t biomasy méně než vloni.“ Spoluspalování biomasy s uhlím úplně zastavila také teplárna v Komořanech u Mostu. Zvažují to v Otrokovicích. Další teplárny spoluspalování štěpky výrazně omezily nebo tak hodlají učinit v blízké době. „Spoluspalování biomasy s uhlím budeme muset výrazně zredukovat. Biomasu přednostně využijeme v energobloku na samostatné spalování,“ kalkuluje ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. „Kvůli omezení podpory naši odběratelé již s námi odmítají uzavřít smlouvy,“ stěžuje si jednatel firmy Solitera Vladimír Křížek. Společnost na trh dodávala 70 000 t štěpky ročně. Do její výroby a dopravy v posledních letech investovala zhruba 100 mil. Kč a zaměstnala 50 pracovníků v regionu s vysokou nezaměstnaností. Neuvážený zásah do systému podpory poškozuje nejen teplárny a producenty štěpky. Mohou na něj doplatit i odběratelé elektřiny. Štěpka je při samostatném spálení (v závislosti na datu zprovoznění výrobny) oproti spalování s uhlím podporována i více než trojnásobně. Pokud se část dříve spoluspalované štěpky nově spálí samostatně s touto vyšší finanční podporou, pak mohou celkové náklady (i při menším množství využité biomasy) narůst. Navíc bude chybět zelená energie vyrobená ze štěpky, která kvůli snížení podpory spoluspalování zůstane ležet v lese anebo se vyveze do zahraničí. Tuto energii bude potřeba podle TS ČR nahradit z jiných alternativních zdrojů s vyššími náklady, což systém prodraží. Podle údajů ERÚ celkové náklady na podporu spoluspalování biomasy v roce 2011 (kdy se tímto způsobem vyrobilo 723 GWh zelené elektřiny) dosáhly 635 mil. Kč. Podpora spoluspalování činila necelou třetinu z celkové podpory využití energie biomasy a pouhá 2 % celkových nákladů na podporu AZE ve výši přes 30 mld. Kč. Pro srovnání: fotovoltaické elektrárny vyrobily ve stejné době 2182 GWh, tedy zhruba trojnásobek. Jejich podpora přesáhla závratných 20 mld. Kč. Byla tedy na jednotku vyrobené elektřiny více než 30krát vyšší. /pk/
