Teplárny Brno dne 8. října podepsaly smlouvu s AFRY CZ, která zpracuje projektovou dokumentaci a zajistí potřebná povolení pro stavbu horkovodu z Dukovan. Hotovo má být do roku a tři čtvrtě, uvedly teplárny v tiskové zprávě. Výstavba horkovodu by měla začít v roce 2027, teplo jím má z jaderné elektrárny do Brna proudit od roku 2031. Do soutěže o projektanta se přihlásily tři firmy, z nichž dvě splnily kvalifikační podmínky. S těmi následovala další jednací řízení a následně podání finální nabídky. Hlavním hodnoticím kritériem byla nejnižší nabídková cena. Částku teplárny nezveřejnily. Stavba má ovšem jistou podporu 10,6 mld. Kč z výnosů emisních povolenek. Podle dostupných informací celkové náklady budou přibližně 18 mld. Kč.
Oživení starého plánu
V rámci projektu by mělo být položeno potrubí o celkové délce přes 60 km. Jeho součástí má být 42km přivaděč z Dukovan do předávací stanice v Bosonohách. Odtud by mělo teplo pokračovat do jednotlivých městských částí. Projekt navazuje na původní záměr z 80. let, který byl v průběhu času několikrát oživen, naposledy v roce 2010. Tentokrát je hlavní motivací zbavit se závislosti na drahém zemním plynu, který se podílí na centrálním vytápění přibližně stovky tisíc brněnských domácností z asi 80 %. Nový horkovod by měl do budoucna pokrýt přibližně 50 % spotřeby tepla s tím, že zbytek by měla dodat především místní spalovna a nově budovaný kotel na dřevní štěpku. Brno by se tak stalo druhým velkým městem, které dostává teplo z jaderného zdroje. V říjnu 2023 (po zpoždění daném i bankrotem stavební firmy) začalo totiž poprvé proudit teplo z temelínských reaktorů do Českých Budějovic. Do té doby teplo z elektrárny využíval jen výrazně menší Týn nad Vltavou, který má cca 7 800 obyvatel. Jihočeskou jadernou elektrárnu propojují s Budějovicemi dvě 26 km dlouhá potrubí o vnějším průměru 80 cm. Obě jsou minimálně 1,3 m pod zemí. V zimě jimi proudí do města voda o teplotě 140 °C, po zbytek roku o 90 °C. Plán propojit elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Uvažovalo se ovšem o vývodu odpadního tepla z Temelína, které se však pro teplovod nehodí. Mělo tedy být využíváno jen v okolí elektrárny, např. na vytápění skleníků. Plán ovšem ztroskotal na nezájmu místního zemědělského družstva. V Temelíně — a v budoucnu i v Dukovanech — se k ohřevu využívá část páry určené pro turbínu. Teplovod tedy nevyužívá odpadního tepla z elektrárny, protože v tomto okruhu jsou pro daný účel příliš nízké teploty. Voda proudící do chladírenských věží má teploty pouze kolem 30 °C.
/jj/
