Teplárenství nabízí šanci pro udržitelný rozvoj

Do každé třetí české domácnosti dodávají tepelnou energii systémy dálkového zásobování teplem. Teplárenské společnosti tak přebírají starost o zajištění tepelné pohody i teplé vody pro téměř 1,5 milionu našich domácností. Na výrobních i distribučních zařízeních provádějí potřebnou údržbu, renovace, investice do zvyšování účinnosti nebo využití obnovitelných, alternativních či druhotných zdrojů energie. Ve spolupráci s energetiky, bytovými družstvy, majiteli, správci nebo provozovateli budov sledují hospodaření tepelnou energií a pomáhají dosahovat energetických úspor. Jaká bude (nebo by mohla být) nejbližší budoucnost tohoto energetického odvětví? Systémy dálkového zásobování teplem souběžně pomáhají plnit požadavky na ochranu životního prostředí a snižování jeho zátěže. Nezřídka jsou pro města a obce pohotovými infrastrukturami k využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Konečným uživatelům poskytují samostatné rozhodování o režimu vytápění a tepelné pohodě podle individuálních potřeb. Jde tedy o moderní způsob zásobování energií, který je přátelský životnímu prostředí. Systémy centrálního zásobování teplem (CZT) s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) při využití místních obnovitelných zdrojů energie plně odpovídají posledním trendům. Vyhovují programovému prohlášení nové české vlády i snaze EU o efektivnější využívání primárních paliv a snížení energetické závislosti i ekologické zátěže. Moderní teplárenství nabízí poměrně jednoduché a již prověřené a osvědčené řešení - Systémy dálkového vytápění a chlazení jako pohotové energetické infrastruktury – i s ohledem na celosvětový poplach kolem změn klimatu vyvolaných lidskou činností. SYSTÉMY CZT - POHOTOVÉ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY Základem takových systémů je distribuční tepelná síť a stávající teplárenské zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Současné úspory tepla při vytápění a přípravě teplé užitkové vody umožňují připojování dalších odběratelů bez nároků na výstavbu a zprovoznění nových teplárenských kapacit. Pro další rozšiřování, tedy zahušťování sítí a připojování nových odběratelů lze využít místní zdroje energie – obnovitelné, alternativní či druhotné. Třeba spalování paliva, které vznikne po vytřídění komunálních odpadů. Buď v samostatné spalovně (jedná-li se o velkou aglomeraci), nebo jako spoluspalování po úpravách ve stávajících zařízeních. Pro snížení emisí skleníkových plynů se nabízí rovněž spalování čisté biomasy, event. ji využít pro spoluspalování s jinými pevnými palivy v moderních fluidních spalovacích technologiích. Při přípravě teplé užitkové vody se již dnes ověřují možnosti solárního ohřevu vody. V řadě průmyslových měst se využívají k centrálnímu zásobování teplem přebytky tepla - ze sklářských pecí, či z hutních podniků. Stranou nezůstává ani geotermální energie ukrytá v ohřátých rezervoárech spodní vody nebo využívající metodu horké skály v několikakilometrových hloubkách. Nejmodernější kondenzační elektrárny dosahují účinnosti kolem 45 %. Řada našich elektráren s odběrem tepla vykazuje (díky využití tepla pro systémy dálkového zásobování teplem) účinnosti 55 až 60 %. Bohužel, některá ekologická hnutí je popisují jako obstarožní uhelné dámy či špinavé dinosauři. Tyto elektrárenské a teplárenské zdroje však vyčistily ovzduší v Praze, v Hradci Králové, v Pardubicích, v Plzni, v Ostravě, v Brně a v dalších velkých i menších městských aglomeracích. Mnohdy to ze strany jistých ekologických iniciativ spíše vypadá, že jde o snahu „uekologizovat“ naši energetiku, než racionálně řešit dopady získávání energie na životní prostředí. To co v západní Evropě probíhalo po desetiletí jako dlouhodobý proces ekologizace zdrojů, stihla česká energetika v polovině 90. let minulého století za pár roků a při nákladech desítek miliard korun. CO AKTUÁLNĚ ŘEŠÍ ČESKÉ TEPLÁRENSTVÍ? Ve hře je především podpora kombinované výroby elektřiny a tepla a využití obnovitelných, alternativních a druhotných zdrojů energie. Stále nedostatečně jsou ohodnoceny prokazatelné přínosy a efekty v oblasti úspor primárních paliv, a s tím související snižování emisí skleníkových plynů i další zátěže životního prostředí z energetických výrob. Při II. obchodovacím období Národního alokačního plánu na roky 2008-12 je třeba zohlednit klimatické podmínky a zachovat bonusy. Nevyřešena zůstává otázka navýšení povolenek při přepojení odběratelů rušících se zdrojů nespadajících pod NAP. Je třeba řešit problém nových připojení: ať již jde o bytové domy, občanskou vybavenost či průmyslové areály, které místo nových zdrojů využijí tepelnou energii stávajících zdrojů spadajících pod NAP. Paradoxně by tak teplárny byly povinným nákupem povolenek pro nové odběratele trestány za to, co je podstatou celého systému obchodování s povolenkami: totiž snížit emise a zefektivnit výrobu energie. Pro poskytovatele podpůrných přenosových služeb současná korekce kryje rizika nedostatku povolenek při nárůstu výroby silové elektřiny jen částečně. Podle Energetického zákona je z titulu „veřejné služby“ teplárenský sektor povinen zásobovat odběratele teplem. Případný nedostatek povolenek může způsobit růst cen tepla a ohrozit žádoucí rozvoj systémů dálkového zásobování teplem. Samostatnou kapitolou jsou ekologické daně a daň z přidané hodnoty na tepelnou energii. Od 1. ledna 2008 by mělo platit navrhované zdanění v minimální výši požadované evropskou směrnicí. V principech je uvažováno osvobození (nulová daň) ze zdanění pro elektřinu z KVET, obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Vzhledem k ekologickým efektům vznikajícím při těchto způsobech výroby elektřiny a dálkově dodávaného tepla, které jsou EU požadovány a podporovány, považujeme toto osvobození za žádoucí a nezbytné. Tepelná energie je zatím zatížena sníženou 5procentní sazbou DPH. Výjimka EU platí do konce letošního roku. ČR se v rámci EU podařilo (ve spolupráci s dalšími státy s rozvinutými systémy dálkového zásobování teplem) prosadit podmínky pro zachování snížené sazby DPH u tepelné energie na neomezenou dobu. Zachování snížené sazby DPH je významnou podporou pro další rozvoj KVET a dálkového zásobování teplem. Zachování snížené sazby DPH pro tepelnou energii po 31. prosinci 2007 však zatím nebylo zapracováno do české legislativy. Zvýšení sazby DPH u tepelné energie by znamenalo zvýšení výdajů za teplo pro 1,5 milionu připojených domácností v celkové výši kolem 3,9 mld. Kč, tedy průměrně 2600 Kč za rok na každou domácnost. STRATEGICKÁ DOPORUČENÍ PROJEKTU ECOHEATCOOL Připomeňme si také některá ze strategických doporučení studie týkající se evropských trhů s teplem a chladem, určené pro rozhodující autority a tvůrce koncepcí těchto trhů. Koncepce by měly dále rozšiřovat možnosti dálkového zásobování teplem a chladem. Stranou by neměla zůstat ani evropská legislativa. Je třeba optimálně se zapojovat do koncepcí využití lokálně dostupných zdrojů energie. Koncepce by měly zohledňovat stabilitu trhu, zvažovat jeho sociální rozměr a zabránit pokřivením znevýhodňujícím odběratele dálkového zásobování teplem a chladem. Přínosy a náklady vztažené k využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla by měly být řádně rozděleny mezi účastníky trhu, aby byla umožněna dobrá návratnost a investice do infrastruktury. Jaké závěry plynou z evropské studie? Systémy dálkového zásobování teplem a chladem jsou důležitou součástí evropského energetického systému. A to především vzhledem k jejich vysoké energetické účinnosti, zabezpečení zásobování a snížení dopadu na životní prostředí. Mohou doplňovat nebo dokonce snižovat a nahrazovat primární energii fosilních paliv dostupnými lokálními zdroji energie a tepla. Ke dvěma hlavním přednostem systémů dálkového zásobování teplem patří jejich schopnost recyklovat přebytky tepla z existujících systémů a možnost rychlého využití místních obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Zároveň nabízejí 2 základní výhody systémy dálkového zásobování chladem: využívají přebytek zdrojů tepla pro účely chlazení v letním období a zároveň snižují letní přetížení v distribuci elektřiny. Bohužel, stále se najdou lidé, kteří systémy dálkového zásobování teplem berou jako něco vnuceného, omezujícího nebo dokonce zastaralého. Opak je pravdou. Dálkové zásobování teplem je svobodný, moderní a k životnímu prostředí ohleduplný způsob zajištění tepelné pohody při zachování vysokých standardů a komfortu této veřejné služby. Je to dar, který nám zanechala generace našich dědů. Jen na nás záleží, jak o něj budeme pečovat a rozvíjet ho. Teplárenské sdružení České republiky