Česká republika by měla následovat vyspělé země a zásadně omezit množství skládkování komunálního odpadu ve prospěch recyklace a energetického využití. K tomu je nezbytné přijmout rychlou změnu odpadové legislativy, která skládkování ekonomicky znevýhodní. Stávající legislativa nezajišťuje plnění závazků v oblasti odpadového hospodářství a ČR hrozí za jejich neplnění sankce. „Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí,“ řekl předseda výkonné rady teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. STOP PRO SKLÁDKOVÁNÍ Legislativa EU27 považuje skládkování za nejméně vhodnou formu odstraňování odpadů. Řada zemí již uplatňuje pro komunální odpad jeho úplný zákaz. Nově schválená Státní politika životního prostředí požaduje „nastavit nově poplatky za ukládání odpadu tak, aby došlo minimálně k vyrovnání tohoto z pohledu ochrany životního prostředí nejméně vhodného způsobu nakládání s odpady s náklady vhodnějšího způsobu.“ „Další přešlapování na místě si nemůžeme dovolit. Česká republika potřebuje rychlou změnu odpadové legislativy, která ekonomicky znevýhodní skládkování komunálního odpadu,“ soudí Mirek Topolánek. Alternativami ke skládkování jsou recyklace a energetické využití komunálního odpadu. Tyto možnosti jsou v ČR zcela účelově stavěny do protikladu. Ve vyspělých zemích se však vždy uplatňují paralelně, protože zdaleka ne všechen komunální odpad je možné a rozumné recyklovat. „Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokáží recyklovat a kompostovat mezi 50–65 % komunálního odpadu. Zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ konstatoval ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Energeticky se využívá pouze takový odpad, který se už nedá dále efektivně vytřídit nebo zpracovat jinak.“ VZORY V CIZINĚ Sousední Rakousko využívá energeticky 35 % komunálního odpadu a provozuje 14 zařízení na jeho energetické využití. Ve Švédsku a Dánsku je podíl energetického využití odpadu přes 50 % a provozují tu více než 30 zařízení. Ve Švýcarsku je v provozu 28 zařízení. V celé Evropě přibližně 400. ČR se při vstupu do EU zavázala, že do konce letošního roku sníží (ve srovnání s rokem 1995) skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o 50 %. Je zřejmé, že tento cíl nebude splněn a ČR hrozí citelné sankce. Do roku 2020 by navíc podíl skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu měl klesnout pod 35 %. Biologicky rozložitelná složka odpadu je biomasou. Energii získanou z ní lze započítat ve prospěch plnění závazků v oblasti zelené energie. Současně je tímto způsobem možné nahradit uhlí a další fosilní paliva pro výrobu tepla a elektřiny v teplárnách. Naopak tlející biomasa na skládkách je zdrojem zápachu, skleníkových plynů i potravou pro hejna hlodavců, kteří šíří závažné choroby. ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADU SE NENÍ TŘEBA OBÁVAT Z dat Eurostatu vyplývá, že v roce 2011 každý Čech vyprodukoval 320 kg odpadu, z toho více než ¾ (celkem 264 kg) skončily v popelnici a 54 kg se recyklovalo. Pouze čtvrtinu odpadu vyhozeného do popelnice (58 kg) se podařilo přeměnit na energii. Zbylých 206 kg putovalo bez užitku na skládku. Na deponiích tak v roce 2011 skončilo přes 2 mil. t komunálního odpadu. V ČR fungují pouze tři zařízení na energetické využití komunálního odpadu s celkovou roční kapacitou 654 000 t odpadu. V roce 2010 bylo energeticky využito 486 000 t odpadu. Vliv těchto zařízení na životní prostředí je zcela zanedbatelný. Celkové množství polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů uvolněných do ovzduší při energetickém využití odpadu činilo v roce 2010 přibližně 24 miligramů. Celkové emise dioxinů v ČR nejsou přesně známy. Pohybují se v řádu 100 000 miligramů za rok. V zařízení pro energetické využití odpadu jsou veškeré spaliny čištěny, neutralizovány a nepřetržitě kontrolovány, aby do ovzduší neunikaly nebezpečné látky. Sleduje se více látek než u ostatních energetických zařízení a také emisní limity jsou oproti spalování běžných fosilních paliv daleko přísnější. Základem nízkého množství emisí je vysoká teplota spalování a automatické řízení spalovacího procesu. Pro porovnání: spálením 1 kg komunálního odpadu v domácích kamnech se vypustí do ovzduší stejné množství dioxinů, kolik jich vznikne při spálení 10 t odpadu v moderním zařízení. Spálením odpadu dochází ke snížení jeho objemu na desetinu (váhově na čtvrtinu původní hmotnosti). Toxické kovy (arzén, kadmium, rtuť apod.) se převedou na stabilní a nerozpustné formy a ukládají se na zabezpečenou skládku se zamezením kontaminace podzemní vody. Energetické využití odpadu zásadně redukuje množství odpadu, které je třeba skládkovat. Současně umožňuje separovat a bezpečně zneškodnit nebezpečný odpad, který je v případě skládkování rozptýlen ve skládce komunálního odpadu, odkud může později unikat do životního prostředí. Energetické využití odpadu umožňuje využít cenné suroviny ukryté v odpadu, kupř. železný šrot, nebo neželezné kovy. Vzniklé popeloviny se mohou až z 97 % využívat jako druhotná surovina pro stavební a rekultivační činnost. Energie z komunálního odpadu nahrazuje fosilní paliva používaná pro výrobu elektřiny a tepla. Tím chrání životní prostředí hned dvakrát. Jednou před vznikem skládek a podruhé před těžbou fosilních paliv. Energie z více než 2 mil. t komunálního odpadu uloženého ročně na skládky by mohla nahradit přibližně 1,5 mil. t hnědého uhlí.
