JE Temelín prochází tzv. stress-testy, které mj. analyzují její schopnost odolat zemětřesení
nebo hrozivým klimatickým jevům. Jejich výsledek Evropská komise sdělí v roce 2012.
Na otázky TT odpovídá ředitel elektrárny Ing. Miloš Štěpanovský:
? Kdo vám zadal citované testy
a na co se při nich zaměřujete?
Zadavatelem je přímo Evropská
komise. Zadání samotné se jmenuje
Annex 1. Na 7 hustě popsaných stranách
EU „stress-tests“ specifications
(Náplň zátěžových testů jaderných
elektráren) přesně vymezuje oblasti
a otázky, na které se máme zaměřit.
První okruh se týká působení extrémních
přírodních jevů (zemětřesení,
záplavy, tornáda aj.). Druhý řeší
otázku elektrického napájení, ať už
uvnitř elektrárny nebo při tzv. blackoutu,
tedy výpadku sítě. Třetí okruh
testuje zajištění odvodu tepla ve všech
možných režimech.
Naše elektrárna je patrně nejkontrolovanější
na světě. Splňuje všechny
projektové parametry. Prakticky na
stejných tématech jsme začali pracovat
ještě před rozhodnutím evropských
politiků. Přesto bereme evropské testy
velmi vážně.
? Můžete popsat praktický průběh
testů?
Přímo na elektrárně pracuje na evropských
testech desítka odborníků.
S konkrétními otázkami a žádostmi
o posudky se obracejí i na další naše
specialisty. Intenzivně spolupracujeme
také s experty z Ústavu jaderného
výzkumu Řež.
Těžiště práce spočívá v kontrolách.
Hlavně ve vyhodnocování obrovského
množství údajů. Velmi detailně
prověřujeme vlastnosti našeho projektu
a jeho chování v nejrůznějších
mezních situacích. Hledáme každou
možnost, každou alternativu, která by
ukazovala na možný problém. A vytipované
problémy násobíme. Všechny
bezpečnostní systémy, všechna důležitá
zařízení jsou u nás jištěna minimálně
trojnásobně. My se ptáme
i na to, zda jsou pojištěny také pojistky.
Nebo kombinujeme problémy.
Třeba, co se stane, když nás zasáhne
tornádo následované tuhými mrazy
nebo zemětřesením.
? Třebaže česká kotlina nepatří
k tektonicky ohroženým lokalitám,
jak analyzujete potenciální hrozby
z titulu mediálně „oblíbeného“ zemětřesení?
Nejprve prověřujeme všechny detaily
projektu a geologické posudky.
Potom musíme do archivů. Hledáme
záznamy o všech zemětřeseních v naší
oblasti. To nejsilnější potom vynásobíme
90krát, což je cca 5,5 stupně Richterovy
škály přímo v areálu elektrárny.
Kontrolujeme, zda jsou všechna důležitá
zařízení až do této hodnoty odolná.
Nejprve na papíře a potom i fyzicky.
Zda jsou všude, kde mají být, absorpční
části, odpružení, ukotvení aj.
Hledáme také věci v jejich blízkosti,
které by jim mohly ublížit. Jestli třeba
někdo do místnosti s některým z čerpadel
nepostavil stůl, který by se mohl
při otřesech pohybovat apod.
? Jak dlouho stress-testy potrvají?
Hodnocení probíhá naplno a potrvá
až do konce října. Sami nemůžeme
vydávat jakékoliv závěry. Náš
úkol je zpracovat soubor dokumentů
a odpovědět na všechny otázky, které
nám Evropská komise položila.
Součástí zadání je i přesně definovaný
systém hodnocení. Jsme jednou
z nejnovějších jaderných elektráren
na světě. Prošli jsme už 24 mezinárodními
kontrolami a další dvě nás
v dohledné době čekají. To už o něčem
vypovídá.
S testy jsme začali sami. Už v dubnu,
dávno před tím, než nás Evropská
komise vyzvala. Neustálá velmi přísná
kontrola, které po celou dobu provozu
podléháme, nám teď pomáhá. Některé
z otázek, které stress-testy obsahují,
jsme už zodpověděli třeba rakouské
vládě.
? Jaký bude rozsah výsledné
zprávy a kdy bude publikována?
Samotná zpráva nebude dlouhá.
Bude mít cca 100 stran. Je třeba si
uvědomit, že se s ní bude seznamovat
Rada Evropy a posléze i veřejnost.
Státnímu úřadu pro jadernou
bezpečnost proto nemůžeme přivézt
kamion plný dokumentů. Nicméně,
abychom odpověděli na všechny
otázky, museli jsme prostudovat desítky
tisíc stran dokumentů, posudků
a zpráv.
Co se týká termínů, ty jsou stanoveny
poměrně striktně. V definitivním
znění (jako Zprávu provozovatele) ji
SÚJB předáme do konce letošního října.
A náš stát ji do 31. prosince předloží
Evropské komisi. Ta se bude jednotlivými
zprávami zabývat až do jara
2012. Verdikt za „celou Evropu“ by
pak měl zaznít do poloviny příštího
roku. /pš/
