Zatímco mezinárodní tendr
na dostavbu JE Temelín spěje teprve
ke svému finále, v elektrárně
samotné nelení už dnes. Počátkem
září byl ze zdejšího I. bloku zavezen
do připraveného skladu v areálu
elektrárny kontejner CASTOR
naplněný použitým palivem. Jde
o první kontejner, jenž elektrárna
naplnila a umístila do nového
skladu. Nyní bude tato manipulace
součástí každé odstávky bloků JE
Temelín.
„Sklad je stavebně, technologicky
i legislativně připraven zahájit 12měsíční
zkušební provoz. Ročně budeme
z každého bloku do skladu umísťovat
1-2 kontejnery s použitým palivem,“
říká ředitel JE Temelín Miloš Štěpanovský.
„Ve dvou kontejnerech je uloženo
použité palivo, které během kampaně
vyrobilo 7 mld. kWh elektrické
energie. Přitom objem dvou kontejnerů
CASTOR používaných na JE Temelín
dohromady činí pouze 46 m3.“
Z ekologického hlediska: vzhledem
k tomu, že jaderná energetika neprodukuje
při výrobě žádné emise oxidu
uhličitého, znamená toto množství
elektřiny úsporu 7 mil. t tohoto skleníkového
plynu.
JAK VYPADÁ UNIKÁTNÍ SKLAD
V REÁLU?
Kapacita nového skladu činí 1370 t
uranu, což představuje použité palivo
za 30 let provozu JE Temelín. Toto
množství paliva se vejde do 152
kontejnerů CASTOR, které budou
ve skladu umístěny. Kontejnery CASTOR
vyrobil a dodává německý výrobce
GNS.
Sklad samotný je železobetonová
stavba, která se skládá z příjmové
a skladovací části. Budova je odolná
proti vnějším extrémním přírodním
vlivům (seizmicita). V rámci procesu
EIA byl analyzován i hypotetický pád
velkého dopravního letadla. Ze závěrů
vyplývá, že ani tehdy by nedošlo
ke vzniku radiační havárie.
Záměr na vybudování skladu použitého
paliva v areálu JE Temelín prošel
velmi složitým řízením, do něhož byly
(poprvé v historii) zapojeny i sousední
země, a to Rakousko a Německo.
V průběhu legislativního řízení vydalo
Ministerstvo životního prostředí kladné
stanovisko EIA. Stavbu z hlediska
jaderné bezpečnosti povolil rovněž
Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Sklad mimoto hodnotila speciální
odborná komise Evropské unie.
Ve všech správních řízeních získal investor
kladná stanoviska. Pravomocné
stavební povolení obdržel ČEZ v únoru
2009, tedy po 5,5 letech administrativních
příprav. Délka povolovacích
řízení na podobné projekty patří v ČR
k nejdelším v Evropské unii. Kupříkladu
schvalování výstavby jaderné
elektrárny ve francouzském Flamanville
trvalo necelé dva roky.
ÚLOŽIŠTĚ NA 60 LET
„Umístění paliva do skladovacích
kontejnerů je ve světě nejčastější
způsob jeho ukládání. Je to bezpečná
a zvládnutá technologie, bez vlivu
na životní prostředí. V ČR máme
s tímto typem skladování již 15leté
zkušenosti z JE Dukovany, kde jsou
v provozu dva sklady,“ popisuje
zkušenosti se skladováním paliva
Jan Coufal, vedoucí projektového
týmu Sklady použitého paliva ČEZ.
Do každého kontejneru používaného
v JE Temelín se vejde 19 palivových
souborů. Ocelové kontejnery
tvoří hlavní bariéru mezi použitým
palivem a okolním prostředím.
Před použitím jsou přísně testovány
a jejich kvalita je následně potvrzena
vydáním licence Státním úřadem
pro jadernou bezpečnost.
Použité palivo lze v kontejnerech
skladovat až 60 let. Již nyní ve světě
existují technologie na jeho přepracování.
Česká republika jde, podle
platné Státní energetické koncepce,
cestou dočasného skladování s předpokladem
trvalého uložení.
JDE O ODPAD, NEBO
O BUDOUCÍ HODNOTNÉ
PALIVO ?
Společnost ČEZ nepovažuje použité
palivo za odpad, ale za cennou
energetickou surovinu, kterou bude
možné v budoucnu opět využít,
nikoli ukládat v trvalém úložišti.
„Palivo je v reaktoru využito pouze
ze 4 %. Proto v něm do budoucna
vidíme významný energetický potenciál.
Již nyní existují technologie
na jeho přepracování k opětovnému
využití. V Evropě se používají kupř.
ve Francii a v Anglii. Jejich většímu
rozšíření zatím brání vysoké náklady.
S předpokládaným zvyšováním
cen uranu na světových trzích se
tato technologie stane pro energetické
firmy zajímavou alternativou,“
doplňuje možnost dalšího použití
vyhořelého paliva ředitel elektrárny
Miloš Štěpanovský. /ms/