Nezávislý způsob doplňování vody do reaktoru zprovoznili technici na JE Temelín. Nově tak mohou zajistit chlazení reaktoru i v případě, že přijdou o všech 10 variant elektrického napájení. Jde o opatření realizované v návaznosti na výsledky zátěžových testů Evropské unie. Dosud byl Temelín vybaven čtyřmi nezávislými způsoby chlazení reaktoru. Každý ze systémů je minimálně dvakrát zálohovaný. Pouze jeden z nich však není závislý na dodávkách elektřiny. „Tyto systémy sice do reaktoru doplní vodu, ale ta by necirkulovala, pokud by čerpadla byla bez proudu. I přes velké množství záloh na dodávku elektřiny jsme hledali způsob, jak zajistit chlazení reaktoru i v případě, že všechny tyto záložní zdroje z nějakých příčin nebudou k dispozici,“ vysvětlil důvody úpravy Miloš Štěpanovský, ředitel JE Temelín.
NAPÁJENÍ ZVENČÍ V takovém případě temelínští hasiči přistaví mobilní čerpadlo a zvnějšku obestavby reaktoru ho napojí do přípojného místa, které elektrárna právě pro tento účel speciálně zřídila. „Technicky se nejednalo o jednoduchou záležitost. V místnosti, kam jsme přípojné místo k chladicímu systému zřizovali, je řada potrubních tras. Při manipulacích jsme tak museli být velmi opatrní,“ doplnil Štěpanovský. Přípojné místo je osazeno několika armaturami, jejichž hmotnost se pohybuje od 150 do 250 kg. Systém je připraven i tak, aby umožňoval doplňování vody zvenku. Té je na elektrárně dostatek. Z vlastních zásob by elektrárna dokázala oba bloky chladit celý měsíc. „Jedním ze zdrojů vody jsou bazény pod chladicími věžemi, což je přibližně 200 m od přípojného místa. Pro její přečerpání k výrobnímu bloku bychom použili klasické požární hadice,“ popisuje vodní cestu Radek Vymazal, velitel temelínských hasičů. Nový systém byl otestován už i fyzicky. „Za 45 minut jsme byli schopni mobilní čerpadlo zapojit a systém vnějšího doplňování zprovoznit. Obnovení cirkulace vody v reaktoru a pomocných systémech je tedy otázkou několika desítek minut,“ dodal Radek Vymazal.
ZÁTĚŽOVÝMI TESTY PROŠLO V ROCE 2011 VŠECH 140 EVROPSKÝCH REAKTORŮ „Třebaže tzv. strestesty potvrdily, že projekt elektrárny je velmi robustní i s ohledem na nejhorší havarijní situace, na základě poučení z havárie elektrárny Fukušima jsme získali další podněty, jak bezpečnost elektrárny ještě posílit. Plánované akce, zařazené do projektu zvyšování bezpečnosti, postupně realizujeme. Zajištění alternativního způsobu odvodu tepla z reaktoru je jednou z důležitých akcí,“ říká Bohdan Zronek, ředitel bezpečnosti elektráren ČEZ. Opatření přijatá na základě provedených zátěžových testů jsou obsažena v Programu zvyšování bezpečnosti elektrárny. V letech 2011–2012 elektrárna dokončila 18 opatření. Vloni technici ověřili schopnost doplňování vody do kontejnmentu pomocí hasičské techniky, zabezpečili průlezy k nádržím dieselgenerátorů, zodolnili kryty pro ukrytí personálu elektrárny, upravili a doplnili důležité postupy pro řešení havarijních stavů. Elektrárna bude pokračovat v přípravě doplnění dalšího (již 11.) způsobu elektrického napájení, v posílení kapacity zařízení na likvidaci vodíku v kontejnmentu, nebo v seizmickém zodolnění požární stanice. Kompletně by měl být národní akční plán naplněn v roce 2015. (ms)