Odborníci italského institutu IIT-Istituto Italiano di Tecnologia vyvinuli revoluční tekutou protézu sítnice. Tuto pozoruhodnou technologii umělé sítnice je možné použít při léčbě následků onemocnění očí, jako je například degenerativní porucha retinitis pigmentosa anebo věkem podmíněná makulární degenerace. Jde o degenerativní choroby sítnice, které vedou k postupné ztrátě zraku. Italský tým vytvořil umělou sítnici nové generace. Je biomimetická, nabízí vysoké prostorové rozlišení a obsahuje kapalnou složku s fotoaktivními polymerovými nanočásticemi o velikosti zhruba 350 nm. Tyto nanočástice přitom nahrazují poškozené fotoreceptory. Experimenty ukazují, že když jsou nanočástice v umělé sítnici aktivovány přirozeným světlem, tak dojde k aktivaci neuronů sítnice. Tento proces napodobuje fungování fotoreceptorů u lidí se zdravou sítnicí. Velkou výhodou nové umělé sítnice je rychlá a snadná aplikace do oka pacienta. Vzhledem k její kapalné povaze se používají mikroinjekce tekutiny s nanočásticemi přímo pod poškozenou sítnici. Podle tvůrců lze tekutou protézu sítnice aplikovat s minimálně invazivním zákrokem, který je navíc možné po čase zopakovat. Po vpíchnutí do sítnice nanočástice vytvoří malé agregáty, jejichž velikost zhruba odpovídá neuronům. Tyto agregáty se pak chovají jako fotoreceptory. Dosavadní výzkum a vývoj této protézy vychází z experimentů a preklinických modelů. Po dotažení do konce by se tekutá protéza mohla stát součástí klinické léčby degenerativních onemocnění sítnice. /sm/