Techtextil i Texprocess s novinkami Plasty, příroda, elektronika

Od 24. do 26. května se ve Frankfurtu n. M. konaly výstavy Techtextil a Texprocess, doprovázené mnoha dílčími akcemi jako Material Vision, Mobiltech a dalšími, například i studentskou nebo proslulou designérskou soutěží. Je to dáno širokým použitím nových textilií, jejich základními materiály, tedy plasty i celulózou a dnes také uhlíkovými a skleněnými vlákny a nově prvky elektroniky, jež se k užití přímo nabízejí právě díky vodivosti či izolačním schopnostem materiálů. Je asi zbytečné vypočítávat, které obory průmyslové výroby se bez technických textilií neobejdou. A to textilií se zvláštními vlastnostmi, co se týče pevnosti, vodoodpudivosti, nehořlavosti, antibakteriálních vlastností či příjemnosti na dotek i pružnosti. Takže zájem o technické textilie i stroje na jejich zpracování (Texprocess) je jasný, vždyť trh s technickými textiliemi dosahuje ročně obratu 97 mld. eur. INOVACE MEZINARODNĚ Pokud si to chcete představit v tunách, ve spotřebě technických textilií vede Asie s 8,5 mil. t, následována USA s 5,8 mil. t a Evropou se 4,8 mil. t. Samozřejmě na našem kontinentě vede Německo, a to jak ve spotřebě, tak i ve výrobě. Na 22 % těchto textilií je užito v dopravních prostředcích. Ale i architektura s 10 % celkové spotřeby se činí, stejně jako obor ochrany osob a materiálů. No a logicky, zatím co technologie vytváření textilií, tedy tkaní, pletení či pouhé lisování vláken dosud nějakých převratných změn nedosáhlo (kromě nanovláken), zásadní inovace se odehrávají ve skladbě vláken. Jak široké jsou možnosti využití technických textilií ukazují extrémní příklady nasazení vláken pro výrobu trupu a křídel elitního Airbusu A 380 nebo Boeingu 777 či při výrobě extrémně velkých lopatek větrných elektráren. Nové typy vláken napuštěné epoxypryskyřicí se využívají při stavbách mostů, kde prodlužují životnost konstrukcí. Moderní akrylová vlákna jsou nehořlavá, některá odrážejí sluneční paprsky, takže neblednou, jiná jsou vodoodpudivá, jiná zase paprsky přitahují, škola vlastností je jakoby nekonečná. Proč se o vlastnosti vláken vývojáři tak zajímají? Dnes se v automobilu střední třídy spotřebuje asi 25 kg textilií, ale za několik let to bude o 10 kg více, a to především v oboru netkaných textilií, kde bude spotřeba mezi 55 až 60 %. Ovšem i v tomto oboru, zaplaveným polymery, se derou dopředu vlákna na bázi přírodních materiálů, jejichž nejpříznivější vlastností je v tomto případě měrná hmotnost. Textilie všech vyjmenovaných vlastností jsme mohli vidět například na stánku německé firmy TWD Fibres z Deggendorfu, která uvedené vlastnosti přízí obohacuje už také o samočisticí textilie. Na stánku jiné silně inovační firmy, Outlast Europe z Heidenheimu, byly k vidění textilie s vynikajícími tepelnými vlastnostmi z polyesterových vláken ( PCM), doplněnými odpudivostí k vlhkosti, což je předurčuje k výrobě spodního prádla, ponožek a dalších tkanin. To vše jsou příklady hledání nových možností pro tržní uplatnění. Švýcyrská firma Schoeller Textil AG ze Seevelenu se zaměřila například na terapeutické možnosti využití textilií, a pod názvem iLoad nabízí textilii, jež může být napuštěna léčivou látkou a lze ji takto nosit i v případě, že pacient nechce být omezován svojí potíží v denním životě. Jiný německý výrobce, Faiss Textil, firma z Balingenu, nabízí pletený materiál z trubičkového PCM materiálu, který dobře drží tvar a lze jej proto využít jak v medicíně, tak i, poněkud ironicky, k vyztužení opravovaných aut. Mezi nejprogresivnější firmy patří v tomto oboru Hohenstein Institutes z Bönningenu, kde vyvinuli „zakázené“ plavky na principu peří tučňáků. Tyto plavky nelze smočit, voda po nich stéká jako perličkový náhrdelník. Nicméně největším přínosem pro trh budou zřejmě materiály, které reagují zbarvením na UV záření nebo dokonce radiaci či dokonce rozsvítí výstražná světélka na ramena nebo kdekoliv na těle osoby oblečené v takto vybavený ochranný oděv. A hned vás jistě napadne bytové i stavební využití, například markýza proti slunci, která sama ztmaví. Další inovace, opět z Německa, tentokráte od firmy ITV Dekendorf s textiliemi ultra lehkými, takže jsou vhodné k pokrytí trupu lodí nebo dokonce k vytvoření člunů, které se nad vodou doslova „vznášejí.“ Jiný materiál je zase vhodný k balení slunečních kolektorů, neboť sice propouští sluneční paprsky, ale teplu brání unikat z kolektoru. K PŘIRODĚ MAME NEJBLIŽE Firma smartfiber AG z Rudolstadtu, Německo, obdržela za svoje vlákno smartcell™ vytvořené na bázi seacell® již mnoho cen za inovaci. Vlákno je vytvořeno z celulózy a s přídavkem mořské řasy Ascophyllum nadosum, což dodává tkanině jemnost, ale uživatelům především pocit zdraví. Začteme-li se do popisu vlastností tohoto materiálu, budeme mít pocit, že chodíme vlastně v léčebném oděvu. Skutečnost je však taková, že tkanina vytvořená z vlákna smartcell je příjemná už na omak. A to je zřejmě rozhodující, nehledě na fakt, že základní surovina je zřejmě surovinou budoucnosti. Následovat by mohl nekonečný výčet vláken a z nich vyrobených textilií vynikajících vlastností, jako například DIOLEN®SAFE společnosti FR Safery Yarns GmbH z Deggendorfu, který se používá zvláště v leteckém průmyslu, neboť je ohnivzdorný. Zajímavé je, že ohnivzdornost není jen výsadou velkých firem, ale na výstavišti se dost hovořilo také o malé firmě s příznačným názvem PyroTex se stejnojmenným názvem vlákna. Můžete je dokonce držet nad plamenem a nepozorujete žádnou změnu a ještě je resistentní na kyseliny i louhy. Jistě mimořádným vystavovatelem byla opět německá společnost Schoeller Technologies AG s velkou nabídkou technických textilií s vynikajícími vlastnostmi: jsou antibakteriální, samočisticí nebo mimořádně lehké – což je případ vlákna NanoSphere®, které je zvláště oblíbené v USA, kde se z něj vyrábějí popruhy k padákům a podobným aplikacím. Vlákno a tím i výsledný produkt jsou mimořádně lehké a nepůsobí na ně voda. Jedna maličkost navíc: firma nabízí i krásně vzorované technické textilie právě z uvedených nanovláken, jež využívají celé řetězce hotelů. Jsou pro daný typ zařízení typické a trvanlivé (plus další uvedené vlastnosti). Pod tuto firmu spadají i textilie se značkou 3XDRY®. Výčet nabídky můžeme uzavřít opět výrobcem, který vsází na přírodní vlákna: firma Lenzing z Rakouska právě na výstavě Techtextil uvedla nový materiál TENCEL® pro automobilový průmysl vyrobený z celulózy. Nabízí se nejenom jako vlákno, ale i ve formě práškové náplně do extruderů, aby se z něj mohly vtlačovat různé části automobilových interiérů a exteriérů. Vyniká dobrými vlastnostmi ve styku s vodou a vlhkem a je tedy, dle sdělení výrobce, ideální pro potahy sedadel. Přírodní vlákna využívají ke svým netkaným textiliím i v Mühlheimu u firmy Norafin k výrobě textilií vynikajících vlastností, především v tepelné a světelné odrazivosti. SVĚTELKUJICI HRAČIČKY Nevím, jestli tuto kategorii materiálu lze nazvat ještě textilií, nebo spíše elektronickými hračičkami, ať už s využitím LED nebo světelných vláken. Faktem ale je, že kromě efektů nic neříkajících, například zabudování v tapiseriích pro restaurace a bary, jde i o ryze praktické věci. Na prvním místě jmenujme zase výzkumný institut Hohenstein se systémem HORST (zkratka Hose a Forst, tedy kalhoty a les). Na obrázcích (str. I) vidíte elektronický princip zabezpečovacího zařízení, které dokáže zastavit pilu okamžitě v případě, že její řetěz se v lese nebezpečně přiblíží noze dřevorubce. Podobně společnost TiTV Greiz vyvinula vesty, které mohou signalizovat pomocí fotosenzorických čidel a dalšího elektronického vybavení povely stojícího policisty za nepříznivých podmínek. Navíc ovládáním celého systému může policista signalizovat i světelným signálem vesty, co po řidiči žádá. Například odbočení atd. Od toho je již jen krůček k vestám, které signalizují opticky přehřátí osoby nebo prostředí, v němž se pohybuje, ohrožení vysokým tepem nebo tlakem atd. Na hraně pojmu textil je pak využití čidel v textilu potahu invalidního vozíku University v Ghentu (B) v programu Systex, kdy obsluha obdrží signalizací informaci o tom, že osoba na vozíku sedící má nějaké potíže, hroutí se nebo je část jejího těla nepřirozeně zatížena. Mimochodem, belgické firmy jsou na tomto poli velmi aktivní a prezentovaly se v samostatném klastru. (www.systex.org) TEXPROCESS Tato část výstavy se konala poprvé a byla neméně úspěšná jako textilní část. Snad největší přehled o tom kam se ubírá vývoj šicích, tkacích, krajkových a dalších strojů oděvního průmyslu, nám dá pohled do přehledu udělených cen. Například vystřihovací automat cutExpert ecocam společnosti EXPERT System technik byl vybaven multifunkční hlavou s kontrolou Z osy a je schopen frekvencí 20 000 rázů za minutu při výšce textilie do 1,5 mm vyskávat díly oděvů. Cenu obdržel stroj především za možnost stříhat jakýkoliv materiál, který je dnes k dispozici. Pro automobilový trh a šití potahů vyvinula firma Dürkopp šicí stroj M-Typ 867-190146, jehož vlastnosti, zvláště vedení nitě a délka i hloubka stehu, jsou doposud v tomto oboru nevídané. Podobně PFAFF se strojem Powerline 3721 zaujal odborníky pro možnost nasazení k šití objektů, kde záleží nesmírně na pravidelnosti a přesnosti švu k zajištění bezpečnosti funkce. Jak je tomu například u airbagů. Přesnost je zajištěna pomocí senzorů. Společnost XI?an Typical Europe GmbH vystavila a následně obdržela cenu inovace za nový systém posunu látky systémem šicí patky na šicích strojích. Předposlední cenou byl šicí stroj Vetron téže firmy z Kaiserslauternu, který má jednu novinku a tou je možnost modularity výměnných patek šicího stroje, která umožňuje zkrátit dobu výroby například prototypů nebo nultých sérií bez nutnosti vybavit dílnu desítkami strojů. Praktická věc na závěr. Pokud vyrábíte oděvy, je jasné, že potřebujete různé dimenze oblečení pro různé části světa. Naše postavy se liší a orientovat, v tom umožňuje portál iSize společnosti HUmans Solution GmbH (www.human.solutions.com). Záplava asijských výrobců, především v oboru pletacích a krajkových strojů, byla jako tsunami. Jen těžko se vybíral stroj těch nejvyšších parametrů, ale už letmý pohled naznačoval, že co se výroby hotových oděvů týče, není nad Asii. NĚCO UDĚLALI SOUDRUZI ŠPATNĚ Čest našeho klastru textilních vývojových pracovišť i vývoje strojů zachraňoval ostrůvek české účasti Clutexu. Tedy seskupení firem, z nichž některé se společné expozice nezúčastnily. Takže ve skromném provedení zde byly například pulty společnosti Retex, VÚB z Ústí nad Orlicí, firmy Nyklíček či TZÚ z Brna nebo Svitapu. Zájem budil Koh-in-noor s nabídkou spínadel různého typu. No a GF Machinery z Brna? Ano, to je dědic slavné minulosti Výzkumných ústavů textilních Brno. Žádná tisková konference, žádná specifikace české nabídky. Společně se zcela nepatrnou vzpomínkou na vývojová pracoviště bývalé NDR (která se ale připomněla tiskovou konferencí) se chce říci: Co asi udělali soudruzi špatně? Je jasné, že asijská vlna levného textilu a tím i rozvoj korejského, tchajwanského nebo japonského textilního strojírenství smetla mnohé výrobce z trhu. Na druhé straně postavení německého, francouzského a italského textilního strojírenství a výroby vláken a následně textilií ukazuje, že pokud má někdo co nabídnout, a to něco je nabito znalostmi a inovacemi, má naději a dokonce velmi výraznou. Takže se musíme samozřejmě ptát sami sebe, proč například zástupci Jižní Koreje, kde před 20 lety pracovalo tisíce českých textilních strojů, na otázku, zdali si je pamatují, hledí naprosto překvapeně. Možná, že cesta GF Brno, kde vsadili právě na specifické zakázky textilního průmyslu, byla tou jedinou, ale úspěšnou. Kdo ji však podpořil v tom tsunami konkurence a státní podpory průmyslu, jakému se těší například německé firmy formou neuvěřitelně bohatého výzkumu? Tedy podpory vědou, výzkumem a vysokým školstvím, které jsou dnes rozhodující? Z minulého ročníku Techtextilu jsme referovali o iniciativě italských firem v rámci programu EU, do kterého byli zahrnuti i tři čeští výrobci. Tentokrát Italové překvapili programem Newlife™ společnosti Flature Miroglio z Alby. Tam se soustředili na recyklaci PET materiálu a následnou výrobu vláken. Ano, většina novinářů popisuje naše převážně čínské oblečení z PET lahví jako děsný a postrach budící. Ale kdo pozná na nových materiálech z této italské hutě, že pocházejí z PET polymerů? V neposlední řadě jsou tu hlediska obrovské úspory materiálu a vody, natož pak hlediska ekologická. Jedna tuna recyklovaného PET polymeru představuje spotřebu 2,4 t odpadu, jenž jinak končí na skládce, nebo je spálen s produkcí 3 t CO2 a 43 600 litrů vody. Ale samozřejmě můžeme milovat přírodní materiály (které ale už neumíme v potřebném množství vyprodukovat neb jsou v našich současných měřítcích ekonomiky nesmírně drahé), nicméně kdo pozná na sérii přízí a hotových textilií Newlife nějaké vady, či rozdíly v užitnosti, to je otázka. Naše současná společnost se obrací k ropě jako výchozímu materiálu, kterému je schopna chemie i polymerizace dodat vlastnosti, jež jsme ani neznali, a víme o nich jen z přírody. A zdá se, že právě toto poznání je něco jako prst ukazující další směr. Jan Baltus Frankfurt n. Mohanem S poděkováním společnosti Happy Materials Praha