Dva tematicky spřízněné veletrhy Techtextil a Texprocess demonstrovaly v první polovině června ve Frankfurtu nad Mohanem nejnovější trendy ve výrobě technického textilu včetně netkaného. Zvláště veletrh Techtextil, který má v porovnání s Texprocessem již poněkud delší historii, velmi dobře ilustroval rostoucí rozmanitost technologií, produktů a jejich aplikací. Na vývoj nových materiálů dnes neklade vysoké nároky jen letecký a automobilový průmysl. Hledání stále lehčích materiálů, které by měly vlastnosti materiálů tradičních, snaha o zachování co největší míry mobility nemocných a starších lidí, ale i zdravé populace při činnostech v extrémních klimatických podmínkách, vysoké nároky na hygienu, to jsou témata, v jejichž rámci nabývají na významu právě textilní materiály. Expozice jednotlivých firem, které se veletrhů zúčastnily, tento trend vykreslily velmi plasticky. Výstava Techtextil, které se na následujících řádcích budeme věnovat především, byla rozdělena do 12 tematických bloků (Agrotech, Buildtech, Clothtech, Geotech, Hometech, Indutech, Medtech, Mobiltech, Oekotech, Packtech, Protech, Sporttech), které zřetelně dokládaly dobrou kondici odvětví. „Největší potenciál do budoucna mají bloky Buildtech, Mobiltech a Indutech. Roste i poptávka po hygienických produktech, zvláště v Číně, Indii, Rusku a USA. Vzestupný trend v posledních letech vykazují také nanotechnologie, ‚chytré textilie‘ nebo biomateriály,“ uvedl viceprezident Frankfurtských veletrhů pro obor textilií a textilních technologií Olaf Schmidt. Vedle hygienických produktů je zajímavým a všestranně se rozvíjejícím odvětvím také výroba textilních materiálů lékařské aplikace. Aktuální bilance rozhodně není špatná: pacientům jsou dnes dostupné různé na textilních vláknech založené implantáty, ortézy, protézy či rehabilitační pomůcky. A vývoj pokračuje: v německém Institutu pro textilní a procesní inženýrství (ITV) v současnosti pracuje tým Michaela Dosera na vytvoření umělých nervových vodičů. Ty by měly přispívat k rychlejšímu hojení porušených nervových tkání. V Hohensteinském institutu zase vědci vyvinuli chladicí polštáře, které mají snižovat tělesnou teplotu osob postižených zástavou srdce. Při takové události totiž obyčejně hrozí to, že než se dostaví lékař záchranné služby, dojde k nevratnému poškození některých částí mozku. Při použití nové hypotermické vesty však lze snížit tělesnou teplotu na 34 až 32 °C, a mozek tak ochránit.
OCENĚNÉ PROJEKTY V průběhu veletrhu se rovněž soutěžilo. Z více než 80 přihlášených projektů vybrala odborná porota v rámci soutěže Techtextil Innovation 7 vítězů a udělila jedno čestné uznání, v soutěži Avantex Innovation ocenila dva projekty. „Vítězné produkty reprezentují všechny oblasti textilních aplikací a výmluvně dokumentují to, jak velkou inovativní silou a rozmanitostí sektor disponuje,“ upozornil brand manager veletrhu Techtextil Michael Jänecke. V kategorii Nové aplikace byly oceněny čtyři projekty. Již zmíněný Institut pro textilní a procesní inženýrství spolu se čtyřmi dalšími firmami získal cenu za energeticky soběstačnou textilní membránu. Vědci se při jejím vývoji inspirovali srstí ledního medvěda, který je proslulý svou schopností tělesné tepelné regulace. Funkčnost membrány se prokázala tak, že se použila jako vnější plášť budovy. Na její střeše se navíc nacházejí solární kolektory, takže budova, jež je údajně jednou z podob architektury budoucnosti, může díky této kombinaci fungovat bez konvenčních energetických zdrojů, a to i v zimě. Italské společnosti D´Appolonia a ZipLast, španělský institut AIMPLAS, řecká společnost Spanopoulos společně s českou firmou Safibra vyvinuly vak na vodu, který umožňuje jednoduše a levně přepravovat velké množství čerstvé vody po moři na velké vzdálenosti do míst, kde je jí nedostatek. Jde o bezpečný, ekologický a ekonomický transport, vak je navíc modulární, tzn. skládá se z více jednotek, které lze přidávat nebo ubírat podle požadovaného objemu vody. Švýcarský výzkumný institut EMPA společně s tamním paraplegickým centrem a společností Schoeller představily speciální prostěradlo, které by mělo chránit nemocné upoutané dlouhodobě na lůžko před proleženinami a vředy. Belgická firma Beaulieu uspěla s produktem nazvaným Ökolys. Jedná se o biodegradabilní a kompostovatelný textilní materiál, jehož základem jsou dva biopolymery. Tato průlomová ekoinovace zřejmě zaujme řadu zemědělců, protože dokáže účinně umořovat plevel a chránit mladé rostliny během jejich prvních tří let života. Poté se rozloží a stane se živinou pro pěstované rostliny. Uhlíkový cyklus se tak uzavírá. Cenu v kategorii Nové technologie získala německá firma LIBA Maschinenfabrik za vývoj multikompaktní tkaniny. V kategorii Nové materiály zvítězily dva projekty: ze spolupráce francouzských firem Massebeuf Textiles, Bluestar Silicones a MDB Texinov vzešla na silikonu založená textilie, jež je pozoruhodná svou mimořádnou elasticitou a odolností vůči teplotním výkyvům. Společnosti Devan Chemicals z Belgie se zase podařilo vyvinout konvenční způsob barvení polypropylenu. V kategorii Nové procesy získal ocenění Textilforschunginstitut Thüringen-Vogtland za plně automatizovaný proces výroby světélkujícího textilu se zakomponovanými LED žárovkami. Praktické využití institut demonstroval na krasobruslařském kostýmu. Druhým vítězem v této kategorii se stala francouzská CEA-Leti/DSIS se svou technologií e-thread, která umožňuje zapracovat elektronické komponenty přímo do vláken.
MLÉČNÉ ŠATY, DIAGNOSTICKÉ PROSTĚRADLO Výrobu textilních vláken na bázi mléčných proteinů ve Frankfurtu prezentovala firma s příznačným názvem Qmilch. Výchozí látkou je kasein, získávaný z mléka, jež již nelze použít ke konzumaci. (Ročně se tohoto mléka v Německu zlikviduje kolem 1,9 milionu t.) Z něj vyrobená vlákna lze použít například na výrobu běžných dámských šatů. Vlákno je biologicky odbouratelné a nezanechává žádné nežádoucí stopy. Jeho hladký povrch nijak nedráždí kůži a oděv z něj vyrobený tak poskytuje maximální pohodlí. Vedle toho poskytuje i ochranu před UV zářením a bakteriemi. Mléčné proteiny byly k výrobě textilu použity již ve 30. letech minulého století, avšak ke zpracování vláken se používalo mnoho chemikálií a celý proces byl poměrně nákladný. Tyto nešvary se však firmě Qmilch podařilo odstranit. Výroba je nyní opravdu levná, vždyť základní vybavení pro laboratoř si zakladatelka firmy Anke Domaske a její spolupracovníci pořídili v supermarketu jen za zhruba 200 eur. Schoeller Technologies představil tkaninu s názvem Solar+. Ta je určena k výrobě oděvů do velmi nízkých teplot, neboť za chladného počasí dokáže bez ohledu na barvu akumulovat sluneční energii a transformovat ji na teplo. Biodegradabilní materiál Ecorepel z produkce této firmy je zase schopen odpuzovat vodu a nečistoty. Firma jej již otestovala v kombinaci s různými vláknitými materiály, například s vlnou, bavlnou či syntetickými vlákny. Mladé kanadské firmě Encore 3 se podařilo vyrobit přírodní vlákno z rostliny Asclepias syriaca, která je potravou housenek motýlů monarchů – vlákno proto nese název Monark. Jeho vlastnosti jsou velmi zajímavé: co do jemnosti se vyrovná hedvábí a dokáže také absorbovat olejové látky, až 40násobek své hmotnosti. Lze je proto velmi dobře využít jako ekologický absorbent ropy při námořních nehodách. Textilie pro měření a diagnostiku činnosti tělesných orgánů (např. měření krevního tlaku, teploty) pro sportovní nebo lékařské potřeby uvedla na veletrhu firma Alphafit Textile Sensoric. Uplatnit je lze například v kolečkových křeslech nebo v povlečení na nemocničních lůžkách. Německá společnost Kümpers přivezla do Frankfurtu nový materiál na výrobu automobilových krytů na airbagy. Ten je o 97 % lehčí než běžně používaný plech, avšak jeho bezpečnostní parametry jsou zcela v souladu s předpisy. Společnost Freudenberg Nonwovens představila na tiskové konferenci uspořádané v průběhu veletrhu hned několik novinek. Christoph Weber informoval o úspěšném vývoji ultratenkého textilního separátoru se speciální úpravou povrchu do lithium-iontových baterií. Díky němu se jejich výkon výrazně zvyšuje. Konvenční separátory tato novinka převyšuje svou tepelnou a mechanickou stabilitou. Jean-François Kerhault následně seznámil účastníky konference s technologií výroby, vlastnostmi a uplatněním mikrovlákna Evolon. Jedná se o revoluční multifunkční vlákno, které neobsahuje žádné chemikálie. Látku z něj lze použít například na výrobu povlečení pro alergiky, jako utěrku nebo osušku. Dalším novým materiálem z produkce Freudenbergu je Vildona Airliner 2.0, materiál voděvzdorný a současně s vynikající ventilací pro obuvnický průmysl. V průběhu veletrhu Freudenberg podepsal smlouvu o spolupráci s tureckým výrobcem obuvi – společností Greyder. „O naši revoluční technologii se již zajímají i další velké značky,” zdůraznil Simon Browne, který je odpovědný za evropské aktivity Freudenbergu v oblasti obuvnictví.
ZÁJEM I O ČESKÉ FIRMY Ve Frankfurtu měla silné zastoupení i Česká republika, reprezentovalo ji 36 firem a organizací. Patřil k nim i Clutex – klastr technické textilie, který na veletrhu propagoval produkty svých členských firem. Podle manažerky klastru Libuše Fouňové došlo v porovnání s minulým Techtexilem v roce 2011 k nárůstu počtu návštěvníků stánku o zhruba 30 až 50 %. Významně vzrostl zvláště počet návštěvníků z německy mluvících zemí (v roce 2011 bylo více návštěvníků z Asie), respektive Evropy. Zájem projevovali jak o novinky, tak o standardní produkty a služby, především tkaní. Úspěchem nepochybně byla prezentace klastru na workshopu k projektu Textile 2020 a následné návštěvy zástupců ostatních evropských textilních klastrů na stánku Clutexu. Potěšujícím faktem bylo i to, že z České republiky přijeli rovněž zástupci textilních firem, které dosud vyrábí technické textilie pouze okrajově nebo vůbec; mají tedy zájem o rozšíření portfolia výrobků a o novinky. Na veletrhu Techtextil vystavovalo 1322 firem ze 48 zemí (2011: 1199, nárůst o 10 %), navštívilo jej 27 500 lidí (2011: 24 915) z 97 zemí. Vzrostl rovněž podíl zahraničních návštěvníků (57 %, 2011: 55 %), především z evropských zemí, Ruska, Číny, Japonska, Tchaj-wanu a USA. Národním stánkem se reprezentovalo 13 zemí včetně České republiky (2011: 11). Veletrh Techtextil letos otevře své brány ještě jednou, a to v Indii. Příští rok se objeví dokonce na třech místech: v první polovině roku v Moskvě a Atlantě (v USA společně s veletrhem Texprocess), na podzim pak v Šanghaji. Ve Frankfurtu nad Mohanem se Techtextil bude konat až od 5. do 7. května 2015, opět souběžně s veletrhem Texprocess, který se uskuteční od 4. do 7. května 2015. Petr Jechort, Frankfurt nad Mohanem