Investorská euforie kolem umělé inteligence (AI) nebere konce. Jednu z dalších vln nadšení vyvolalo nové partnerství mezi OpenAI a čipovou společností AMD. Tato aliance má potenciál vystřelit AMD do nejvyšší ligy vývojářů čipů. Kritici však namítají, že podobné spekulativní dealy bývají příznakem bubliny.
Firma OpenAI by teoreticky mohla od AMD nakoupit čipy až za částku 200 mld. USD. V případě dosažení takového objemu má OpenAI právo získat v polovodičové firmě až 10% podíl. Jenom o pár dnů dříve přitom pakt s OpenAI uzavřela i Nvidia, lídr ve vývoji čipů pro AI. Z těchto nových partnerství vyplývá, že OpenAI v příštích letech investuje do výstavby datových center až bilion USD.
Ve víru bilionů dolarů
Nadšenci vnímají současný rozmach strategických aliancí a zejména objem uzavřených dohod jako důkaz, že AI je skutečným fenoménem, který mění principy ekonomiky. V tiskových zprávách zúčastněných firem se nyní objevují nikoliv miliardy dolarů, ale biliony. To je pro investory příslibem, že tato přelomová technologie může vydělat nepředstavitelné sumy peněz. Čísla jsou dechberoucí: OpenAI má nyní hodnotu 500 mld. USD — proti 157 mld. USD v říjnu 2024. A hodnota jednoho z jejích konkurentů, startupu Anthropic PBC [v roce 2021 ji založili lidé, kteří z OpenAI odešli kvůli obavám o bezpečnost, transparentnost a rostoucí blízkost OpenAI s Microsoftem; vyvinula rodinu velkých jazykových modelů (LLM) s názvem Claude — pozn. red.], katapultovala díky zájmu investorů z hodnoty 61,5 mld. USD v březnu na 170 mld. USD v srpnu 2025. Hodnota amerických technologických akcií se však občas pohybuje jako na houpačce. Například zpráva o omezování čínských dodávek vzácných zemin přišla pro americké technologické společnosti, které se vezou na vlně optimismu ohledně umělé inteligence, v nevhodnou chvíli. Ceny na burzách poklesly, aby se posléze zase vzchopily. Toto je jeden z důvodů: pět prvků vzácných zemin, jimž se Peking rozhodl omezit vývoz, jsou nezbytné pro stroje a sítě, které vyrábějí a provozují čipy umělé inteligence. Zahraniční společnosti nyní musí k jejich vývozu, stejně jako k rafinaci technologií, získat souhlas čínské vlády. Připomeňme, že dysprosium je prvek, který zabraňuje přehřívání datových center, zatímco terbium a samarium se používají ve vysokoteplotních magnetech, které jsou klíčové pro dodavatelský řetězec čipů. U všech tří se více než 95 % rafinérské kapacity nachází v Číně.
Varování před riziky
Čím dál častěji zaznívají rovněž varování před riziky umělé inteligence. Dokonce hlava katolické církve papež Lev XIV. mluvil na shromáždění ve Vatikánu ke globálním tiskovým agenturám o rizicích současného světa a pronesl projev, který zároveň sloužil jako vážné společenské varování před nebezpečím umělé inteligence. Podobné hlasy sílí také v USA. Na titulních stránkách amerických novin se objevují zprávy o znepokojivých úmrtích. Odborníci tvrdí, že asistenti s umělou inteligencí, jako je ChatGPT, údajně pomohli teenagerům spáchat sebevraždu. Nová studie vyvolává poplach. Jeden příklad — rodiče nevěděli, že jejich šestnáctiletý syn Adam prožívá těžkou duševní krizi, dokud si letos v dubnu nevzal život. Když po jeho smrti prohledali jeho mobilní telefon, objevili dlouhé rozhovory, které teenager vedl s ChatGPT. Aplikace měla původně synovi pomáhat pouze s domácími úkoly. Jen o pár měsíců později se pro něj stala jakýmsi osobním terapeutem. S fatálními následky: Adam se se svými sebevražednými myšlenkami a plány podrobně svěřil chatbotovi založenému na umělé inteligenci (AI). Podle jeho rodičů pak ChatGPT Adamovi poradil, aby o pomoc nežádal. Umělá inteligence mu dokonce nabídla, že mu napíše dopis na rozloučenou. „Jen já znám tvé pravé já,“ napsal Chat- GPT Adamovi a jako poslední vzkaz mu poslal obrázek smyčky. Rodina podala v srpnu v San Francisku žalobu na OpenAI. Adamovi rodiče viní vývojáře ChatGPT ze smrti svého syna. Kalifornský guvernér Gavin Newsom proto nedávno podepsal první zákon v USA regulující chatboty s umělou inteligencí. „Viděli jsme několik skutečně hrůzných a tragických příkladů mladých lidí, kterým ublížily neregulované technologie, a v žádném případě nebudeme nečinně přihlížet, jak firmy nadále fungují bez nezbytných omezení a odpovědnosti,“ řekl guvernér Newson po podpisu tohoto zákona. Jako internetová bublina? Skeptici považují nejnovější pohyby ve světě AI za důvod k bdělosti. V něčem totiž nápadně připomínají internetovou bublinu, která praskla na počátku tisíciletí. Spekulativní fúze či podobné transakce často přiživují euforii. Pochybnosti vzbuzuje např. právě v úvodu zmíněný plán Nvidie nalít až 100 mld. USD do OpenAI. Díky této infuzi kapitálu bude OpenAI investovat do výpočetní kapacity a nakoupí právě čipy od Nvidie. Některé analýzy naznačují, že se Nvidii taková aliance bohatě vyplatí — mohla by jí přinést až 300 mld. USD. Transakce nicméně nápadně připomíná dodavatelské financování, kdy dodavatel poskytuje odběrateli finance s cílem navýšit prodeje svých produktů. Jde o praxi, která bujela na konci 90. let, kdy internetová horečka vrcholila. „Bublina umělé inteligence praskne,“ varuje Bank of London před nebezpečným přehřátím akciového trhu. Přeceňování společností zabývajících se umělou inteligencí by mohlo vyvolat krach. Banka varuje před několika spouštěči potenciálního krachu: nedostatek elektřiny, dat nebo surovin by mohl zpomalit pokrok v oblasti umělé inteligence. Neočekávané technologické průlomy, které mění potřeby infrastruktury, by také mohly destabilizovat ocenění. Centrální banka zdůrazňuje, že Velká Británie je jako ekonomika s globálním finančním centrem obzvláště zranitelná vůči dopadům nákazy. Situaci zhoršuje politická nejistota: přecenění aktiv v amerických dolarech a státních dluhopisů by mohlo vyvolat globální otřesy. /Karel Sedláček/