Technologická platforma jaderné energie představila strategickou agendu výzkumu

SNE-TP, čili Technologická platforma udržitelné nukleární energetiky se etablovala v září roku 2007. Nyní zveřejnila agendu strategie výzkumu (SRA) na příštích 10 roků. Prioritu dostalo zmírnění efektů stárnutí existujících lehkovodních reaktorů a příprava předvedení IV. generace reaktorů s rychlými neutrony. SNETP sdružuje experty z průmyslu, výzkumných organizací, universit a nevládních organizací ke koordinaci úsilí v rámci společné vize cílů výzkumu, vývoje a inovací jaderných energetických systémů. Má 60 členů z 19 evropských zemí. Podle Evropské komise je jaderná energetika, která v současnosti kryje 31 % spotřeby elektřiny, důležitou součástí vývoje nízkouhlíkové ekonomiky. Považuje výzkum a vývoj výroby energie štěpením atomů za klíč pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % a pro realizaci nízkouhlíkové společnosti v roce 2050. Reaktory s rychlými neurony zvýší produkci energie z daného množství uranového paliva více než 50krát. Podle strategické agendy výzkumu splní tyto reaktory požadavky současných bezpečnostních a provozních standardů a budou konkurenceschopné. Podle autorů SRA bude po roce 2040 nová generace reaktorů s rychlými neutrony (Gen-IV) v provozu společně s III. generací zdokonalených lehkovodních reaktorů, které jsou v současné době v Evropě budovány. Tím si jaderná energetika udrží třetinový podíl na trhu elektřiny. I když vývoj příští generace reaktorů bude upřednostňován, je nezbytné zajistit souběžně stavby rektorů III. generace lehkovodních reaktorů. Jejich konstrukce bude harmonizována tak, aby vyhověly požadavkům pro získání licence v celé Evropě. Zpráva přikládá velkou důležitost zacházení s jaderným odpadem. V tomto směru vyzdvihuje užívání efektivních palivových tyčí k optimalizaci výkonu a minimalizaci objemu a životnosti odpadu. V této souvislosti je kladen důraz na pokračování výzkumu transmutačních technologií. Očekává se, že do deseti roků bude v EU v provozu geologické úložiště pro odpady s vysokou radioaktivitou. SRA rovněž stanoví cíle pro vývoj nových aplikací jaderných technologií, které mohou nahradit průmyslové procesy, zatím závislé na fosilních palivech, jako například výrobu vodíku pro syntézu hnojiv nebo rafinaci surové nafty. Součástí agendy je rovněž výzkum nových materiálů, sváření a obrábění pro energetické systémy, dále zvýšení bezpečnosti a také inovace paliv. Mezi priority je zařazena tvorba matematických modelů a podrobných simulací chování reaktoru podle různých scénářů od klidového a normálního stavu až po různé havarijní situace. Průběžně agendou prolíná téma bezpečnosti, a to jak člověka, tak technologie. Jde o to, aby IV. generace reaktorů byla skutečně bezpečná. Výzkumná infrastruktura pro realizaci výzkumu bude velmi drahá. Autoři SRA předpokládají, že výzkumná zařízení se budou vzájemně doplňovat a budou rozmístěna v celé Evropě. Částečně se používají repasovaná současná pracoviště, některá bude nutno nově postavit. V tomto souboru půjde zejména o pokusná zařízení palivového cyklu nebo o extrémně rozsáhlá pracoviště jaderného výzkumu, jako je testovací reaktor pro materiál Julese Horowitze ve Francii. Mimo vlastní výzkum se SRA zabývá také výukou a výcvikem vysoce kvalifikovaného personálu. V této sféře má velmi důležitou pozici Evropská síť nukleární výuky (ENEN), která je financována z prostředků rámcových programů VaV, a to průběžně už od 5. RP až doposud. Agenda byla oficiálně představena v Bruselu. Nyní je na internetu přístupná veřejnosti. Očekávají se připomínky od zainteresovaných organizací.