Firmy v Evropské unii mají obrovské problémy, aby sehnaly odborníky s technickým vzděláním. Chybí asi milion technicky vzdělaných inženýrů, matematiků či fyziků. České firmy mnoho zakázek nezískají, protože na jejich realizaci nemají technicky vzdělané lidi. Jen v energetice chybí v Česku 15 000 inženýrů, projektantů a konstruktérů. Nejde jenom o inženýry, ale také o absolventy středních průmyslových škol a učilišť. Zájem o humanitní obory Naprostá většina dětí nemá ráda matematiku, chemii a fyziku. Proč? Jsou podávány nudným způsobem, učitelkami, které samy k těmto předmětům nemají vztah. Vystudovaly „pajdák“ s touto specializací a jen ji „nějak“ učí. Každý den. Pořád stejně nezáživně stále dokola. Změňme způsob výuky těchto předmětů, a počet zájemců o přírodní vědy a techniku okamžitě stoupne. I já patřím k těm, koho učitelky na ZŠ nezaujaly. Když přišla hodina matematiky, fyziky či chemie, tak učitelka jen řekla: Tak si dneska probereme to a to. Nikdy neřekla, proč budeme něco probírat, kde se to v životě a v praxi uplatní, co je na tom zajímavého. Neuměla látku s ničím propojit a hledat souvislosti. Výsledkem byly trojky z těchto předmětů. Maminka mě dala vyučit elektrikářem. Později jsem měl potřebu studovat dále, ale mohl jsem pokračovat jen v oboru, v němž jsem se vyučil, takže následovala večerní průmyslovka obor elektro. Teprve po letech jsem si k dalšímu studiu vybral obory, kde matematika příliš není – psychologii a andragogiku. Po zvládnutí těchto oborů jsem ještě vystudoval ekonomiku a management. Takových, kteří se vyhýbali technickým a přírodním vědám, je většina. Sám učím na několika vysokých školách a vidím, že je tomu tak. Ptám se posluchačů, proč studují to a to, všichni odpovídají stejně – nechtěli jsme se učit matiku a fyziku. Na VŠE studenti odpovídají, že fyzika a chemie jsou těžké, ekonomie je lehká a vydělají se mnohem větší peníze. Každý druhý student chce být manažer a mít mzdu 50 000 až 100 000 Kč. Studenti humanitních oborů netuší, že dobří konstruktéři a vývojáři si vydělají 50 000 až 60 000 Kč. Že je všude vezmou a všude mají dveře otevřené. Studenti netuší, kolik je absolventů humanitních oborů, kteří dělají práci středoškoláků nebo jsou na úřadech práce či dělají číšníky nebo nějaké podřadné kancelářské práce. Tedy hlavním řešením této situace je několik opatření: » Změnit osnovy matematiky, fyziky a chemie tak, aby se staly zajímavé. Do hodin těchto předmětů povinně brát praktiky z různých oborů, kteří milují svůj obor a dokážou děti pro něj nadchnout. Funguje to v Anglii a v dalších zemích. Externí učitel může mít jen pár hodin úvazku ročně, školu to moc nezatíží. Děti se dozvědí, jak se co prakticky využívá a mnohé právě to praktické uplatnění nadchne; » Povinné návštěvy škol v IQ landech několikrát za školní celou docházku. Povinné exkurze po různých průmyslových podnicích, ve výzkumných ústavech a ve vývojových střediscích – od Akademie věd až po podnikové výzkumné ústavy; » Změnit proporční rozdělení hodin ve prospěch matematiky, fyziky a chemie na úkor češtiny, dějepisu apod. Je lépe, když z dítěte vyroste vynikající konstruktér, který občas udělá hrubku v reportech, než nešťastný nezaměstnaný, který nikdy v textu neudělá gramatickou chybu; » Matematika, fyzika a chemie by měly být povinné maturitní předměty. Dát pravomoci rodi čům » Dát zákonem rodičům velmi vysoké pravomoci, aby v rámci nějakého SRPŠ mohli mluvit do výuky, do výběru učitelů, do jejich odměňování tak, jak je to na mnohých základních a středních školách v USA a v dalších zemích. » Vytvořit větší rozmanitost základních škol, aby si děti mohly vybrat, například již od pátého – šestého ročníku technické zaměření; » Nesnižovat nároky na děti, nesnažit se mít ve třídě dohromady i ty nejchytřejší i ty nejslabší. Takhle docílíme pouze toho, že ty nejvíce nadané děti spadnou do průměru a už nikdy nebudou výjimečné. Těm slabším to nic nedá. Výjimečně nadaní lidé, když necháme jejich talent vyrůst na elitních školách, nám mohou vymyslet nové obory, nové výrobky a přinést těm ostatním práci. Dávat dohromady nadprůměrně inteligentní, průměrné a podprůměrné je zlo páchané na těch nejchytřejších a na celém národě. Podporujme elitářské školy, aby nás měl kdo živit; » Zvýšit platy ve školství a přijmout na výuku technických předmětů hlavně muže – učitele, kteří dětem spíše se zaujetím popovídají o nějakých vynálezech a objevech, pustí nějaké zajímavé video na You Tube nebo pozvou svého známého odborníka do hodiny fyziky či chemie. Děti to začne bavit a automaticky se jim zlepší známky. Odd ělit zrno od plev » Poskytovat peníze jen těm školám, které mají výsledky (účast dětí v soutěžích, počet přijatých na VŠ, u VŠ počet uplatněných absolventů v oboru). V republice v současné době působí přes 70 vysokých škol a přes 40 z nich je soukromých. Studuje na nich celkem více než 400 000 posluchačů – asi 8krát více než v roce 1989. Místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček v jednom článku upozornil, že soukromé univerzity v západní Evropě nebo v USA poskytují studentům nadstandardní vzdělání, zatímco v Česku většina z nich slouží jako instituce na vysokoškolské diplomy „za nic“. Některé soukromé vysoké školy by Juříček na místě státu okamžitě zrušil, dalším by sebral peníze. Vzbudit lásku k oboru i zodpov ědnost za funk ční gramotnost znalostí » Vysvětlovat dětem neustále to, že se neučí pro jedničky a pro vysvědčení či pro diplom, ale proto, aby v práci něco uměly. Mockrát jsem se setkal se studenty VŠ, kteří řekli, že do školy chodí jen pro získání diplomu. Znalosti a dovednosti neberou vážně. Proto často podvádějí, jsou s podvody solidární, učí se jen ve zkouškovém období a pak většinu zapomenou. V paměti jim utkví asi deset procent naučeného; » Po vzoru Německa a Rakouska distribuovat do všech mateřských škol a prvních tříd základních škol jednoduché stavebnice typu – několik drátů, vypínač, LED žárovka a baterie, jednoduché skládačky, jednoduché i složitější hlavolamy, stavebnice LEGO, stavebnice Merkur apod. Pokud ti nejmenší „caparti“ tímto získají vztah k technice a k přírodě, budou vysoké technické a přírodovědné školy plné nadšených a nadaných lidí a naše společnost nebude závislá na jiných zemích a dělat jen montovny pro Německo a další státy. Vzor k reform ám vzd ělávání máme u soused ů » Škoda, že tuhle zemi vedou politici, jejichž zájem je omezený jen na čtyři roky. Takhle se nikdy nedá vytvořit systém na dvě na tři generace. Kolik reforem školství už od revoluce bylo? A jak to dopadlo? Když už nemáme prozíravé či odvážné politiky, převezměme z větší části německý systém vzdělávání. Podle Pavla Juříčka jsou Němci jediní, kdo si v západní Evropě zachovali správnou strukturu vzdělávání. Nepodlehli představám, že ekonomiku mohou táhnout služby a bankovnictví. Říkají – všechno vám rádi dáme, své plány i svou filosofii. Potřebují nás totiž stejně jako my je. » Pavel Juříček tvrdí, že Česko není hospodářsky samostatnou zemí a díky těsnému propojení obou ekonomik nás řídí Německo. „Naše ekonomika není závislá na německé. Ona je od ní odvozená,“ prohlašuje Juříček. On a další experti se domnívají, že větší část naší společnosti si přeje, aby se školský a vzdělávací systém radikálně změnil a nastala renesance technických oborů. Tvořiv á výuka a výuka k tvořivosti » Někteří odborníci na vzdělávání jdou ještě trochu dál, když navrhují, aby se do škol zavedla výuka tvořivosti, vynalézání a inovačního myšlení, a ostatní předměty se vyučovaly tvořivě. Tento jejich názor sdílím, protože jestliže dítě vstoupí do rigidního vzdělávacího systému v šesti letech, a po osmnácti letech z něj vystoupí, pak mu z původních 95 % vrozené tvořivosti zůstane 13–20 %. Když pak nastoupí do rigidní firmy, kde je vše zprocesováno a nelze udělat myšlenkový úkrok stranou, tak se ztráta tvořivosti ještě prohloubí. Mozek absolventů je pak schopen jen nějaké kontinuální inovace – vylepšení jednoho až dvou parametrů stávajícího konceptu. Když trénuji konstruktéry a vývojáře v kreativitě a inovačním myšlení, tak to trvá rok a více, než jejich mozky ožijí, začnou kreativně myslet a vymyslí skokovou inovaci. A naše společnost potřebuje hlavně konceptuální myšlení. Proč? Začal jsem tím, že EU potřebuje asi milión technicky vzdělaných a další milión přírodovědně vzdělaných lidí. Proč? Aby EU uspěla v konkurenčním boji s USA, Čínou a Indií. Umíte si představit, jakých výsledků v inovacích bude dosahovat Čína a Indie, když budou mít za deset let každá dvacet až třicet miliónů inženýrů a ještě jejich trénink v kreativitě? PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, lektor kreativity a inovací MBC
