„Posílení rozpočtu vysokých škol a spravedlivé rozdělování je nezbytné,“ tvrdí docent Kocourek, nový rektor TUL, kterému jsme začerstva, ještě před uvedením do funkce položili několik otázek týkajících se dalšího směrování významné liberecké univerzity.
Akademický senát Technické univerzity v Liberci (TUL) zvolil 14. října nového, v pořadí 12. rektora. Pro docenta Aleše Kocourka hlasovalo už v prvním kole 15 z 21 senátorů. O funkci se ucházeli čtyři kandidáti. Tomu současnému, docentu Miroslavu Brzezinovi, končí druhé volební období 31. ledna 2026 a docent Kocourek se funkce ujme 1. února 2026, pokud ho jmenuje prezident republiky. Šestačtyřicetiletý Aleš Kocourek má zkušenosti ve funkci děkana liberecké ekonomické fakulty i prorektora TUL. V současné době je proděkanem Fakulty zdravotnických studií TUL.
Pro své první volební období jste jako jednu z priorit označil finance a posílení rozpočtu vysokých škol. To souhlasí. Upozorňuji na to, že místo o slibované 3,5 miliardy si podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 mají vysoké školy oproti loňsku polepšit o pouhých 119 milionů Kč. To rozhodně náklady na jejich činnost nepokryje. A není to ani dobrá vizitka končící vlády, kde v čele ministerstva školství stojí bývalý rektor Masarykovy univerzity. Rád bych se aktivně zapojil do úsilí zlepšit financování vysokých škol na národní úrovni. V tom bude hrát významnou roli Česká konference rektorů. Chtěl bych, mimo jiné, posílit pozici liberecké univerzity v tomto vrcholném orgánu. Není to nereálné, vždyť za rektora profesora Zdeňka Kůse nám náleželo křeslo místopředsedy. V příštím období bude na akademické půdě pravděpodobně zvoleno 11 nebo 12 nových rektorek a rektorů. Důležité bude najít společnou řeč, abychom koordinovaně vyvíjeli tlak na zlepšení financování vysokých škol. Myslím, že bude také šance, aby byly slyšet i hlasy z regionů, a já se budu se snažit, aby liberecká univerzita získala solidnější podíl z celkového rozpočtu.
Máte pocit, že podíly z národního rozpočtu nejsou úplně spravedlivé? Složek v rozpočtu je celá řada a ukazatele pro veřejné univerzity tvoří celý systém, ve kterém jsou některé univerzity znevýhodněné. Například v příspěvku na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace jsou univerzity rozděleny do skupin, které ale za stejný výsledek na vědu a výzkum dostávají do rozpočtu různě velké částky. Je to výsledek dlouhodobého koncepčního vyjednávání, ve kterém jsme úplně neuspěli. Ale to je spíš parciální záležitost, a pokud chceme dosáhnout na větší podíl, musíme především pracovat na vlastních výkonech, za které jsme hodnoceni. Nemáme je špatné ve vědecko-výzkumné ani ve vzdělávací činnosti, ale leccos se dá zlepšit a také lépe zužitkovat, abychom se stali silnějším hráčem v konkurenci českých, ale i světových univerzit. Zkrátka podívat se dovnitř a odhalit nevyužitý potenciál a skryté rezervy.
Kde vidíte ten nevyužitý potenciál, skryté rezervy a konkurenční výhody liberecké univerzity? Největší příležitost vidím v naší multioborovosti, v širokém spektru nabízených studijních programů i v širokém záběru naší tvůrčí činnosti. Velký potenciál vidím ve společných mezifakultních studijních programech. Příkladem může být Systémové inženýrství a logistika mezi ekonomickou a strojní fakultou. Skvělé do budoucna také je, že naše fakulta strojní získala akreditaci pro vzdělávání v nově profesně zaměřeném bakalářském studijním programu s pracovním názvem Udržitelné inženýrství. Jde o interdisciplinárně zaměřený studijní program, na němž participují všechny naše fakulty. Přijímací řízení otevíráme pro akademický rok 2026/27. Nevyužitý potenciál spočívá ve vnitřní spolupráci. A zase jsme u financí. Spolupráce ve vzdělávací činnosti i ve vědě a výzkumu není dostatečně podporována při rozdělování rozpočtu uvnitř univerzity a nemotivuje fakulty, aby společně sdílely výukové kapacity. Velké rezervy vidím v double degree studijních programech, které umožňují sdílet personální, výukové i výzkumné kapacity se zahraničními školami. Studentům nabízejí lukrativní možnost získat český i zahraniční diplom během studia jednoho studijního programu. A fakultám dávají příležitost připravit se na intenzivnější výuku studijních programů v angličtině, které se bezpochyby po roce 2040 nevyhneme. Internacionalizace konkrétních studijních programů navíc výrazně zvyšuje atraktivnost naší univerzity a její světové renomé.
Letos se TUL stává členem aliance Run EU. I to je výhoda? Tato aliance byla založena na podporu tvůrčí činnosti a budování evropských studijních programů už v roce 2020. O vstupu jsme jednali poměrně dlouho a letos jsme byli do aliance přijati. Zaměřena je na přípravu a rozjezd evropských studijních programů a to je i náš cíl související se snahou být atraktivní i pro zahraniční studenty. Získáváme tím nové partnery, kteří jsou nám blízcí strukturou i skladbou studijních programů. Členství nám ale dává také možnost výrazného zvýšení studentských i zaměstnaneckých mobilit v rámci programu Erasmus+ a sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe při podávání evropských ERC projektů nebo projektů Horizon Europe.
Ve volebním programuj jste uvedl, že chcete pečovat o vztah studentů s univerzitou. Není to jen fráze? To určitě ne. Naší studenti jsou skvělí a já mám s nimi dobré zkušenosti. Z různých výzkumů sice vyplývá, že velmi rychle ztrácejí pozornost, což klade větší nárok na pedagogické pracovníky, ale hlavní úlohou vysoké školy je studenty nejen vzdělávat, ale snažit se také o kultivaci jejich osobností a výchovu k občanské zodpovědnosti. Naši studenti mají špičkové technické zázemí, které musíme soustavně udržovat a obnovovat, kvůli výuce i našemu vlastnímu výzkumu, do kterého se studenti zapojují. Kromě toho chci budovat pevnější vztahy i mimo učebny a laboratoře. Můžeme se pochlubit skvělými výsledky našich studentů na akademických sportovních hrách, odkud pravidelně vozí medaile. Jsme hrdí na naše studenty, kteří dosáhli skvělých sportovních výkonů na mezinárodních soutěžích. Mohu jmenovat například juniorského mistra světa v severské kombinaci a olympionika Ondřeje Pažouta, reprezentační běžkyni na lyžích Barboru Antošovou, triatlonistku Štěpánku Bisovou nebo skokana na trampolíně Pavla Věcheta. Připomenu namátkou Kateřinu Louthanovou, která reprezentovala Českou republiku ve snowboardu na zimních olympijských hrách 2018, Libuši Jahodovou, která se účastnila mistrovství světa v roce 2015 ve sportovní střelbě a získala dvakrát první místo na letních světových univerzitních hrách. Seznam úspěšných sportovců z řad našich studentů by byl velmi dlouhý. Nezapomenutelné jsou jistě zlaté medaile Tomáše Krause v akrobatickém lyžování. Musíme jim vycházet maximálně vstříc, aby u nás mohli studovat a současně reprezentovat republiku ve sportu. Liberec je se sportem úzce spjat, a to je silný marketingový potenciál a jedna ze silných stránek naší univerzity. Vedle sportovních aktivit chci i nadále přispívat k rozvoji podnikavosti našich studentů i zaměstnanců, ale také ke zlepšení kulturního a společenského života našeho univerzitního kampusu. Studentské týmy jsou neobyčejně kreativní a univerzita, fakulty a akademičtí pracovníci by je měli v jejich tvořivosti podporovat a směřovat. To přispívá k dobré pověsti školy i k tomu, aby na ni mohli být studenti hrdí.
Za slabinu univerzity jste označil komunikaci školy, proč? Spousta věcí se nám v předchozím období nedařilo dobře komunikovat ani navenek, ani uvnitř. Z toho potom vznikají různá nedorozumění. Jsem pro otevřenou komunikaci, chtěl bych vytvořit prostor pro širší diskusi a prezentaci nejrůznějších námětů a názorů. Takovými diskusními fóry by měla být zasedání akademického senátu univerzity, vědecké rady, ale i grémia rektora, kde jsou zastoupeny všechny součásti univerzity. Je škoda, že se nám v poslední době nedaří debaty rozvíjet a lépe využívat ku prospěchu celé univerzity. Určitě bychom měli zlepšit komunikaci se středními školami. Vždyť 28 % absolventek a absolventů středních škol náš region opouští a už se sem obvykle nevrátí. Jsem přesvědčený, že bychom měli najít způsob, jak část těchto středoškoláků na TUL přilákat. Technická univerzita v Liberci má dobrý zvuk mezi zaměstnavateli, a to nejen v libereckém regionu, ale třeba i mezi podniky v německém a polském pohraničí. Měli bychom zkrátka o sobě dávat víc vědět. To se nám poslední dobou nedařilo úplně tak, jak bych si představoval. I proto, že jsme nevyužívali všechny kanály, které se k nám k tomu nabízejí. Jako absolvent ekonomické fakulty asi věřím intenzivnější komunikaci na sociálních sítích, významu marketingu a PR univerzity víc než současné vedení. Chci to změnit, protože jsem přesvědčen o tom, že to je účinná cesta, jak získat pozornost laické i odborné veřejnosti a také k tomu, jak posílit značku a dobré jméno Technické univerzity v Liberci. /Jaroslava Kočárková/
