Poprvé od teroristických útoků
11. září 2001 se má zkrátit
rozpočet americké armády.
Zahrnuje jednak snížení stavu
o 70 000 vojáků, a jednak útlum nákupu
nových letadel i lodí. Leč stavba
vojenských ponorek pokračuje.
BEZ INFORMACÍ TO NEJDE
V 80. letech minulého století nahradili
Američané ponorky třídy
Los Angeles vynikajícími ponorkami
třídy Seawolf. Byly ovšem velmi
drahé (každá přišla na 5 mld. dolarů),
a proto se postavily pouze tři.
S koncem tzv. studené války představitelům
americké armády došlo,
že se svět změnil nejen geopoliticky,
ale také vojensky. Pravda, nepřátel
Spojených států neubylo. Jen jsou
to většinou jiní lidé v jiných státech.
O nich je potřeba mít dostatek informací.
A navíc musí mít armáda
prostředek, jak nepřátelské plány
překazit. Jednou z možností jsou
ponorky. Mohou se přiblížit nepozorovaně
do bezprostřední blízkosti
teroristických skupin v některých
státech, sbírat o nich informace
a případně zakročit.
Konstruktéři ponorek společnosti
General Dynamics, přesněji její
divize Electric Boat, dostali jasné
zadání: vyvinout novou generaci víceúčelových
ponorek, jež budou jak
levnější než ty stávající, tak operativnější.
Vědci a technici pod dohledem
zkušených vojenských praktiků
začali s vývojem, který si musel
poradit s mnoha technickými
úskalími. Úspěšným výsledkem
je ponorka netradiční modulární
koncepce vybavená jaderným pohonem
a nejmodernější elektronikou.
Díky otevřené architektuře
se může snadno modernizovat. US Navy
předpokládá potřebu 30 ponorek třídy Virginia,
každá přibližně za 2 mld. USD. První
z nich, SSN-774, dostala jméno USS
Virginia. Její stavbu zahájili v září roku
1999 a pod vodu spustili v srpnu 2003.
Do armádní flotily je zařazena v říjnu
2004. Po ní následovaly další.
CO ZJIŠŤOVAL ERGOMAN
Nová ponorka má jako hlavní úkol sbírat
zpravodajské informace. Proto se musí pohybovat
téměř bezhlučně, musí se ponořit až
240 metrů pod hladinu, mít životnost až 30
let a musí mít velice citlivá odposlouchávací
zařízení.
Druhým úkolem je účast v operacích
speciálních jednotek. Je proto vybavena
přetlakovou komorou a spojením s miniponorkou.
Z ní se mohou vojáci rychle
a nepozorovatelně vylodit na potřebném
místě. To je nutné při různých záchranných
misích, při hlídkování nebo při zpravodajském
průzkumu. Posádku tvoří 134
námořníků.
Na podporu jednotlivých operací nebo
při dalších bojových akcích je ponorka vybavena
raketami a torpédomety. Vertikální
zařízení odpálí až 16 raket v jedné salvě.
K dispozici je 26 torpéd a lze vypouštět
i námořní miny.
Splnit toto zadání bylo časově a technicky
velice náročné. Díky nekonvenčnímu
postupu se to podařilo. Poprvé jsou využity
možnosti konstrukčních počítačových
3D programů, což ušetřilo hodně času.
Nemusel se například nejprve postavit
dřevěný model v poměru 1:1, jak se to dělalo
dřív.
Zajímavé bylo využití virtuálního ergomana,
animované postavičky námořníka
vysokého 170, 180 a 190 cm, který prolézal
jednotlivé části virtuální ponorky a zkoušel,
zda se dostane všude rychle a snadno.
POVRCH PŘIPOMÍNÁ KŮŽI ŽRALOKA
Počítačové experimenty ukázaly, že nejvhodnější
délka ponorky je 115 m a šířka
10,5 m. Výtlak činí 7800 t. Díky tlakovodnímu
jadernému reaktoru S9G o výkonu
30 MW s dvěma turbínami a jedním šroubem
lze docílit rychlosti 25 uzlů.
Velkým technickým oříškem byla rovněž
konstrukce ocelového trupu, který
musí odolat tlaku 26 kg/cm2. Nebylo
snadné řezat tak pevnou ocel o tloušťce
30 cm. Podařilo se to pomocí abrazivní
vodní trysky o průměru 16,5 mikrometru,
která neohřívá okolí řezu, takže nevznikají
nežádoucí procesy jako je rozpínání
a smršťování povrchu v okolí řezu. Jako
abrazivum použili konstruktéři granát,
který je nejtvrdší, a v optimálním případě
řezal ocel tlakem 3900 kg/cm2. Atraktivní
je také povrch ponorky. Je potažen speciálním
materiálem, který prý připomíná
kůži žraloka a snižuje hydrodynamický
odpor. Důležitý byl i výběr odpovídající
protihlukové izolace.
V elektronickém řídicím centru se scházejí
všechny potřebné informace o chodu
ponorky i o okolí. Velmi atraktivně
je řešena náhrada klasického periskopu.
Konstruktéři vsadili na řadu senzorů, kamerový
systém pro denní a noční vidění
a termovizi s laserovým dálkoměrem. Samozřejmostí
se dnes stalo napojení na satelitní
systém. A konečně - výjimečné jsou
sonary. Jeden lze táhnout za sebou, několik
jich je na bocích a nejsložitější je sonarová
koule v přední části plavidla.
Čas stavby ponorek se postupně zkrátil
z 80 na 60 měsíců, také ceny jsou nižší
nejméně o 20 procent a přitom výzbroj je
na nejvyšší technické úrovni.
MUSÍ SE ŠETŘIT
Vzhledem k ekonomické situaci se musí
šetřit i v USA. V následujících 10 letech
by podle stávající americké administrativy
měly výdaje na obranu klesnout celkem
o 487 mld. dolarů. Proto se rozpočet
na rok 2013 krátí o 9 procent v porovnání
s rokem předchozím. Předpokládá se, že
na běžné výdaje bude určeno 525 mld. dolarů
a na bojové operace, například v Afghánistánu,
dalších 88,4 mld. dolarů. Během
5 let by měl počet aktivních vojáků
klesnout na méně než půl milionu.
Naopak se počítá s rozvojem výzkumu
a výroby bezpilotních letadel. Výdaje
na tuto oblast vzrostly od roku 2002 do roku
2011 z 550 mil. téměř na 5 mld. dolarů.
Bude také pokračovat stavba ponorek
třídy Virginia. Americké námořnictvo se
už před několika lety rozhodlo pro dvě
ponorky této třídy ročně. V General Dynamics
Electric Boat a Northrop Grumman,
což jsou dva hlavní výrobci amerických
jaderných ponorek třídy Virginia, začala
proto loni v březnu výroba ponorky
s označením SSN 786. A stavba druhé,
SSN-787, v pořadí už 14., byla zahájena
loni v září. Stavba SSN 788 a SSN 789 má
začít letos.
Rozpočet předpokládá koupi dvou ponorek
v roce 2013 za 3,2 mld. dolarů. Vyrábějí
se souběžně, což je z ekonomického
hlediska výhodné. Ušetří se tím 400 mil.
dolarů.
Nyní se v kongresu diskutuje především
o počtech dalších ponorek. Nový plán navrhuje
koupit v roce 2014 pouze jednu.
To se opozici nelíbí. Ministr obrany Leon
Planetta proto uvedl, že je připraven se
znovu podívat na financování další útočné
ponorky třídy Virginie ve fiskálním
roce 2014. Karel Sedláček
