Vodní elektrárny mají pověst ekologického, provozně levného, spolehlivého a zároveň bezpečného zdroje energie. Čas od času se však nevyhnou složitým situacím a katastrofám ani ony. Statistiky ukazují, že vodní energetika je hned po uhelné druhá nejnebezpečnější. Hydroelektrárny způsobí 1–1,6 úmrtí na každých 10 TWh vyrobené elektřiny (ve světě se každoročně vygeneruje cca 20 000 TWh). Když na vodní elektrárně dojde k nehodě, týká se to obvykle porušení hráze a následné povodně, která mívá katastrofální důsledky. Největší katastrofou tohoto druhu bylo protržení hráze čínského vodního díla Pan-Čchiao v roce 1975, kdy v důsledku povodně, následných epidemií a hladomoru zahynulo přes 200 000 lidí. Na našem území došlo v září 1916 (10 měsíců po její kolaudaci) k protržení hráze na řece Bílá Desná. V záplavové vlně tehdy zahynulo 62 lidí. Nejhůře v této bilanci vycházejí uhelné elektrárny, které se významně podílejí na zhoršování životního prostředí a zdraví lidí. /aa/
