Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski oznámil, že polská vláda schválí konkrétnější obrysy projektu, jehož cílem je snížit závislost na domácím uhlí i na dovozu ruského plynu. Polsko chce podle ministra mít takový „energetický mix“, který bude odpovídat očekáváním EU a jejím cílům ve snižování emisí oxidu uhličitého. Součástí plánu má být rovněž výstavba jaderného zdroje. „Předpokládám, že jsme schopni vybudovat jadernou energetiku s využitím zdrojů našich společností. Přál bych si, aby se I. blok o výkonu 1200–1500 MW začal stavět co nejdříve,“ uvedl K. Tchórzewski v listu Rzeczpospolita. Platí to pro I. blok o předpokládaném výkonu 1 200 MW, v přepočtu skoro 150 mld. Kč. To je v souladu s dříve zveřejněným vládním odhadem, podle něhož by výstavba jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 3 000 MW měla přijít na 40–60 mld. zlotých (až 372 mld. Kč). „Stále chovám naději, že se Polsko své jaderné elektrárny dočká. Hned poté, co byla v roce 1989 zastavena výstavba té první v Żarnowieci, bylo zároveň řečeno, že bychom se měli k této myšlence jednou vrátit,“ konstatoval profesor Jerzy Niewodniczański, bývalý ředitel polské Státní agentury pro jadernou energii. Zásadně však nesouhlasí s názorem ministra energetiky, že Polsko je schopno svoji první jadernou elektrárnu vybudovat samostatně: „To je naprosto nemožné. V našich silách je postavit maximálně malý reaktor výzkumného charakteru.“ Profesor Waclaw Gudowski ze stockholmského Královského technologického ústavu (KTH) v rozhovoru pro server money.pl uvádí, že Polsku chybí politická odvaha k tomu, aby přijalo rozhodnutí o vstupu do jaderně energetického „klubu“. Přitom ostatní středoevropské země v něm nejsou žádní nováčci, právě naopak. Gudowski jmenovitě uvádí Česko, které je podle něho v jaderné energetice velmi vyspělé a disponuje i znalostmi a technologiemi používanými při výrobě reaktorových nádob. Polsko, kde se cca 80 % proudu vyrábí v uhelných elektrárnách, schválilo energetickou koncepci, podle níž se měl během 10 let spustit první jaderný energetický blok, už začátkem roku 2014. Dosud se ale neví, kdy a kde se začne opravdu stavět, které společnosti dodají klíčovou technologii a hlavně z jakých zdrojů se bude strategický projekt financovat. Vláda posunula původní termín spuštění I. bloku na rok 2027. I ten se polským expertům jeví jako nereálný. „Obávám se, že desetiletý výhled je příliš optimistický. Mnohem reálnější je rok 2030,“ soudí Andrzej Strupczewski z Národního centra jaderného výzkumu. /aa/
