Dosavadní zkušenosti českých škol s digitální výukou jednoznačně potvrzují vysoký potenciál nových technologií, jako jsou tablety či notebooky. Ačkoli strategie vzdělávání do roku 2020 o jejich zapojení do výuky nemluví, některé školy počítačům do výuky pozvolna prošlapávají cestu. Bez pomoci Ministerstva školství ČR a dalších institucí však bude zavádění těchto technologií do škol pomalé a obtížné, zejména kvůli fi nancování.
V roce 2011 se v ČR na jeden tablet prodalo 11 notebooků. Vloni to byl již jeden tablet na 3 notebooky (v loňském roce se v ČR prodalo celkem více než čtvrt milionu tabletů), přičemž v posledním čtvrtletí se poměr dokonce vyrovnal. Nejnovější statistiky po letošním prvním čtvrtletí konstatují, že nástup tabletů na úkor notebooků nezadržitelně pokračuje, a analytická společnost DisplaySearch uvádí, že více tabletů než všech počítačů dohromady se prodá již v tomto roce. Tento typ mobilního zařízení se tedy stává součástí běžného života a není pochyb, že v nejbližších letech pronikne i do škol. Přesto připravovaná strategie vzdělávací politiky ministerstva školství do roku 2020 neobsahuje ani jednou slovo počítač, natož tablet. Vlády mnohých států se na invazi nejmodernějších přístrojů připravují a organizují projekty na ověření jejich využití ve výuce. Jen za loňský rok bylo po celém světě do škol zakoupeno celkem 8 milionů tabletů, z toho 4,5 milionu v USA. Například na kalifornské střední škole v Riverside se výsledky žáků používajících elektronickou učebnici matematiky ve formě speciální aplikace v tabletu zlepšily o neuvěřitelných 19 procentních bodů během jednoho školního roku.
ŠKOLA V ČESKÉ KAMENICI: ŘEŠME FINANCE NA IT SYSTÉMOVĚ Právě Nakladatelství Fraus ve spolupráci s dalšími partnery implementovalo ve školním roce 2012/2013 v rámci projektu Flexibook 1:1 do škol v ČR několik stovek tabletů. „Projekt je založen na tom, že každý žák má svůj vlastní tablet s nainstalovanými interaktivními učebnicemi pro školní výuku, ale i domácí přípravu. Cílem projektu bylo zjistit, zda se žáci mohou učit bez papírových učebnic,“ vysvětlil iniciátor projektu Jiří Fraus. Do projektu se zapojilo celkem 16 základních škol a víceletých gymnázií. Jednou z nich je například Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium v České Kamenici. Právě tato škola má už čtyřleté zkušenosti s výukou prostřednictvím notebooků a nově také tabletů. „Přes všechny nároky, požadavky a těžkosti si nedokážeme představit, že bychom se museli vracet zpátky ke klasické výuce za pomocí ‚černé‘ tabule. Výsledky vzdělávacího procesu jasně ukazují, že vliv digitální výuky je jednoznačně pozitivní. Při takovéto výuce se aktivizují i žáci, kteří jsou při klasické výuce pasivní,“ popsal vlastní zkušenosti ředitel školy Daniel Preisler. Učitelé, žáci i jejich rodiče v mnoha školách se přesvědčili o prospěšnosti digitální výuky. Zároveň se ale na základě zkušeností shodují na tom, že bez pomoci ministerstva a dalších institucí bude zavádění technologií do škol pomalé a obtížné. „O tom, že lze realizovat digitální výuku s počítači ve formátu 1 : 1 na běžné ZŠ, jsem přesvědčen. Škola však musí být na tento typ výuky připravena technicky a také personálně. Neméně důležitá je pak spolupráce s rodiči, kteří se na nákupu tabletů podílejí. Finanční stránku je však do budoucna třeba řešit systémově, v rámci státního rozpočtu nebo třeba bankovního sektoru,“ domnívá se Daniel Preisler. Pod spoluprací s bankovním sektorem má ředitel Preisler na mysli finanční model, v jehož rámci rodič notebook po nějakou dobu pravidelně splácí a banka zaručuje, že nedojde k enormnímu navýšení počáteční ceny.
TABLETY POMÁHAJÍ ŽÁKŮM SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI Přibývá i dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým pomáhají právě počítače, tablety a chytré telefony. Zastřešující iniciativou pro využívání tabletů ve speciálním vzdělávání je neformální komunita iSen, která vznikla z iniciativy pedagogů ve Speciální ZŠ v Poděbradech. Například sedmiletá Zuzka s diagnózou dětská mozková obrna je upoutána na vozík a ve všech ohledech je závislá na péči druhých lidí. „Velké problémy s jemnou motorikou jí nedovolují plnit školní úkoly, které vyžadují ovládání prsty. Zuzka přitom rozumově zvládá běžné prvňáčkovské úkoly, jako je přiřazování slabik k obrázkům nebo skládání slov ze slabik. K tomu, aby mohla své schopnosti prokázat a dále rozvíjet, využívá její paní učitelka vzdělávací aplikace, kde Zuzka nemusí obrázky a slova fyzicky zvedat a přikládat, ale stačí dotykem ovládat displej tabletu,“ popisuje zástupkyně ředitele poděbradské školy Lenka Říhová. V rámci inkluzivního vzdělávání informační technologie využívají i v České Kamenici, kde po třech letech projektu Odpolední škola mohou konstatovat, že u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami došlo ke zlepšení prospěchu a zvýšení sebevědomí při výuce.