Pro současnou dobu je charakteristický
důraz na úspory energie,
zvyšování efektivity a snižování
energetické náročnosti výroby.
Mezi důležité podpůrné technologie
se řadí dodávka stlačeného
vzduchu, jehož výroba patří mezi
energeticky nejnáročnější. Ve
většině případů se jedná o větší
množství stlačeného vzduchu, který
je vyráběn kompresorovou stanicí.
Snahou provozovatele takové
stanice je maximalizovat účinnost
provozu a minimalizovat náklady
na její provoz, což lze dosáhnout
optimalizací sledování technického
stavu pomocí moderních metod
technické diagnostiky strojů. Provoz
každého stroje je charakterizován
měřitelnými parametry, jako
např. vibrace, teplota, hluk, měrné
spotřeby energie, výkonové i časové
využívání stroje atp. Opotřebení
jednotlivých strojů je výsledkem
jejich zatěžování i přetěžování.
Vypočítané časové i výkonové
zatěžování včetně měrných spotřeb
a jejich trendů je určitým ukazatelem
opotřebení stroje. Technická
diagnostika použitá v projektu,
využívá těchto
naměřených hodnot,
při sledování
za určité období
je schopna vyhodnotit
stav daného
stroje a o tomto
stavu informovat
provozovatele.
Výpočtové algoritmy,
implementovány
v PLC/
PAC (kategorie
TECOMAT
TC700, Siemens
S7-300 apod.)
zajišťují přesnou evidenci provozních
hodin a výpočty časového
a výkonového zatížení tohoto zařízení.
Řídicím systémem vypočtené
výsledky, zpracovávané na připojeném
SCADA systému lze přenést
do nadřazené managerské počítačové
sítě podniku. Provozovatel tak
získává detailní přehled o provozu,
zatěžování a technickém stavu jednotlivých
strojů. Informace je možné
využít při plánování výroby a oprav
tak, aby bylo možno minimalizovat
nejen výpadky zařízení, ale i náklady
na preventivní údržbu.
Projekt měl ukázat jeden z možných
směrů využití inteligentního
průmyslového monitoringu k určení
poměrného zatížení a dalších parametrů
jednotlivých kompresorů ve stanici.
V rámci projektu byly provedeny
praktické implementace algoritmů do
PLC/PAC a praktické odzkoušení na
reálném zařízení umístěném v AGC
Flat Glass závod Dubí.
Tento výzkum je podpořen z prostředků
projektu číslo FT-TA3/155
v programu „Tandem“, vyhlášeným
MPO České republiky.
OTO SLÁDEK, JAROSLAV ŠÍPAL
