Různé a různorodé procesy a děje
mají tendenci probíhat v čase stejně,
synchronizovaně. Potlesk auditoria
začíná neuspořádaným tleskáním
stovek jedinců a často dospěje
do rytmického aplausu, kdy všichni
tleskají najednou. Cvrčci nebo
cikády cvrlikají synchronizovaně,
světlušky synchronizovaně blikají.
Mozkové buňky - neurony se synchronizují,
abychom mohli vnímat,
cítit a myslet. Ale když je úroveň
synchronizace příliš velká, dochází
k epileptickému záchvatu. Můžeme
synchronizaci měřit, poznat, jestli
se dva subjekty synchronizují
vzájemně, nebo jeden se úplně přizpůsobí
druhému? Ano, můžeme
pomocí moderních metod analýzy
signálu. Nahráváme činnost srdce -
EKG a rytmus dýchání - ovlivňuje
rytmus dýchání rytmus srdce nebo
naopak? Co je zdravé a co znakem
nemoci? Jak souvisí mozkové vlny
- EEG - zaznamenané v různých
částech mozku? A jak souvisí rytmy
mozkových vln s rytmem srdce
či rytmem dýchání? Pomohou nám
takové znalosti odhalit nemoci?
Pomocí matematických přístupů
vyvinutých v Ústavu informatiky
AV ČR bylo zjištěno, že dochází ke
kvantitativním změnám synchronizace
mezi rytmy srdce a dýchání
při přechodu z hlubokého stadia
anestézie do stadia mělčího. Co se
týká směru koordinace, neboli kauzálních
vztahů, dochází dokonce ke
kvalitativním změnám. Tyto změny
v interakcích mezi rytmy srdce a
dýchání a i mezi mozkovými vlnami
studujeme ve spolupráci s vědci
z Velké Británie, Německa, Norska,
Slovinska a Švýcarska v projektu
"BRACCIA" podporovaném 6. rámcovým
projektem EU. Předpokládá
se hlubší pochopení mechanismu
regulace fyziologických funkcí ve
stavu anestézie a probouzení z ní,
jako i nové objektivní míry hloubky
anestézie.