Na začátek dovolte krátký příběh. Vešli jsme do expozice, jeden z vystavovatelů nás úklonou přivítal a na krk nám zavěsil malou baterii, která svítila. Poděkovali jsme, sundala jsem ji a vložila do tašky s dalšími materiály. On přiskočil a okamžitě mi na krk pověsil další. Rozhlédla jsem se: všude kolem se pohybovali návštěvníci se světluškou na hrudi, tak si to zřejmě tento hostitel přál. „Pojďte sem, prosím,“ ukázal na mě a vložil mi do ruky další minibaterii, tentokrát nesvítící. „Tady, vidíte,“ ukázal na misku s vodou, „trochu ji namočte!“ Divila jsem se, leč ponořila spodek baterie do misky, jak si přál. Světýlko se rozzářilo a rychle nabylo na intenzitě. „Stačí,“ řekl spokojeně, „takhle ji můžete dát do jakékoliv tekutiny – do limonády, do džusu…“ „I do teplé polívky?“ vyhrkla jsem. „Jo, i do polívky,“ odpověděl a smál se, až se zajíkal. Večer jsme s kolegyněmi světýlka odložily na noční stolek, ale po chvíli jsem musela vstát a zavřít je do zásuvky, svítilo to do tmy překvapivě intenzivně. Zato se velice osvědčilo jedno pověšené na kliku koupelny zevnitř. Když se tam někdo z nás potmě štrachal, při otevření ozářilo světlo schod, který do koupelny vedl. Takhle jsem se seznámila s novinkou společnosti ENEX. Může za to magnesium Společnost byla založena v roce 2013 na vývoj a výrobu baterií a zaměřila se na dva nevyčerpatelné zdroje. Pracuje se slunečním světlem a využívá magnesium extrahované z moře. Hořčík tu slouží jako obnovitelné paměťové médium, řečeno slovy ekologů, nabízí se nám ekologicky udržitelný systém, navíc energie, která nevypouští CO2 a může být recyklována v globálním měřítku. Výroba energie pomocí hořčíku není nijak nová, je známa už mnoho let, výzkum probíhal na základě dvou metod – pomocí slitiny a také pomocí prášku, který je vhodný právě pro malinké elektrické zdroje. Baterie s levným práškem mohou tedy vyrábět elektřinu pomocí vody, vlastně jakékoliv kapaliny, která vodu obsahuje. Hořčík sám je navíc extrémně bezpečný prvek, patří mezi minerály, které jsou pro náš život nezbytné, nehrozí tedy žádné nebezpečí pro člověka ani pro životní prostředí. Dokud nedojde ke kontaktu s vodou, mohou být tyto zdroje dlouhodobě uloženy a nic se nestane. Hořčík nezmizí, pouze se opět promění na oxid hořečnatý a počká si na svoji životodárnou kapku vody… ENEX s cyklickým fungováním počítá. Už dnes nabízí jako výsledek vývojové práce designově hezky vyřešené lucerny, svíčky apod., ale chce rozhodně v možnostech využití pokračovat. Například teď směřuje k nabídce skladovatelného elektrického napájení pro případy nouze či nějaké katastrofy, hledá smysluplné využití, které bude mít pozitivní přínos pro společnost. A moje světýlko? Prozařovalo tašky i po dvou dnech při příjezdu do Prahy, mrkalo na mně dlouho, když jsem vypnuli světlo večer v pracovně. Pak zhaslo a dostalo znovu napít. Svítí pořád… Vladimíra Storchová Foto: ENEX a autorka
