Posouvat hranice lidského poznání,
odhalovat nové přírodní zákony
a hledat způsoby jejich využívání,
je tvrdou, náročnou a vyčerpávající
činností, avšak zároveň velkým
fascinujícím dobrodružstvím.
Cesty k novým vědeckým objevům
a technickým vynálezům byly
vybudovány z nesčetných příspěvků
mnoha generací tvůrčích osobností,
působících na více či méně
anonymních pracovištích. Této
realitě se však zcela vymyká unikátní
výzkumná instituce - Cavendishova
laboratoř v Cambridge.
Na proslulé anglické univerzitě
v Cambridge (zal. 1229) byla v roce
1871 zřízena katedra experimentální
fyziky - do té doby zde byl pouze
ústav přírodní filozofie, zahrnující
matematiku, fyziku a chemii. Součástí
nové katedry bylo vědecké
pracoviště, později nazvané Cavendishova
laboratoř. V jejím čele by
vedení univerzity rádo vidělo již proslulého
Williama Thomsona-lorda
Kelvina, ale ten byl již profesorem
na univerzitě v Glasgow a odmítl toto
místo opustit. Bylo proto nabídnuto
tvůrci matematického modelu teorie
elektromagnetického pole a podle
pozdějšího hodnocení největší
postavě teoretické fyziky mezi Newtonem
a Einsteinem J. C. Maxwellovi
(1831 - 1879), který tehdy po odchodu
z londýnské univerzity působil
v Cambridge pouze externě. Ten pak
všechny svoje síly věnoval budování
nové laboratoře podle projektu,
jenž osobně vypracoval, a jíž se stal
prvním ředitelem (funkce je dodnes
označována jako "Cavendish Professor").
Výstavbu financoval vévoda
z Devonshiru, byl potomkem Henryho
Cavendishe, ale protože jeho
dotace nestačily, nesl část nákladů
sám Maxwell.
Na rozdíl od obecně rozšířeného
omylu bylo toto světové středisko
experimentální fyziky a dalších přírodovědných
oborů ve skutečnosti
založeno až 61 let po smrti mimořádně
bohatého aristokrata - jehož
bankovní účet byl ve své době největší
vloženou částkou u Anglické
národní banky - soukromého badatele
a neuvěřitelného podivína sira
Henryho Cavendishe (1731 - 1810).
Ačkoliv on sám svoje miliony nezanechal
vědě, zůstalo jméno Cavendish
svázáno s vynikajícími vědeckými
úspěchy a sama laboratoř byla
a zůstává spojována s Cavendishem
samým. Když se totiž Maxwell na
konci své kariéry věnoval uspořádání
Cavendishovy pozůstalosti, s překvapením
nalezl v téměř sto let starých
záznamech mnoho dosud neznámých
význačných objevů, znovu - ovšem
nezávisle - odhalených později dalšími
učenci (Coulombův a Ohmův
zákon, pojem kapacity, existence
elektromagnetického pole aj.).
Maxwellovými pokračovateli ve
funkci ředitele byli přední fyzici
a chemici světové proslulosti. V roce
1879 se jím stal sir J. W. Strutt Rayleigh
(1842 - 1919), nositel Nobelovy
ceny za fyziku v roce 1904 za
výzkum v klasické fyzice - stanovení
hustoty nejdůležitějších vzácných
plynů a objev argonu. Od roku 1884
zde "šéfoval" další nositel Nobelovy
ceny za fyziku z roku 1906 za teoretické
a experimentální práce vedení
elektřiny v plynech a objev elektronu
sir J. J. Thomson (1856 - 1940). Dalšími
z ředitelů byl nositel Nobelovy
ceny za chemii za práce v oblasti
transmutace prvků a chemie radioaktivních
látek Ernest Rutherford (1871
- 1937), a objevitel izotopů několika
prvků a zakladatel hmotnostní spektrografie
F. W. Aston (Nobelova cena
za chemii (1922).
Nejvyššího vědeckého uznání
- udělení Nobelovy ceny - se dostalo
poměrně velkému počtu dalších
učenců, kteří v laboratoři trvale pracovali
nebo tam působili alespoň
dočasně. Bez jakýchkoliv nároků
a úplnost jmenujme například sira W.
H. Bragga (NC 1915), Ch. G. Barkla
(NC 1917), N. Bohra (NC 1922),
Ch. T. R.Wilsona (NC 1927), sira G.
P. Thomsona (NC 1937), P. M. S.
Blacketta (NC 1948), C. F. Powela
(NC 1950), sira J. D. Cockrofta (NC
1951), E. T. S. Waltona (NC 1951),
F. M. Perutze (NC (1962). J. C. Kendrewa
(NC 1962), F. H. C. Cricka
(NC 1962), nebo sira Martina Ryleho
(NC 1974). Žádné další pracoviště
na světě nedokázalo dosáhnout
takových výsledků. Vědě naprosto
oddaný lord Cavendish byl velkým
zastáncem veřejného sdílení nejnovějších
objevů pro dobro vědy jako
celku a sám si pro sebe stanovil ty
nejvyšší normy pro výzkumnou práci.
Se "svou" laboratoří a její úrovní
by byl určitě spokojen! /tes/
