Konference SOLIDWORKS World 2015, která letos proběhla v hlavním městě Arizony, ve Phoenixu, ukázala vizi světa, v jakém budeme již brzy žít. Tento nový svět bude plný designu, osobní zkušenosti a všeobecného sdílení. Za tím vším pak bude stát výkonný software, jehož role se každým rokem posiluje. Nedílnou součástí tohoto modelu je výrobní software, kterému se podrobně věnujeme v naší tradiční vkládané příloze, již naleznete vloženou v tomto vydání Technického týdeníku. Design jako takový je ale také na vzestupu. Ne, že by dřív nezáleželo na tom, jak a co vypadá, ale dnes je situace jiná. Masová sériová výroba se mění v masovou customizaci. Jinými slovy: co zákazník, to jiný vkus, to jiný design. Dnešní moderní nástroje už takové věci umožňují. Návrhářské a konstrukční softwary jsou již natolik pokročilé a uživatelsky přívětivé, že téměř každý (s trochou nadsázky) si může navrhnout výrobek podle svých potřeb a představ. A stejně tak snadné již brzy bude si vše vyrobit – na 3D tiskárnách. Budeme tedy originálnější, kreativnější a vynikne tak lépe naše osobnost? Těžko říct. Každopádně budeme fyzicky osamělí a virtuálně bez kousku soukromí. Budeme žít vlastní individualizované životy, které budeme sdílet s tisíci dalšími podobnými na sociálních sítích a na internetu obecně. Společně s nimi si budeme tvarovat a dotvářet svůj vlastní život. Tvar se tedy stává tím, na čem téměř nejvíc záleží. Není proto divu, že nejchytřejší lidi na světě naleznete právě v tomto oboru softwarového inženýrství. K tomu všemu jsou ale zapotřebí výkonné počítače. Tak to už také není pravda. Zatímco teď stále ještě žijeme v období převážně hybridního cloudu, časem se zřejmě všichni přesuneme do tzv. pravého cloudu. Co to znamená? Že výkonná výpočetní procesní síla a výkon už nebudou umístěny v desktopových stanicích a cloud už se nebude využívat pouze k ukládání a sdílení dat. V cloudu se už rovnou bude odehrávat veškerá práce a lidé budou mít v rukou jen dokonale propracovaná uživatelská rozhraní. To je důvod, proč se cloudové aplikace množí jakou houby po dešti a tímto směrem se vydávají všichni větší výrobci softwarů. Panika propuká také v Sillicon Valley, protože éra křemíku už evidentně a defi- nitivně končí. Začínají se hledat jiné oblasti zájmu a radikálně se přepisují stávající business plány. Například Intel intenzivně pracuje na tělních čipech, které budou schopny nejen monitorovat zdravotní stav člověka, ale například také nést paměťové záznamy, což by v budoucnu mohlo výrazně pomoci pacientům trpícím těžkými demencemi, ale také těžce zamotat hlavy justici. Opět se zde ale setkáváme se zcela novým designem. Nemění se ale jen design ve smyslu výsledku kreativní tvorby, ale i ve smyslu tvorby – procesu. Inovace už nejsou výsledkem dlouhodobé práce jednotlivce či úzkého kolektivu, ale jedná se o kolektivní práci v tom nejširším slova smyslu. Společenství designérů se v dnešní době postavené na zkušenostech a na zážitcích připodobňuje k eklektickému kmenu, který vykazuje většinu antropologických rysů tohoto společenství – různorodost věkovou, pohlavní, profesní, etnickou… Spojuje je jediné: životní prostor zasvěcený designu. Andrea Cejnarová