Do konce nynější dekády by mohla zelená energie vykazovat největší přírůstky – konstatuje výroční zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) World Energy Outlook (WEO-2015). Umožní to postupně se zmenšující náklady na tento druh energie a její dynamický nástup zejména v rozvojových ekonomikách světa. Podle expertů IEA zelená energie bude po pařížské konferenci COP 21 s to přispět nejenom k ochraně klimatu, ale i k posilování energetické bezpečnosti států a ke zmenšování těžby, zpracování a dramatických výkyvů cen fosilních zdrojů. Celosvětová poptávka po energii vzroste do roku 2040 o třetinu. Již do roku 2020 lze očekávat výstavbu a zprovoznění cca 700 GW nových zdrojů. Z toho mají na zelené kapacity připadnout až 2/3 nových kapacit. Na celosvětové skladbě zdrojů se může nefosilní sektor podílet cca 26 % (oproti 22 % z roku 2013). „Nejzelenější“ energetickou velmocí se má stát do roku 2020 Čína: v rámci tamějšího přírůstku nových kapacit budou nefosilní zdroje zabezpečovat až 40 %. Sestupn ý vývoj cen Nové zelené technologie posiluje nejenom intenzivní vědecký výzkum v oboru a implementace levnějších materiálů, ale i změna postojů řady bank a investičních společností k jejich výstavbě a provozování. Experti IEA očekávají, že zelená energetika může napomoci účinně řešit poptávku po energii nejenom v nejlidnatějších státech světa, ale i v technicky zatím nevybavené jižní a subsaharské Africe. Nejsou to jen investiční problémy, které až dosud brání dynamičtějšímu nástupu nefosilních zdrojů. V mnoha (zvláště rozvojových) zemích chybí pro jejich výstavbu a provoz rovněž dostatek erudovaných odborníků, malé zkušenosti místní exekutivy s tímto novým energetickým fenoménem a také řada zbytečných regulačních opatření. Nástup zelené energie může paradoxně podvázat i nemístně štědrý systém dotací (zejména na jejich provoz). Ekonomové bedlivě analyzují současný pokles tržních cen ropy, uhlí a dalších energeticky využitelných materiálů. Pro nástup zelené energie by byl nebezpečný, pokud by byl dlouhodobý, stejně jako kdyby došlo k jeho rychlému a razantnímu skoku směrem nahoru. Změny mix ů V příštích 10–15 letech třeba očekávat řadu změn ve formování jak globálních (kontinentálních) energetických mixů, tak jejich národních ekvivalentů. Bude to těsně souviset s ekonomickým rozvojem řady regionů naší planety a s jejich požadavky na energetické vybavení. Velké strukturální transformace proběhnou zejména v Asii. Experti předpokládají, že k tradiční fosilní dvojici (ropa a uhlí) se definitivně připojí jádro (hlavně v Číně a v Indii), těsně následováno fotovoltaikou a eolikou. Energetika je nejenom strategický obor podmiňující ekonomický a společenský život států. Ve své dosavadní struktuře materiálových vstupů zároveň figuruje (vedle rozšiřující se dopravy) jako hlavní původce emisní zátěže planety a růstu teplot ovzduší. Pokud v nich země urychleně nepřistoupí k zásadní inovační politice, objem celosvětových emisí skleníkových plynů i nebezpečná trajektorie růstu teploty se nesníží. Konec disfunk čních dotací Bezpečná a udržitelná energetická budoucnost lidstva nemá v I. polovině 21. století bez jádra a bez zelené energie šanci. Abychom pokročili od slibů ke konkrétním činům, k tomu bude zapotřebí mj. eliminovat stávající globální systém dotační politiky. Zatímco v roce 2014 si fosilní zdroje (uhlí, ropa, plyn) vydobyly cca 490 mld. USD, na zelenou energii zbylo jen 112 mld. USD. Eliminace uhlíkové stopy znamená do roku 2030 nejenom rušit veškeré nynější dotace pro fosilní energetiku, ale i nekompromisně odstavovat staré, postupně dosluhující kapacity a nahrazovat je novými čistšími zdroji. Experti IEA opakovaně kladou důraz na racionalizaci spotřeby již vyrobené energie a na průběžné posilování účinnosti a efektivnosti její produkce a distribuce. Nestačí kriticky přistupovat výlučně k dožívající fosilní energetice. Ruku v ruce s tím je nutné dosáhnout razantních změn i v nynějším systému dopravy na bázi fosilních surovinových vstupů. Budoucnost patří elektromobilům a vozidlům s vodíkovým pohonem. /ex/
