Švédsko už dnes patří k světovým premiantům ve využívání bezemisních zdrojů energie a má i nejambicióznější cíle: nejpozději v roce 2040 by energetika země měla být stoprocentně „čistá“. V současnosti se ale opět rozhořel mezi politiky i odborníky spor, zda lze tohoto cíle dosáhnout bez jaderných elektráren. V současnosti vyrábí Švédsko více než polovinu elektřiny ve vodních a větrných elektrárnách a o dalších zhruba 40 % se starají jaderné elektrárny. Švédská vláda v roce 2016 přehodnotila dřívější záměr co nejrychleji se jaderné energetiky zbavit, ale prakticky zcela zastavila jakoukoliv její podporu a zaměřila svou energetickou politiku především na rozvoj obnovitelných zdrojů. Novou diskusi o dalším využívání jaderných elektráren ale nyní odstartoval článek Ulfa Kristerssona, předsedy Umírněné koaliční strany a vůdce uskupení, které o jediný mandát prohrálo loňské podzimní parlamentní volby. 100 % elektřiny bez emisí do roku 2040 Kristersson tvrdí, že tématem švédské energetické politiky do roku 2040 nemá být 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů ani uzavírání jaderných elektráren, ale 100 % elektřiny bez emisí. Říká, že spolehlivé dodávky elektřiny jsou základní podmínkou konkurenceschopnosti a prosperity Švédska, a pokud má země zároveň dál plnit svou roli světového lídra v ochraně klimatu, neobejde se bez rozsáhlé elektrifikace průmyslu a dopravy. Argumentuje i názorem klimatického panelu OSN, podle kterého je dosažení globálních klimatických cílů podmíněno zvýšením světové produkce elektřiny v jaderných elektrárnách o 90 až 200 %. Kristersson v této souvislosti vyzval i k přehodnocení plánu odstavit letos a v roce 2020 jaderné elektrárny Ringhals 2 a 1. V tom jej podporuje velká část průmyslníků a nepřímo i správce švédské přenosové soustavy, společnost Svenska Kraftnät. Podle její nedávné zprávy povede uzavření obou jaderných elektráren k velkému počtu hodin s velmi vysokými cenami elektřiny a mnoha hodinám obtíží při vzájemném propojení výkonové bilance. Podle představitelky Strany zelených, ministryně životního prostředí a místopředsedkyně vlády Isabelle Lövinové jsou Kristersonovy požadavky nezodpovědné. Lze ale očekávat, že diskuse o energetické politice Švédska bude pokračovat bez ohledu na ideologii. Svou roli hraje fakt, že současná švédská vláda je v důsledku volebního výsledku asi nejkřehčí v historii země, ale rozhodující zřejmě bude, že švédská vládní energetická politika se dlouhodobě vyznačuje snahou o racionalitu a širokou společenskou podporu. Švédská podpora energetických inovací Vláda podporuje širokou škálu inovačních programů v energetice. Více než 90 % všech budov postavených v několika minulých letech je vybaveno tepelným čerpadlem. V zemi působí kolem dvaceti start-upových firem zaměřených na energetiku. Například společnost CorPower Ocean vyvíjí obří bóje, které vyrábějí elektřinu přeměnou energie mořských vln. Ve švédských vodách sice tato technologie nenajde uplatnění, protože vlny jsou tam relativně malé, ale vláda projekt přesto podporuje, protože by se mohl stát zajímavým produktem švédského exportu. Podporu mají i koncepční inovace. Švédská nadnárodní inženýrská společnost Sweco, která působí i v ČR, ve své dubnové zprávě uvádí, že do roku 2045 vzroste ve Švédsku spotřeba elektřiny o 30 %, a tvrdí, že velká část nárůstu může být pokryta inteligentnějšími způsoby využívání energií a také opětovným použitím jejich přebytků. Představuje širokou škálu řešení, od řízené ventilace budov až po využití energie z odpadů a inovativních koncepcí pro zpětné získávání tepla z odpadních vod, tunelů metra a elektrických vedení vysokého napětí. Hejl Servis
