Ohlédnutí zpět Mnozí ze starší generace si ještě pamatují, jak v samoobsluhách museli dříve pokladní ručně do kláves naťukat každou cenovku zakoupeného zboží. Když se objevily čárové kódy, prodej se podstatně zjednodušil i urychlil. Čárový kód významně přispěl k automatizovanému sběru dat. Je tvořen černotiskem vytištěnými pruhy (v některých novějších verzích kódu mozaikou) definované šířky, umožňující přečtení pomocí laserových čteček (pro jednorozměrné kódy) či laserových skenerů (pro jednoi dvourozměrné kódy). Pro leckoho bude možná překvapením, že myšlenka na jeho využití pochází už z roku 1949. Patent na něj byl pak poprvé udělen o tři roky později, v roce 1952, dvěma Američanům: Normanu Josephu Woodlandovi (1921–2012) a Bernardu Silverovi (1924–1963). Oba vynálezci opticky naskenovaného čárového kódu byli ke své práci vyzváni v roce 1948 poté, co Silver zaslechl vedoucího potravinového řetězce, jak požádal děkana Drexelské univerzity (tehdy nazývané Technologický institut Drexel), aby provedl výzkum automatického zachycování informací o prodávaných produktech v prodejních pokladnách. Oba pánové na tomto projektu spolupracovali a skutečnou čtečku čárových kódů, která mohla elektronicky kód přečíst, přivedli na svět v roce 1951. U nás jsme tento vynález uvedli do života se značným zpožděním v roce 1979, víceméně z exportních důvodů, i když v tu dobu Československo přijalo evropské standardy pro automatickou identifikaci zboží pomocí čárových kódů jako první země socialistického bloku. Ing. Jaroslav Camplík, ředitel oddělení exportu národního podniku Čokoládovny, dovezl tehdy z Velké Británie první čárové kódy do ČSSR, neboť obchodní partner Čokoládoven, britský obchodní řetězec Tesco, postavil svého dodavatele před hotovou věc: „Vaše zboží musí být od nynějška značeno čárovými kódy.“ Každoročně pak Čokoládovny do Velké Británie vyvážely na 900 tun zboží. Historicky se tedy první čárové kódy u nás objevily na dodávkách čokolády pro západní trhy. O rok později, v roce 1980 (tedy před 40 lety), tiskárna Grafobal ve slovenské Skalici tiskne první čárový kód na základě filmové předlohy z Velké Británie. V Grafobalu je ještě téhož roku instalováno první kontrolní zařízení pro verifikaci kvality čárového kódu. V roce 1983 se Československo jako 19. země stalo členem EAN (European Article Number, česky Mezinárodní číslo obchodní položky, je jednotná mezinárodní číselná identifikace zejména spotřebních výrobků a dalších obchodovatelných položek). V roce 1985 Československo realizovalo pilotní projekt obchodního domu s aplikací čárových kódů, který se měl stát vzorem pro ostatní státy RVHP. V pražském Domě elegance se tak v naší republice s čárovými kódy poprvé setkali běžní zákazníci. A situace dnes? Trávíme zpravidla opět dlouhé minuty ve frontách. K dispozici je sice dost pokladen, ale jen několik z nich je obvykle otevřených. Zákazníci v českých supermarketech a hypermarketech se tak často musejí obrnit trpělivostí, než na ně při placení vůbec přijde řada. Pokladních je málo a nové nepřibývají. Odlehčující variantu nabízejí třeba samoobslužné pokladny, které jsou přizpůsobeny také na možnost krádeží. Těm kromě bezpečnostních tagů u dražšího zboží zamezuje váhová kontrola (u každé položky je dána i hmotnost výrobku), namátkové kontroly, dohled pokladního supervizora a další opatření. Některé obchodní řetězce rovněž už před lety spustily službu nakupování se skenery Scan & Go („skenuj a jdi“). Součástí nákupního vozíku je přenosný počítač a snímač, s jehož pomocí zákazník skenuje cenu zboží, které nakupuje. Má proto neustále přehled o tom, kolik ho už zboží stálo, a u pokladny si může ověřit, zda bylo správně namarkováno. Ale ani tato řešení ještě ne zcela odpovídají moderním technologickým možnostem 21. století. Proto se objevují nové koncepty a projekty supermarketů blízké či vzdálenější budoucnosti. Míst o papíru displej I české obchody postupně přecházejí na elektronické cenovky u regálů, což je sice menší, ale přesto ne bezvýznamný krůček vpřed. Přes bezdrátovou síť Wi-Fi lze tak cenu zboží změnit v podstatě ihned, lehce i efektivně a digitální cenovky šetří životní prostředí a čas zaměstnanců. „Díky tomu máme ihned ve všech prodejnách novou cenu, jakmile ji centrálně změníme,“ říkají vedoucí pracovníci těchto společností a prodejen. Interaktivní displeje budou obsahovat i veškeré informace o produktu, který si zákazník prohlíží, a nejen pár údajů, které se dočte na současných papírových etiketách. Bude-li si zákazník kupovat třeba jogurt, dozví se jeho přesné složení a energetické a nutriční hodnoty (už nebude potřebovat lupu), původ mléka i složení ovocné příchuti a řadu dalších informací. U masa nejen, zda je mražené či chlazené a zemi původu, ale i jeho čerstvost (přesný čas porážky), rodokmen poraženého kusu včetně oblasti, kde zvíře chovali, a způsobu chovu, jeho nutriční hodnoty atd. Automatizované samoskenovací pokladní pásy Hosteska na veletrhu informačních systémů pro obchodní řetězce vhazuje na ukázku u pokladny ve směru pohybujícího se pásu malý míček s čárovým kódem. Ten na něm poskakuje, a přesto je jeho cena systémem automaticky zaregistrována. Jedná se o koncepčně perspektivní inteligentní samoskenovací pokladnu, která podstatně zvyšuje průchodnost pokladního místa. Zakoupené zboží lze umístit přímo na dopravní pás, na němž jsou automaticky rozpoznány čárové kódy. Velké výrobky mohou být ponechány v nákupním košíku a naskenovány zaměstnancem pomocí ručního skeneru. Řešení kombinuje vylepšenou technologii skeneru a vysokou kvalitu skenování, která dosahuje rychlosti kolem 60 produktů za minutu. Statisticky zhruba 3 % produktů systém nezachytí. I s tím je však počítáno. Nezaregistrované zboží se operátorce u pokladny prostřednictvím zabudovaných kamer objeví na obrazovce a ta ho dodatečně naskenuje. Samoskenovací pokladní pás je opět zaměřen na úspory nákladů i pracovních sil. Nást up robotů i do supermarketů? Zákazník už nebude muset hovořit s prodavačem či prodavačkou. Přistoupí k tabletu, zadá dotaz a systém s umělou inteligencí mu odpoví nebo pomůže s problémem, například s reklamací či změnou hesla nebo PIN kódu. Sortiment se bude doplňovat roboticky, což se v nejednom případě děje už dnes. Mezi regály některých supermarketů projíždí robot, který kontroluje, zda je v nich dost zboží. Nakupující si budou vybírat ne pohledem na cenovky, ale na interaktivní displeje, kde se dozvědí nejen cenu produktu, ale i jeho původ, čerstvost, složení, energetickou či nutriční hodnotu a mnoho dalších informací. Prodavači se mohou více věnovat zákazníkům a poskytnout jim kvalifikované informace. Další revoluční koncept supermarketů budoucnosti naznačují technologie, které byly v prototypové verzi poprvé představeny v rámci veletrhu Expo v Miláně v roce 2015 jako součást pavilonu Fu- ture Food District společnosti Coop Italia, největšího italského řetězce supermarketů ve spolupráci s technologickou společností Accenture. Na velkých interaktivních displejích se zde zobrazí více než 6 000 produktů. Když zákazník položí ruku třeba na okurku, objeví se na nich další informace o této potravině jako v plynulé rozšířené realitě, bez jakéhokoli dodatečného těžkopádného zařízení nebo rozhraní. Prostřednictvím těchto zobrazovacích ploch může každý produkt sdělovat své nutriční vlastnosti, původ, přítomnost alergenů, pokyny k likvidaci odpadu, propagační akce a další údaje. Tuto zkušenost umožňují senzory Microsoft Kinect, interpretující gesta zákazníka. Lidé také mohou prostřednictvím aplikace nahrát do svého profilu individuální preference, tedy například alergeny, dietu nebo oblibu určitého typu vína. Aplikace je potom může po prostoru navigovat a nabízet jim zboží a slevy na míru. Na velké obrazovce se zákazníkům během cesty obchodem zobrazují také například cenové nabídky řetězce, tipy pro vaření, informace ze sociálních médií obchodníka, nejprodávanější výrobky a různé akce nabízející další možnosti interakce. K dispozici je tu též 20 m dlouhá vizuální stěna dat složená z 54 monitorů, kde si zákazníci mohou prohlížet různé dodatkové informace, včetně speciálních nabídek, návrhů vaření a denně nejprodávanějších produktů. Zboží z regálu rovnou do tašky Nizozemská společnost Ahold zkouší obchod budoucnosti bez pokladních zón. Není však první ani poslední, kdo testuje inovace v maloobchodě, které v blízkých letech promění tradiční nakupování. V USA začínají nápady z futuristických filmových vizí do reality přenášet dva největší konkurenti: obchodní společnosti Wal-Mart Stores, provozující řetězec velkých diskontních obchodních domů, s Amazonem, internetovým obchodem patřícím americké společnosti Amazon. com. Ta už dobyla svět on-line nákupů po internetu a teď se rozšiřuje také formou kamenných prodejen. V přízemí své kancelářské budovy v Seattlu ve státě Washington, ale též v amerických městech Chicago a San Francisco provozuje svůj obchod budoucnosti Amazon Go. Lidé v něm při odchodu nemusí ani zpomalit, natož čekat na placení, protože samoobsluha nemá žádné pokladny. Do roku 2021 má být údajně až tři tisíce těchto bezpokladních prodejen po celých Spojených státech. Amazon Go vypadá jako tradiční obchod s potravinami a dalším běžným zbožím. Kupující si zboží z regálu vezmou a odejdou. Potřebují k tomu zákaznickou kartu, která je propojena s jejich bankovním účtem. Ta komunikuje s elektronickými cenovkami umístěnými u zboží v regálech. Kartu k cenovce přiloží a zboží pak umístí do vlastní tašky. Ukončení nákupu potvrdí v mobilní aplikaci pro dokončení platby. Ta proběhne automaticky. Přesněji řečeno, pokud zde chcete nakupovat, musíte si zdarma stáhnout stejnojmennou mobilní aplikaci. V ní se pak přihlásíte svým účtem Amazonu, který zároveň musí mít zadanou funkční platební kartu. S českým účtem a kartou Master- Card vydanou v Česku nemá systém žádný problém. Aplikace následně vygeneruje váš QR kód, který se zobrazí na úvodní obrazovce. S touto výbavou už lze přijít do obchodu a zamířit k turniketům, které připomínají podobná zařízení v metru. QR kód v aplikaci pak přiložíte ke čtečce a turniket vás následně vpustí dovnitř. Od této chvíle vás systém Amazonu zaregistruje a začne sledovat, aniž byste nadále museli mít aplikaci otevřenou a nějak s ní interagovat. Jakmile si vezmete libovolné zboží z regálu, systém na pozadí to pozná. Pokud ho vrátíte, změnu akceptuje. Zboží si můžete dát do připravených tašek a sáčků nebo rovnou do kapes či batohu. Když s nakupováním skončíte a projdete ven turniketem, váš nákup se zaznamená a během chvilky se vám v mobilní aplikaci zobrazí účet včetně rozepsaného pořízeného zboží. Platba se sama strhne z vaší platební karty. Nákupy jednotlivých zákazníků ověřují kromě sítě kamer i snímače hmotnosti, jež sledují, co si kupující vezme z polic a co vrátí zpět. Kamery pomocí počítačového vidění rozeznávají jednotlivé osoby jako entitu zřejmě ne podle obličeje, nýbrž podle jiných fyzických znaků. Přesnější informace ale Amazon tají. V regálech se zbožím jsou následně ještě senzory, které zaznamenávají například váhu. Zboží jako takové žádné senzory nemá. Nákup je opravdu rychlý. I takto pokročilý systém fungování prodejny ale stále vyžaduje určitý lidský personál, který zarovnává zboží, ověřuje jeho dobu trvanlivosti či připravuje v kuchyni čerstvé pokrmy. Milan Bauman
