Ve studii nazvané „Ekologické a ekonomické hodnocení nákladů zdrojů: Aditivní výrobní procesy v průmyslové výrobě“ přináší Verein Deutscher Ingenieure – Center Resource Efficiency informace o materiálně a energeticky efektivních technologiích. Studie je zaměřena především na malé a střední podniky a postup při rozhodování mezi aditivní metodou 3D tisku a konvenční výrobou. Studie je zdarma k dispozici na www.ressource-deutschland.de. Pro aditivní výrobu mluví tužší, lehčí, bezodpadové provedení, které vedle toho, že bude rychleji k dispozici, bude i levnější. Aditivní výroba je považována za klíčovou technologii též v digitalizaci. Má ale i své nedostatky. Nedokáže vyrábět díly s nejužšími tolerancemi a v nejvyšší kvalitě povrchu. Proto většina takto vyrobených dílů vyžaduje ještě určité dokončovací operace obráběním. Vzhledem ke komplexním tvarům nebo odlehčeným tenkostěnným konstrukcím aditivních dílů může být jejich přenos na obráběcí nebo jiný stroj spojen s vibracemi a problémy při novém ustavení a upínání. To všechno pak vedle technických potíží působí i na prodlevu celého procesu. Způsob, jak vyloučit tato negativa, vidí Fraunhoferův institut IPT v přenosu hotového aditivního dílu k dokončovacímu stroji i se základovou deskou, na které se jednotlivé vrstvy při aditivní technologii nanášely. Deska z vysokoteplotní oceli je na rozdíl od dosavadního provedení opatřena keramickou vrstvou, která jí dává opakovatelnou použitelnost.
