Studie INERGIN: jak funguje v České republice trh s volným uhlím?

Pokračování z minulého čísla V minulém vydání TT jsme otiskli výběr poznatků z nové studie INERGIN týkající se reálného stavu zásob a exploatace hnědého uhlí u nás. Dnes přinášíme II. část: V médiích často zmiňovaná disponibilita hnědého uhlí před ÚEL na úrovni následujících 18 let je zavádějící. Nebere v potaz očekávaný vývoj požadavků českých energetických utilit. Zásoby hnědého uhlí podle kalkulací INERGIN vystačí ČR na následujících 26 let. Při prolomení ÚEL na lomu Bílina až na 32 let. Posunutí hranice těžby na lomu Bílina by přitom nebylo spojeno téměř s žádnými významnějšími environmentálními a majetkovými překážkami. Souvisejícím předpokladem je zde proto umožnění zalimitní těžby hnědého uhlí na lomu Bílina od roku 2039, tj. od doby, kdy by ČR vyčerpala své disponibilní zásoby této suroviny. Jednou ze základních podmínek ale je, že všichni poptávající na trhu s hnědým uhlím budou schopni nakoupit je v požadovaném množství, kvalitě a za akceptovatelných cenových podmínek. Splnění této podmínky je však v současné době nejisté vzhledem k minulé, současné a avizované obchodní strategii společnosti Czech Coal. Její představitel odpověděl na otázku, jak dlouho je jeho firma schopna těžit pouhých 20 % své roční produkce hnědého uhlí, takto: „Prostě bychom si počkali, až budeme mít svou vlastní elektrárnu, a v ní bychom spalovali vlastní uhlí… Bez zisku vydržíme i 10 let.“ (Jan Dienstl, spoluvlastník Czech Coal, v rozhovoru pro HN, 22. 3. 2011.) Pochopení problematiky sporů o dodávky hnědého uhlí a odběratelsko-dodavatelských vazeb, resp. situace na tuzemském hnědouhelném trhu, se proto neobejde bez analýzy disponibility tzv. volného uhlí. Nelze nahlížet identicky na subjekt, který provozuje hnědouhelný/ é energetický/é zdroj/e, či zpracovatelský závod na hnědé uhlí a zároveň provozuje těžební činnost a kupř. teplárnu, která je odkázána na svého dodavatele při obstarání paliva pro vlastní provoz. KOLIK UHLÍ KOMU? Současný trh s uhlím, které je reálně k dispozici po uspokojení palivových požadavků skupiny pro odběratele mimo skupinu, představuje další rozměr problematiky. Tuto metodiku používá standardně Evropská komise k hodnocení tržního podílu. Primárně (pokud to je možné vzhledem k těžební kapacitě a uzavřeným kontraktům s odběrateli) těžební společnosti zajistí své palivové potřeby pro vlastní zdroje a jiné zušlechťovací procesy. Zbytek uhlí směřují na volný trh s hnědým uhlím. Tato úprava je klíčová. Umožní totiž stanovit, jaké množství uhlí je určeno k zajištění dodávek paliva pro zbylé energetické entity, které neprovozují současně těžbu hnědého uhlí. Je zřejmé, že výchozí pozice (a zejména závislost na dodavateli paliva) je diametrálně odlišná. JAK SE VYVÍJÍ SITUACE NA TRHU S VOLNÝM UHLÍM? Většině teplárenských zdrojů vyprší do konce tohoto roku kontrakty na dlouhodobé dodávky hnědého uhlí. Nové se jim nedaří uzavírat, jelikož přistoupení na cenu požadovanou společností Czech Coal, dominantním subjektem na trhu s volným uhlím, by pro ně bylo ekonomicky nevýhodné. ČEZ vyprší kontrakt na dodávky hnědého uhlí do Elektrárny Počerady (zhruba 6,2 mil. t ročně) se společností Czech Coal už na konci roku 2012. ČEZ nepřistoupil na cenovou strategii společnosti Czech Coal, která požaduje uzavření kontraktů na uhlí do Elektrárny Počerady na úrovni zhruba dvojnásobku současné obvyklé ceny hnědého uhlí. Tato cena je přitom značně volatilní, jelikož Czech Coal navázal cenový mechanismus na světový trh s černým uhlím. Nyní by se cena za GJ hnědého uhlí dodaného v roce 2013 pohybovala na více než 70 Kč/GJ, bez dopravy. Závěry sporu o dodávky hnědého uhlí mezi ČEZ a Czech Coal budou mít přesah do celé tuzemské energetiky. Pokud by se Czech Coal podařilo prosadit skokové zvýšení ceny hnědého uhlí, hrozí „cenová nákaza“ tuzemského hnědouhelného trhu. Jinými slovy: vytvořil by se nový cenově deformovaný etalon pro ostatní těžařské společnosti v ČR a tendence etablovat zhruba dvojnásobné zdražení hnědého uhlí jako „tržní“ úroveň ceny. Na období po roce 2012 byl nedávno uzavřen kontrakt na dodávky HU mezi Plzeňskou teplárenskou a Sokolovskou uhelnou (společná nabídka s Carbounion Bohemia) a mezi Plzeňskou energetikou a Sokolovskou uhelnou. V prvním případě jde o 500 000 t ročně za 40 Kč/GJ (bez dopravy) na 10 let, ve druhém o střednědobý kontrakt na zhruba poloviční objem za podobnou cenu. Cena 40 Kč za GJ hnědého uhlí bez dopravy tak představuje úroveň ceny, které lze v ČR v současné době dosáhnout. Aktuálně probíhají jednání energetické tripartity, tj. státu zastoupeného MPO, Czech Coal a ČEZ. Ministr Martin Kuba naznačil, že pozice MPO bude rolí moderátora. Nicméně dodal, že existují především v Horním zákoně nástroje umožňující do sporu aktivně zasáhnout. Společnost Czech Coal oficiálně avizovala záměr arbitrárně snížit těžbu na lokalitě ČSA po roce 2012 zhruba na polovinu, pokud nedojde k prolomení limitů na lomu ČSA. Od roku 2013 proto bude na trhu s volným uhlím o 2,5 mil. t hnědého uhlí méně. Negativní bilance hnědého uhlí se ovšem nemusí objevit po celou dobu životnosti tuzemských zásob hnědého uhlí, pokud bude objem volného uhlí korigován v souladu s předpokládaným poptávaným množstvím. Je patrné, že aktuálním problémem determinujícím spor o dodávky hnědého uhlí po roce 2012 není fyzická disponibilita, či platnost ÚEL (viz 822 mil. t. zásob hnědého uhlí před ÚEL k 1. 1. 2012), nýbrž vysoce ambiciózní cenové požadavky dominantního subjektu na trhu s volným uhlím, společnosti Czech Coal. Dokončení v příštím čísle