Finance na výzkum a vývoj nejsou podle ředitelů strojírenských firem využívány efektivně; zlepšení by přineslo zpřehlednění legislativy a zjednodušení administrativy. Drtivá většina strojírenských firem si myslí, že finanční prostředky státu na výzkum a vývoj nejsou užívány efektivně. Zlepšení situace by zajistilo především zpřehlednění legislativy, zjednodušení administrativy a propojení výsledků výzkumu s praxí. Ředitelé se také vyslovují pro sloučení státních agentur ČEB a EGAP. Devět z deseti strojírenských společností si letos klade za cíl zlepšit produktivitu práce, která by se měla ve výsledku zvýšit v průměru o 10 %. I v letošním roce se ve strojírenském sektoru plánuje zvyšování mezd, a to v průměru o 6 %. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research. Devět z deseti (91 %) ředitelů strojírenských společností zastává názor, že finanční prostředky státu a evropských fondů n a výzkum a vývoj nejsou využívány efektivně. Z kroků vedoucích ke zlepšení této situace by firmy nejvíce ocenily zpřehlednění příslušné legislativy (9,1 bodu na stupnici 0 min. až 10 max.) a zjednodušení administrativy čerpání dotací (9,0 bodu). Za velmi důležité považují také větší propojení výsledků výzkumu a vývoje s praxí, přičemž financovány by měly být především konkrétní projekty firem za spolupráce vědy, které budou mít praktický užitek (8,9 bodu). O administraci a financování výzkumu a vývoje by také mělo rozhodovat více lidí s reálnou praktickou zkušeností (8,6 bodu). Nejméně by naopak pomohlo sjednocení jednotlivých programů MPO, kterými se výzkum a vývoj financuje (6,6 bodu). „Plně souhlasím se závěry CEEC Research. V rámci Podvýboru PS ČR pro vědu, výzkum a inovace máme totožné zkušenosti. Za největší problém považuji nepřehlednou legislativu (ve Sněmovně to nazýváme tzv. legislativními špagetami) a neuvěřitelnou byrokracii, kdy hodnocení projektu je velmi administrativně pojaté. To vše pak blokuje jakoukoli tvořivost chytrých lidí, kreativita firem se ztrácí. Zkrátka nejsou ochotni se do takto zbyrokratizovaných procesů hlásit. Výsledkem je nízká efektivita vynaložených finančních prostředků státu. V těchto věcech se musí udělat doslova ,revoluce‘,“ říká Pavel Juříček, majitel a generální ředitel Brano Group, a. s., předseda Podvýboru PS ČR pro vědu, výzkum a inovace. Podobný názor má Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a člen představenstva Škoda Auto, a. s. „Výzkum, vývoj a inovace budou rozhodující v následujících letech pro zvýšení/udržení/ztrátu konkurenceschopnosti ČR. ‚Vlak‘, který nyní odjíždí z nádraží, bude následně téměř nemožné dohnat. Česká republika by se měla zařadit po bok technologických leaderů, neměla by spadnout do druhé inovační ligy. Zvyšování veřejných rozpočtů na VVI je v ČR naprosto nezbytné, samo o sobě však – bez strukturálních změn směřujících k rozbití dnešní byrokratické strnulosti řízení a regulace systému výzkumných organizací – nepřinese kvalitativní změnu v podobě posunu české ekonomiky k vysoce inovativní znalostní ekonomice typu Izraele či Německa.“ Svůj pohled přidává také Robert Keil, sektorový manažer CzechInvestu. „České strojírenství má ve světě velmi dobrou pověst. I přes relativní stabilitu, respektive predikovaný mírný pokles, má však před sebou poměrně složitý úkol. Pokud se nadále chce udržet na samotné technologické špičce a aktivně se podílet na technologické revoluci internetu věcí a chytrých továren, zásadní je a bude, jak rychle zvládneme reagovat na vznik a vývoj nových technologií a jak rychle dané technologie budeme schopni implementovat v praxi.“ „Větší podporu investic do výzkumně- vývojových aktivit by měla přinést i novelizace zákona o investičních pobídkách, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Spíše než k čistě výrobním projektům bude více motivovat právě k vysoce technologickým projektům. V platnost by mohla vstoupit již příští rok,“ říká Silvana Jirotková, generální ředitelka agentury CzechInvest. „V současné době vynakládá Česká republika na podporu výzkumu a vývoje 36 mld. ročně, avšak chybí zde systém řízení této podpory více zaměřený na výzkumné výsledky, nakládání s poskytnutými prostředky a přínos pro konkrétní obor. Obrovské rezervy jsou zcela určitě ve spolupráci akademického prostředí s podnikovou sférou,“ dodává Martina Hloušková, Cat Phones Business Unit Manager. Sloučení ČEB a EGAP? Tři čtvrtiny strojírenských firem (72 %) se zároveň vyslovily pro reorganizaci státních agentur ČEB a EGAP. Podle jejich názoru by mělo dojít především k sloučení obou agentur a ke změně podmínek jejich hospodaření (potvrzuje 52 % ředitelů). Změny ve vedení obou institucí si však na druhou stranu přeje jen necelá desetina (8 %) společností. „Myslím, že by se mohly sloučit do jedné agentury, a ta by se měla zaměřit na problematické regiony s vysokým potenciálem, protože pojistné a finanční nástroje na ostatní regiony lze získat od konkurenčních komerčních pojišťoven a bank. Taková agentura by pak měla přirozené místo na trhu a nabízela by podporu exportérům, kterou jinde nenajdou,“ tvrdí Antonín Růžička, generální ředitel WIKO V Industry, a. s. Zvýšení produktivity a růst mezd Drtivá většina strojírenských firem (91 %) plánuje v letošním roce učinit kroky potřebné ke zvýšení produktivity práce. Investicemi toho hodlá docílit třetina firem (30 %), reorganizací 13 %, a polovina ředitelů (48 %) uvedla, že plánuje jak zvýšení investic, tak reorganizaci své výroby. Od daných kroků si společnosti slibují zvýšení produktivity práce v průměru o 10 %. „Vedení společnosti přistoupilo k rychlejšímu zavádění detailního sledování měření a hodnocení efektivnosti jednotlivých procesů. V tomto ohledu máme jasně nastavené cíle pro nárůst produktivity práce, zejména investicemi do automatizace a modernizace výrobních technologií,“ říká Mojmír Čapka, předseda představenstva Brisk, a. s. Svůj názor přidává také Jaroslav Franc, Operations Plant Manager z Bühler Motor, s. r. o. „Zvýšení produktivity a efektivity práce je pro budoucnost naší firmy velice důležité. Plánujeme výrazně vyšší investice do nových výrobních zařízení, ale pracujeme i na zlepšení všech procesů. Velký potenciál je především v nevýrobních procesech, kam jsme na letošní rok zaměřili naši pozornost.“ Právě investicemi do inovací svých produktů a procesů se snaží strojírenské firmy kompenzovat růst mzdových nákladů. I přesto se však v minulém roce podařilo zvýšit produktivitu práce pouze o 5 %, zatímco průměrný růst mezd činil 8 %. Také v letošním roce plánují společnosti mzdy navyšovat, a to v průměru o 6 %. Většinou se při tom bude jednat o plošné zvýšení (potvrzuje 62 % ředitelů). „Firmy si uvědomují, že růst produktivity práce musí odpovídat růstu mezd. Navíc se aktuálně potýkají s řadou problémů – růst nákladů se jim daří promítnout do vyšších cen pouze omezeně, nedostatek pracovních sil jim brání přijmout nové zakázky, dochází k zpomalení růstu jejich tržeb. Je tedy logické, že v letošním roce již nedojde k takovému zvýšení platů, jako tomu bylo v roce minulém,“ komentuje situaci Alena Burešová, ředitelka pro průmysl, CEEC Research.
