České školství zažívá v posledním roce velkou zátěžovou zkoušku v podobě distanční výuky, která probíhá pro všechny stupně škol pouze on-line. Dlouhodobě zavřené školy s sebou však nesou mnohá úskalí. Děti jsou ochuzeny o sociální kontakty, studenti středních odborných škol/učilišť k tomu i o odborné praxe. On-line výuka navíc neprobíhá všude stejně a její kvalita mnohde není ideální. A jsou to právě problémy s nedostatečnou kvalitou on-line výuky, které nakonec vedou českou vládu k různým úvahám o úlevách pro studenty maturitních ročníků. To, že je otázka distanční výuky problematická, reflektují samozřejmě nejen rodiče a pedagogové, kteří upozorňují na to, že děti ztrácí smysl pro řád, zhoršují se jim komunikační a sociální dovednosti, snižuje se penzum znalostí a zhoršuje schopnost zvládat stresové situace, ale všímají si toho také zaměstnavatelé. „Roční výpadek prezenční výuky vnímáme velmi negativně u všech studentů, nejen u studentů technických oborů. On-line výuka může samozřejmě částečně nahradit prezenční, nicméně pouze v teoretické části. Pro úspěšné zvládnutí studia potřebují technicky zaměřené školy i mnoho jiných oborů praktickou výuku, kterou v on-line podobě nelze efektivně absolvovat,“ soudí Alena Brandová, personální ředitelka společnosti Eldis Pardubice, a dodává, že absolventům bude chybět propojení teorie s praxí. „Obáváme se především učebních oborů, kde více než roční výpadek způsobí velké problémy nejen samotným absolventům, ale také firmám.“ Velmi podobný pohled má na situaci okolo chybějících praxí i personální ředitelka společnosti Dako-CZ Lenka Maťáková, podle níž absence praxí a vlastní reálné zkušenosti ještě více prohloubí propast mezi potřebami firem a nabídkou mladých absolventů. „Praxe studentů SŠ je velmi důležitá zejména kvůli reálnému kontaktu studenta s praktickým vhledem do daných profesí. Studenty vede mistr a právě toto předávání zkušeností je v řemeslech a technických oborech zcela nenahraditelné,“ říká.
Úřední maturita není cesta Navíc vládní úvahy o tom, že by maturanti letos měli získat maturitní zkoušku úředně, mohou v být konečném důsledku spíše kontraproduktivní. Maturita totiž představuje velmi důležitý krok v životě dospívajícího člověka, ne nadarmo se jí říkalo zkouška dospělosti. „Současné diskuse o možnosti zrušení maturitních zkoušek v prvním okamžitém efektu možná ulehčí v této situaci život studentům posledních ročníků, ale z dlouhodobého pohledu je toto nesmírně znevýhodňující. Vlastní příprava na maturitní zkoušku i zkouška samotná by měla být vnímána jako krok k dospělosti daného člověka a ověření jeho schopností nejen se požadovanou látku naučit, ale též ji odprezentovat,“ pokračuje Lenka Maťáková. Za pravdu jí dává Jaroslava Šindelářová, HR manažerka společnosti Geis CZ, podle níž by maturita měla sloužit k to- mu, aby student dokázal, že je schopen vstřebat, porozumět a správně interpretovat stanovené množství informací, tedy prokázat jasně definovanou znalost na středoškolské úrovni. „Maturita není a nemá být jen symbolickým završením studia, je zde pro prokázání určitých konkrétních schopností studenta.“ Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup, soudí, že určité úlevy jsou opodstatněné, ale úředně přidělená maturita by byl špatný signál pro mladé lidi. Maturita je důležitým milníkem ve vzdělávání, a to nejen u odborných profesí. Vypovídá především o osobním postoji, motivaci a vůli člověka. Je důkazem toho, že si student dokáže odříct pohodlí a tvrdě na sobě zapracovat. „V době stále rychlejších technologických změn, které proměňují obsah většiny pracovních pozic, je nejdůležitější, aby se lidé dokázali rychle přizpůsobovat změnám a učit se nové věci. Z tohoto důvodu bývá maturita podmínkou pro řadu odborných pozic, kde se očekává vysoká samostatnost, spolehlivost, vytrvalost a odpovědnost.“ K situaci kolem maturit je nutno podotknout, že jeden z návrhů řešení situace maturantů počítá i s dobrovolností. Znamenalo by to, že studenti, kteří mají zájem a uvědomují si důležitost maturitní zkoušky, by měli možnost ji skládat klasicky. Druhou stranou mince tohoto návrhu je ale skutečnost, že mnozí studenti možnost běžné maturity z pohodlnosti nevyužijí a zvolí bezpracnou variantu maturity. Bez ohledu na to, jaké důsledky to pro ně může při hledání zaměstnání mít.
Úprava výběrových řízení i firemní vzdělávání I když finální rozhodnutí o úřední maturitě ještě nepadlo a stále je ve hře i skládání klasické (sic zjednodušené) maturitní zkoušky, budou někteří zaměstnavatelé reagovat a upravovat proces svých výběrových řízení. Právě proto, že distanční výuka není v žádném případě plnohodnotnou náhradou té prezenční, a právě proto, že ani maturita nebude relevantním potvrzením toho, jaké znalosti a vědomosti kandidát opravdu má. „Na vlnu těchto uchazečů se připravujeme v rámci Dako akademie, což je náš interní institut, kde budeme pomocí vstupních testů zjišťovat úroveň znalostí daných kandidátů, a zároveň budeme vědět, kde všude je nutné dané kandidáty o zaměstnání doškolit,“ pokračuje dále Lenka Maťáková. Podobně se na „covidové“ absolventy připravují i ve společnosti Eldis Pardubice, kde bude v rámci výběrových řízení personální oddělení zavádět testy manuální zručnosti a zároveň i ověřovací testy v rámci potřebných technických znalostí. Oproti tomu společnost Wikov žádnou zvláštní speciální HR přípravu neplánuje. „V rámci výběrových řízení je mnoho kritérií, na základě kterých se rozhodujeme, zda kandidáta přijmeme, nebo ne. Pokud by vše záleželo pouze na úspěšném složení závěrečné zkoušky, ať je to maturita, nebo jiný druh zkoušky, pak by byla výběrová řízení zbytečná,“ vysvětluje postoj firmy personální ředitelka Lucie Kejzlarová Erlebachová. Ke společnostem, které zažitou podobu výběrových řízení měnit nebudou, patří i Geis CZ, kde pro zjištění úrovně znalostí v určitých případech používají k ověření znalostí testy již nyní. „Pravdou je, že u některých absolventů narážíme na jejich slabou praktickou znalost. Netroufám si ale odhadovat, zda absolventi distanční výuky budou na horší úrovni, i když je to pravděpodobné,“ říká Jaroslava Šindelářová. Podle Jiřího Halbrštáta však ve většině případů nastane situace, že budou zaměstnavatelé nuceni do jisté míry suplovat nedostatečnou průpravu během studia. Budou tedy muset ještě více investovat čas a peníze do přípravy a rozvoje zaměstnanců. „U mnoha odborných oborů může skutečně nastat to, že tento ročník absolventů bude muset na začátku kariéry více bojovat a začít třeba na nižší nebo pomocné pozici, než se zapracuje.“
Úpadek vzdělávání v technických oborech? K distanční výuce a do jisté míry „úpadku“ vzdělání se váže ještě jedna úvaha. Bude mít nižší míra znalostí, vědomostí a dovedností v technických oborech vliv na konkurenceschopnost České republiky? Oslovení personalisté na to mají různé pohledy. Lenka Maťáková z Dako-CZ se domnívá, že současná situace vyvolává oprávněné obavy a na celostátní úrovni tento dopad znát určitě bude. Na druhou stranu však čas a další ročníky pomohou tento izolovaný extrém zahladit. Jaroslava Šindelářová soudí, že vzdělání a rozvoj specifických talentů jednotlivců je to nejdůležitější, co můžeme budoucím generacím dát. „S nedostatečným vzděláním vytváříme z budoucích generací pouze dělníky pásové vý-roby v montovnách, což není pro prosperitu a strategické směřování naší země úplně žádoucí.“ Alena Brandová z Eldis se obává, že pokud se po návratu studentů do škol nic nezmění, problém by nastat mohl. „Nicméně pokud budeme brát současnou situaci jako výzvu ke změně systému, kterou pochopí nejen školství, ale také samotné firmy, myslíme si, že naše konkurenceschopnost nebude do budoucna ohrožena,“ dodává na závěr. /Kristina Kadlas Blümelová/
