Zatímco u nás odborná i laická veřejnost upřela svou pozornost k hasicím letadlům víceméně až letos v létě, Německé centrum pro letectví a kosmonautiku jim zvýšenou pozornost v rámci Design Challenge věnuje už po šesté.
Letos jsme i u nás byli svědky těžkých „bojů“ s ničivým lesním požárem. V národním parku České Švýcarsko na zasažené rozloze přes 1 000 ha pomáhal, kdo mohl. Hasiči profesionální i dobrovolní, letecká služba s helikoptérami i speciální hasicí letadla. Díky Itálii za kanadské Canadair CL-415 s náběrem při jednom letu 6 000 l vody i za švédské Air Tractor AT802F se zásobníky na 3 000 l vody. Přibližně ve stejnou dobu řádily požáry i na Apeninském poloostrově a ve Francii. Vlivem globálního oteplování i horší morálky části — většinou turistické — veřejnosti představují takové požáry celosvětově rostoucí problém, a konstruktéři proto neustále pracují na nových systémech, které by pomáhaly tomuto zlu lépe čelit. Ještě před začátkem letošní horké sezóny, aniž někdo mohl tušit, co přijde, byl vypsán Německým centrem pro letectví a kosmonautiku (DLR) šestý studijní ročník Design Challenge 2022 na návrh modernizovaných hasebních leteckých prostředků. Cílem soutěže vypsané pro vysoké školy bylo poskytnout nápady na nové konstrukce a provozní koncepce, které by rozšířily možnosti hašení, zajistily jeho vyšší účinnost, a to vše za rozumných nákladů. Postupy krátkého nebo dokonce vertikálního vzletu a přistání by měly umožnit letadlu nabírat vodu ze zdrojů, jako jsou jezera v blízkosti oblastí lesních požárů. V soutěži bylo možné navrhnout i flotilu letadel, která by měla dopravit na místo požáru nejméně 11 000 l vody v jediné hasičské misi. Navržená verze letadla může být s ovládáním pilotem i dálkovým ze země provozuschopná ve dne, v noci i za snížené viditelnosti. Aby se snížily náklady na výrobu, měla by se hasicí verze vyrábět současně s obdobnou verzí pro osobní nebo nákladní dopravu. Na začátku srpna byly ohodnoceny návrhy šesti studentských týmů: Nejvyšší ocenění získal tým ze stuttgartské univerzity za koncept letounu INFERNO (intelligent fire response operation). Pro vertikální vzlet a přistání využívá osmi horizontálních rotorů, pro dopředný let má dvě vrtule. Vybaven je hybridně-elektrickým pohonem schopným využívat i systém tzv. udržitelného leteckého paliva SAF (sustainable aviation fuel). Nabírat vodu může i z malých vodních ploch. Jeho modulová stavba nabízí také verze pro osobní nebo nákladní přepravu. Pro vyšší efektivnost hasební činnosti se počítá s možností leteckého doplňování paliva. INFERNO řídí pilot, design kokpitu umožňuje létání i za špatné viditelnosti nebo v noci. Na 2. místě se umístil návrh z Technické univerzity Drážďany s exponátem PEL-E-FAN-T (pellor powered turbo electric hybrid firefighting autonomous vTol). Jde o bezpilotní dron, opět s hybridně-elektrickým pohonem. Čtyři vertikální vrtule umožňují dronu vzlétnout a přistát vertikálně, což opět umožňuje využívat k hašení i velmi malé vodní plochy. Pro dopředný let slouží dvě vrtule na koncích křídel. Konstrukce letounu počítá v závislosti na aplikaci i s připojením různých hasebních modulů. Z letounů se dá sestavit i flotila, kdy dva drony jsou například vybaveny průzkumným modulem tak, aby mohly získávat a předávat důležité informace pro operaci hasební práce zbytku flotily. Za kombivrtulník FireWasp, který spojuje vlastnosti vrtulníků a letadel, dostal 3. cenu tým z RWTH (Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule) Cáchy. Pro pohon je k dispozici konvenční plynová turbína, kterou i v tomto případě lze provozovat se SAF. Z letounů lze vytvořit flotilu, složenou z průzkumného vrtulníku se speciálním vybavením a dalších šesti letounů s hasičskou technikou, provozovat ji autonomně nebo v případě potřeby dálkově ovládat z mobilní pozemní stanice. Díky modulární stavbě lze FireWasp použít také pro verzi letounu pro nákladní dopravu. Pozitivně byly hodnoceny i další předložené studijní náměty. Z drážďanské TU je to dálkově řízený letoun-sběrač Glaros. Pro minimalizaci délky vzletu využívá zvýšeného zdvihu od turbo-elektrického pohonného systému a pro řízení satelitní komunikace. Dva další náměty jsou pak z DHBW (Duale Hochschule Baden- -Württemberg) Ravensburg. Dipper — hybridní elektrické obojživelné letadlo se šesti protiběžnými vrtulemi na rozpětí křídel a dvěma vrtulemi na jejich koncích — a FireF(l)ighter v kombinaci vrtulníku a autogyra, navíc se speciální nádrží na vodu s užitím hasicích přísad, které mohou pomoci při potlačování znovu vzplanutých požárů. Oba tyto návrhy je možné sestavit i ve flotilách s dálkovým řízením. /jš/
