V rámci třetího ročníku Strojírenského fóra se minulý týden v Obecním domě v Praze sešlo na 200 odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce byla best practice, jak v oblasti získávání nových zahraničních trhů, tak v inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství. Konferenci zahájil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek: „Ohledně budoucí kondice českého strojírenství jsem optimistický. Pokud firmy neustrnou a dokážou včas investovat do vlastního rozvoje modernizace, udrží si vysokou míru konkurenceschopnosti. Domnívám se, že současné podmínky k tomu přímo vybízejí.“ Česká republika je dlouhodobě exportně orientovaným hospodářstvím. Dokládají to i aktuální výsledky exportu, který v loni dosáhl 3,89 bil. korun, což je rekord v historii ČR. „Pokud chceme i nadále udržet nejvyšší hodnoty, vývozci potřebují více než nízký kurz měny. Zásadní roli má institucionální a finanční podpora státu,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. A právě o novém přístupu státu v otázkách zahraniční diplomacie hovořil v úvodním bloku Strojírenského fóra Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR. Podle něj je snahou ministerstva zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie také zástupce podnikatelské sféry. „Tímto směrem se pomocí projektů Jednotná zahraniční síť, Klientské centrum, Mapa globálních oborových příležitostí či projektů ekonomické diplomacie vydalo i naše ministerstvo,“ konstatuje Tlapa. Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, seznámil posluchače s hlavními mechanismy podpory exportu ze strany státu. Jde o exportní pojištění a financování, služby pro MSP prostřednictvím agentury Czech- Trade, české oficiální účasti na veletrzích, obchodní politiku, služby na vnitřním trhu a další. Výrobní technologie budoucnosti Petr Kolář, vedoucí Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT v Praze, hovořil na téma Výrobní technologie budoucnosti – multifunkční procesy s podporou virtuálních modelů. „V současné době ovlivňuje výrobu mnoho technologických změn vázaných na vývoj nových materiálů, rostoucí podíl aditivní výroby, automatizace a inteligence strojů. Virtuální modely jsou prostředkem, který umožní na tyto změny dobře reagovat a vhodně je využívat,“ konstatuje Kolář. Design průmyslového výrobku Martin Tvarůžek, držitel „Oscara“ v průmyslovém designu, otevřel téma průmyslového designu jako opomíjené konkurenční výhody. „Stále narážíme ve firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality je však právě design výrobku, stroje nebo zařízení a péče o něj,“ konstatuje. Musejí být inovace nákladné? Zaklínadlem dnešní doby jsou inovace. Pro řadu průmyslových firem jsou však synonymem značných finančních nákladů. Přitom podceňovanou a často opomíjenou složkou jsou právě zaměstnanci ve výrobě. Ti často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, které zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výrobu. Realizací jednotlivých zlepšovatelských kroků lze mnohdy dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu. Názorným příkladem je projekt Z.E.B.R.A. společnosti Škoda Auto. „V roce 2015 naši zaměstnanci podali přes 28 000 návrhů, u nich jsme zaznamenali čisté přínosy ve výši 346 mil. korun,“ konstatuje Jan Gregor ze společnosti Škoda Auto. Firma pro své zaměstnance vytvořila podmínky k zapojení do zlepšovatelství, jako je např. elektronický systém pro podávání, registrace a vyřizování návrhů či odměňování. Odborné školství Celý druhý den Strojírenského fóra byl věnován odbornému školství. Oproti loňsku je letošní blok rozšířen o téma vysokého školství. Profesor Petr Matějů rozebral, zda je příčinou nedostatku konkurenceschopných techniků nízký zájem o technické vzdělávání, nebo zda je problém jinde. Podkladem pro jeho prezentaci je právě završený dvouletý projekt Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, financovaný TA ČR. Věnoval se i příčinám horších studijních výsledků chlapců na základních a středních školách a jejich častějšího neúspěchu v průběhu vysokoškolského studia. Výsledky ukazují, kam až sahají kořeny problémů s málo kvalitní výukou matematiky, která je pilířem technického vzdělávání. Zároveň se pokusil odpovědět na otázku, jaké změny v konceptu státní maturity by mohly vést alespoň k částečnému odstranění existujících překážek. „Problematika technického školství, produktivní prostředí pro výzkum a vývoj i funkční podpora exportu patří ke klíčovým tématům řešení a výměně zkušeností. Jsou důvodem, proč je třeba být součástí této akce. Nabídka nabitého programu nasvědčuje tomu, že fórum přinese účastníkům inspiraci a vhodné informace pro jejich každodenní podnikání. Věřím, že výstupy z odborných diskusí nás posunou o krůček dále v promýšlení a prosazování systémových opatření, která by dlouhodobě přispěla ke zvýšení konkurenceschopnosti strojírenství i našeho průmyslu jako celku,“ uvedla Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Strojírenské fórum se vyprofilovalo na významné setkání zástupců firem a osobností českého průmyslu. Vedle nejvyšších představitelů konkrétních firem se na něm sešly i vlivné osobnosti ze státní správy, stejně tak jako zástupci výzkumné a vývojové základny, včetně odborníků z řad vysokého technického školství,“ konstatoval v průběhu konference Miroslav Šabart, předseda představenstva a prezident Svazu strojírenské technologie. /dr/
