Úspěch hospodářství České republiky závisí na třech pilířích – podpoře exportu, inovací a odborného technického vzdělávání. Na tom se shodla většina z 200 účastníků druhého ročníku Strojírenského fóra. Tyto tři pilíře byly také třemi hlavními bloky dvoudenní konference, která se konala v polovině března v pražském Obecním domě. Jak by měla zcela konkrétně tato podpora vypadat, v tom se názory přednášejících (a také publika) často diametrálně odlišovaly. Zejména podle toho, zda je zastávali zástupci byznysu, státní správy, představitelé politické či školské sféry. Nezřídka to v sále značně jiskřilo, přítomní panelisté museli přetrpět i řadu ostrých poznámek, namířených do řad, které svou osobou zaštiťovali. Ale právě proto bylo fórum velmi živé, podnětné, inspirující. A v osobě některých vystupujících i velmi zábavné. Dopolední blok prvního dne byl věnován podpoře exportu. Hned na úvod nastavil přednášejícím vysokou laťku Zbyněk Frolík, majitel společnosti LINET Group (světového výrobce nemocničních lůžek) a člen představenstva Svazu průmyslu ČR. Konstatoval, že „export v zásadě umíme, ale mohli bychom v něm být podstatně efektivnější“. Pomoci by k tomu mohla zvýšená aktivita ve výzkumu a vývoji, který se odráží i v počtu přihlášených patentů na patentovém úřadě. Za Svaz průmyslu pak pohled na proexportní aktivity představil jeho viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Radek Špicar. Zdůraznil zejména význam kreativity. „Nebojte se dát šanci mladým studentům a pozvěte je na jednání a porady do svých manažerských týmů,” nabádal zástupce byznysu. I v odpoledním bloku věnovaném vědě, výzkumu a inovacím vystoupil „zlatý hřeb“ hned na úvod. Své osobní zkušenosti s inovačním procesem v řadě významných firem popsal Ján Košturiak, zakladatel a majitel společnosti IPA Slovakia, která svou pozornost zaměřuje na oblast průmyslového inženýrství, strategických inovací, restrukturalizací, zvyšování výkonnosti a rozvoje podnikové kultury. Se suchostí předchozího výčtu oblasti působení firmy kontrastovalo živé a bezprostřední vystoupení Jána Košturiaka. „Inovace se nedá tvořit někde v izolované kanceláři, odtrženě od zákazníka. To co neumím prodat, není inovace.“ Druhý den Strojírenského fóra byl celý zasvěcen podpoře technického vzdělávání. Řečníci zejména vyzdvihovali výhody tzv. duálního systému odborného vzdělávání, kdy je dostatek času při studiu věnován také praktickému zdokonalování v konkrétních oborech, nikoli jen memorování teoretických poznatků. Podstatné přitom je, že teoretickou část má na starost stát, praktickou přípravu pak zajišťují po stránce metodické, pedagogické i finanční jednotlivé firmy či podniky. Účastníci velmi často poukazovali také na problémy aktuálně dosahované kvality výuky a na nedostatečnou připravenost absolventů pro praxi. „Rozsah praxe, kterou u nás žáci absolvují, je asi dvakrát pět dnů v roce. Za tu dobu praktikant maximálně zjistí, kde jsou toalety a kantýna,“ shrnul výstižně současnou situaci Jan Rýdl, předseda správní rady a spolumajitel firmy TOS Varnsdorf. Nedostatky by mělo podle náměstka ministra školství pro oblast vzdělávání Jaroslava Fidrmuce odstranit mj. zavedení koncepce Strategie vzdělávání 2020. Tento podle něj klíčový dokument je koncepčním charakterem i nutnou podmínkou pro čerpání strukturálních dotačních prostředků. Michal Tuháček
